Nikoli Atény, ale město v samém srdci Řecka se může zcela s klidným svědomím nazývat lídrem v oblasti smartcity.
Trikala leží téměř v samotném geografickém středu Řecka, obklopeno lány zemědělské půdy. Těžko byste právě tady hledali město, od kterého by se ostatní řecká sídla mohla učit, jak se proměnit ve smartcity, neboli „chytré město“. Trikale se však podařilo využít období po příchodu finanční krize k zavedení nejrůznějších inovací, které život ve městě posunuly o několik úrovní výše.
„Dříve museli občané volat na radnici pokaždé, když se třeba jen rozbila pouliční lampa. Dnes už to není nutné,“ řekla listu The Guardian Sonia Sofou, která ještě donedávna oblékala policejní uniformu a dnes pracuje pro město.
Dnes sedmatřicetiletá Sonia Sofou zajišťuje chod místnosti, v níž na devíti velkých displejích s mapou města kontroluje fungování veškeré infrastruktury. Okamžitě vidí zaplněnost parkovacích míst, stav semaforů nebo vodovodního potrubí. Může také zkontrolovat, kde se právě nachází vozy svážející komunální odpad, ale i měsíční plnění městského rozpočtu.
Od finanční krize k digitalizaci
Že takový rozvoj nastal právě ve městě, které má daleko blíže k zemědělství než k digitálním technologiím, je pro mnohé velkým překvapením. Město s 82 tisíci obyvateli se ještě před čtyřmi lety potýkalo s neblahými následky finanční krize a vykazovalo dluh ve výši 45 milionů eur (bezmála 1,2 miliardy korun). Na technologické plány rozhodně v městské kase žádné peníze nebyly.
V roce 2014 se ale starostou stal Dimitris Papastergiou, který se do nich přesto pustil. Ve spolupráci s Evropskou komisí, která financovala pilotní projekt samořiditelného autobusu, a řeckými soukromými společnostmi jako Sieben nebo Parkguru, se mu podařilo navázat na rok 2004. Tehdy Trikala získala od řeckého ministerstva hospodářství titul „první národní digitální město“.
Krátce po nástupu Papastergioua na trikalskou radnici se město začalo účastnit projektů, které kofinancovaly evropské fondy, a začalo nabízet technologickým firmám zázemí pro jejich výzkum. Během dalších let se zadlužení města podařilo snížit na méně než polovinu původní úrovně, a sice na 20 milionů eur.
Nekonečná řada vychytávek
Vedle jiných technologických vylepšení, měl jeden z největších pozitivních dopadů projekt „e-complaint“ (elektronická stížnost). Od začátku letošního roku přišlo na trikalskou radnici kolem čtyř tisíc různých stížností, požadavků či komentářů. Přibližně desetina jich byla zaslána z mobilních aplikací, takže mohly být vyřešeny daleko rychleji než kdy dříve. V průměru za osm dní, zatímco před spuštěním tohoto systému to trvalo přibližně měsíc. Lidé navíc mají možnost kdykoli zkontrolovat, zda byl jejich požadavek vyřízen.
To ale není všechno. Trikala se může také pochlubit obrovskými úsporami elektřiny u veřejného osvětlení. Pouliční lampy jsou totiž osazeny pohybovým čidlem, a tak se rozsvítí jen tehdy, když pod nimi někdo prochází. Spotřeba elektrické energie klesla o sedmdesát procent. A takto by se ve výčtu všech technologických novinek dalo pokračovat.
„Za největší úspěch a výkon považuji to, že se podařilo naše obyvatele přesvědčit, že zavádění digitalizace ve městě má smysl. Že zkrátka stojíme před technologickou změnou, která nás dříve či později dožene, a tak není na co čekat,“ řekl listu The Guardian starosta Trikaly Dimitris Papastergiou.
Digitalizace pronikla i do tamních škol. V jedné z nich se nachází vybavená laboratoř pro studium robotiky. V Řecku na veřejné škole je první svého druhu. Otevřena byla před třemi lety. Žáci v ní mohou různě experimentovat a vytvářet jednoduché stroje, které rozvíjí jejich schopnosti nejen v uživatelské rovině, ale nutí je také přemýšlet a vymýšlet nové věci. „Studentům to otevřelo mysl a některým už naše laboratoř pomohla v rozhodnutí o tom, co chtějí jednou dělat,“ řekl Guardianu učitel informatiky Vassilios Spachos. „Jeden z nich mi řekl, že bude lékařem. Ale robotickým,“ dodal.
Dvě třetiny chytrých
Takzvaná chytrá města bývají obvykle definována jako ta, která využívají informační technologie ke zlepšení veřejných služeb, zvýšení transparentnosti hospodaření s rozpočtem a celkově zvyšují efektivnost nakládání s veřejnými prostředky. Za průkopníka této myšlenky je považována Evropa, ale dnes už není problém nalézt města vydávající se touto cestou prakticky po celém světě. Dokonce i v zemích, které bychom ještě donedávna označili jako rozvojové.
Moderní informační technologie budou pro města natolik důležité, že se bez nich dříve či později prakticky neobejdou. Když už nic jiného, vyžádá si to tlak obyvatel, kteří v nich budou žít. A bude to tlak vskutku velký. Podle květnové projekce OSN by v polovině tohoto století měly ve městech žít více než dvě třetiny světové populace.
-zm-
