Probační a mediační služba (PMS) může nakládat s bankovní zárukou 15 milionů korun, která byla složena jako podmínka pro vítěze veřejné zakázky na Elektronický monitorovací systém, tedy náramky pro vězně. Rozhodl tak Městský soud v Praze a Ústavní soud následně odmítl stížnost společnosti SuperCom. „Záležitosti ohledně společnosti SuperCom nebudeme komentovat,“ řekl České justici mluvčí PMS Martin Bačkovský. PMS po společnosti požaduje 33 milionů korun, vyplývá z rozhodnutí Ústavního soudu.
Spor o smlouvu na náramky pro vězně nekončí. Podle PMS SuperCom nedodržovala závazky ze smlouvy a dlouhodobě ji neplnila. Ministerstvo spravedlnosti už dříve avizovalo, že uplatní všechny sankce proti společnosti SuperCom. Podmínkou výběrového řízení byla bankovní záruka, ze které mohou být sankce uhrazeny. Předseda představenstva SuperCom Arie Trabelsi v minulosti uvedl, že smlouvu opakovaně a trvale porušovala právě státní PMS. Rozhodnutí soudů nyní advokát SuperCom Radovan Kubáč nekomentoval.
O využití bankovní záruky ve výši 15 milionů korun rozhodoval nejprve loni v listopadu Obvodní soud pro Prahu 1. Ten vydal předběžné opatření, že probační smlouva nesmí bankovní záruku čerpat. Dotčené izraelské bance byla současně uložena povinnost neprovádět takové platby k žádosti PMS, a to až do pravomocného skončení řízení o věci samé.
Na základě námitky ale bylo rozhodnutí vzápětí zrušeno. Do věci pak vstoupil Městský soud v Praze, který návrh na zrušení předběžného opatření opět zamítl, ale dal PMS možnost proti rozhodnutí soudu prvního stupně podat řádné odvolání. Probační služba tak učinila aMěstský soud v Praze pak jejímu návrhu na využití bankovní záruky vyhověl. celá věc se pak dostala k Ústavnímu soudu, kde SuperCom spor napadla z procesní stránky – podle společnosti došlo k porušení práva na soudní ochranu a rovnosti před zákonem.
„Při vědomí omezenosti ústavněprávního přezkumu rozhodování o předběžných opatřeních stěžovatelka akcentuje zásadní význam a dopad napadeného rozhodnutí do jejích majetkových poměrů a namítá konkrétní porušení svých procesních práv. Svými návrhy se stěžovatelka pouze brání protiprávnímu a zneužívajícímu postupu vedlejší účastnice, která neoprávněně a účelově uplatňuje proti stěžovatelce smluvní pokuty a nárok na náhradu škody ve výši přesahující 33 milionů Kč,“ stojí v rozhodnutí senátu soudce Jaromíra Jirsy.
Stížnost Ústavní soud zamítl, pochybení obecných soudů neshledal. „Odvolací soud přezkoumal rozhodnutí nalézacího soudu v mezích zákona, skutkový stav zůstal mezi účastníky nesporný; spornou byla otázka výkladu vzájemných smluvních závazků. Zatímco nalézací soud se přiklonil k výkladové verzi stěžovatelky (jak lze zřejmě dovodit při absenci odůvodnění s odkazem na § 169 odst. 2 o. s. ř., což mu vytkl odvolací soud), odvolací soud dospěl k vlastním (srozumitelně odůvodněným) právním závěrům, na základě kterých neshledal potřebu vydání předběžného opatření za osvědčenou,“ uvádí soud s tím, že jedinou výtkou společnosti SuperCom vůči rozhodnutí odvolacího soudu je nesouhlas s prominutím zmeškání odvolací lhůty, kterého se ale PMS dostalo z rozhodnutí nalézacího soudu.
Elektronické náramky byly v provozu od září 2018. Vedle domácích vězňů hlídaly rovněž některé vězně podmíněně propuštěné na svobodu. U části obviněných také nahrazovaly pobyt ve vazební cele. PMS zveřejnila, že v listopadu 2019 přestala systém využívat a vrátila se k namátkovým kontrolám prováděným probačními úředníky.
Náramky vysoudil resort za bývalého ministra Roberta Pelikána. PMS upozornila už na počátku roku 2019 na to, že SuperCom nedodala objednanou novou sadu 120 elektronických náramků. Exministryně spravedlnosti Marie Benešová v té době označila chování dodavatele za nezodpovědné s tím, že veřejnost může ztratit důvěru v elektronickou kontrolu trestu domácího vězení. SuperCom tehdy reagovala tak, že zavedení systému elektronického monitoringu se kvůli postoji PMS prodražilo o více než 26 milionů korun. Zdůraznila, že náramky jsou kvalitní a fungují. Prohlášení státu o závadách na zařízeních byla podle firmy nepravdivá a hlavně předčasná.
Eva Paseková
