Málokdo dnes s radostí sleduje počítadlo stojanu čerpací stanice. Ale netýká se to jen Evropanů kvůli válce na Ukrajině. Ceny pohonných hmot jsou rekordně vysoké i ve Spojených státech amerických. Proč, popsal deník New York Times.
I po zohlednění inflace jsou ceny pohonných hmot v USA v průměru na úrovni, která byla za posledních 50 let, včetně energetické krize na konci 70. let, jen zřídkakdy zaznamenána.
Když ceny pohonných hmot rostou, na spotřebitele to dopadá nejen u čerpadel, ale také nepřímo, když vyšší náklady na dopravu zvyšují ceny všeho možného od potravin přes plenky až po stavební materiály.
Nejsilnějším faktorem, který nyní způsobuje prudký nárůst cen, je cena ropy. Podle Úřadu pro energetické informace (Energy Information Administration) tvořily v dubnu náklady na tuto surovinu 60 procent ceny galonu běžného benzinu. Pro srovnání, před rokem to bylo 52 procent a v dubnu 2020 – kdy pandemie snížila poptávku po pohonných hmotách spolu s většinou dalšího zboží a komodit – jen 25 procent.
„To, kolik lidé nakonec za benzín zaplatí, je výsledkem obchodování, které probíhá na rozsáhlém mezinárodním trhu s ropou a ropnými produkty. Stejně jako u mnoha jiných aspektů globální ekonomiky však záleží na nabídce a poptávce – a když je rovnováha mezi těmito dvěma silami narušena, náklady se nevyhnutelně mění,“ analyzuje New York Times.
Spojené státy jsou největším světovým producentem ropy a zpracovaných ropných produktů. V posledních letech se staly významným vývozcem, který posílá velké množství ropy do Latinské Ameriky a Evropy.
Spojené státy však také nakupují velké množství ropy od jiných zemí. Po Číně jsou druhým největším dovozcem na světě. To je částečně způsobeno tím, že americké rafinerie jsou často nastaveny na zpracování jiných druhů ropy, než které se těží ve Spojených státech.
Přestavba rafinerií na zpracování většího množství americké ropy by byla nákladná a obtížná, a proto budou Spojené státy pravděpodobně i nadále dovážet velké množství ropy, i kdyby ji produkovaly více na domácím trhu. Spojené státy také spotřebovávají mnohem více ropy, než kolik jí vytěží.
Pro srovnání, Rusko je druhým největším světovým producentem a na světovém trhu produkuje zhruba každý desátý barel. Před únorovou invazí na Ukrajinu směřovala zhruba polovina ruského vývozu ropy do Evropy, což představovalo transakce za 10 miliard dolarů měsíčně. V loňském roce pocházelo z Ruska přibližně 8 procent amerického dovozu ropy.
Od začátku války na Ukrajině prodává Rusko méně ropy, částečně kvůli sankcím uvaleným Evropskou unií, Spojenými státy a dalšími velkými ekonomikami. To snížilo celosvětové dodávky a vedlo to ke skokovému nárůstu cen.
„Aby pomohla zmírnit tuto rostoucí krizi, žádá Bidenova administrativa americké ropné společnosti a další velké producenty ropy, aby zvýšili svou těžbu, ale není příliš úspěšná. Je to proto, že se ropní manažeři obávají, že by cena mohla klesnout, pokud by těžbu zvýšili příliš. A země jako Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty nemohou rychle zvýšit těžbu natolik, aby vyrovnaly očekávaný pokles ruských dodávek,“ vysvětluje americký deník.
Snaha o stabilizaci trhu s ropou je však v rozporu s Bidenovou deklarovanou ambicí převést zemi na elektromobily a obnovitelné zdroje energie.
Ještě před invazí ceny ropy a benzinu rostly, protože svět se postupně vzpamatovával z pandemie Covidu. Na krátký okamžik v roce 2020 klesla cena barelu ropy pod nulu, protože skladovací nádrže byly plné z nedostatku poptávky. Nyní se na silnice vrátili dojíždějící a rekreanti a znovu se otevřely kanceláře a průmyslové podniky.
Za posledních osm let došlo ke dvěma propadům cen ropy a mnoho expertů se domnívá, že i další je nevyhnutelný. To je přimělo váhat s vrtáním nových vrtů a velkým zvyšováním těžby, uvedl Christopher Knittel, energetický ekonom z Massachusettského technologického institutu. Nedostatek investic vedl v posledních letech k poklesu produkce.
Společnosti místo toho směřují zisky akcionářům ve formě dividend nebo zpětného odkupu akcií.
„I když dnes vidí vysoké ceny, bojí se, že ceny během životnosti vrtu klesnou,“ řekl Knittel o manažerech v petrochemii.
„Mají také očekávání, že bude pokračovat růst počtu elektromobilů, což znamená, že za 10 let ten ropný vrt nemusí vydělávat. A to všechno tak odrazuje od nového vrtání.“
Zároveň se z podobných důvodů postupně zavírají rafinerie, protože ropné společnosti plánují přechod na obnovitelné zdroje energie, uvedl John Auers, viceprezident poradenské společnosti Turner and Mason.
Zpomalení amerických petrochemických aktivit přichází v době, kdy globální kapacita rafinerií sotva pokrývá poptávku na trhu. Tyto podmínky mohou v kombinaci zesílit narušení globálních dodávek.
„Vzhledem k tomu, že se válka na Ukrajině protahuje a ruská produkce klesá, analytici naznačují, že by se trh s energiemi mohl zásadně změnit. Časem by tato změna v toku ropy mohla snížit vliv Ruska na Evropu. Dokud se však nezvýší nabídka nebo neklesne poptávka, ceny u pump pravděpodobně zůstanou vysoké,“ uzavírá deník New York Times.
(hrb)
