Připomínková místa nesouhlasí se snížením věku pro souhlas se sběrem dat na internetu

Úředníci a politici některých připomínkových míst, která jsou součástí meziresortního připomínkového řízení, odmítají snížení věkové hranice pro udělení souhlasu se zpracováním osobních údajů na internetu na 13 let, jak navrhuje ministerstvo vnitra. Chtějí o dva až tři roky vyšší hranici. Brusel doporučuje 16 let.

Nařízení o ochraně osobních údajů (General Data Protection Regulation – GDPR) o kterém jsme informovali v několika textech, řeší také otázku zpracování osobních dat získávaných na internetu. Citlivou oblastí jsou pochopitelně data nezletilých osob a mladistvých.

Názorem autorů návrhu nového Zákona o zpracování osobních údajů bylo, že je možné snížit hranici pro udělení souhlasu nezletilým na 13 let. „Aniž by měl předkladatel v úmyslu zlehčovat problémy a rizika hrozící mládeži v souvislosti s informačními technologiemi (nelegální obsah, kyberšikana apod.), zpracování osobních údajů v rámci služeb informační společnosti není typově tak rizikovou činností, jako jiné činnosti, které podle českého práva vyžadují předchozí souhlas rodiče. Příkladem je souhlas zákonného zástupce s udělením řidičského oprávnění podle § 83 zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu, nezletilým ve věku 15, 16 nebo 17 let. Řízení motorových vozidel je totiž činností, kterou řidič typicky vykonává samostatně a bezprostředně, do které nelze z časových ani technických nebo bezpečnostních důvodů zasáhnout, a která je tedy z povahy věci typově obtížnější a rizikovější,“ uvedli v důvodové zprávě. Ve zdůvodnění se dále uvádí: „Při zvážení hranice lze vyjít z dalších úprav (Child Online Privacy Protection Act v USA stanoví 13 let, návrh Komise na nařízení nahrazující nařízení 45/2001(ES) stanoví také 13 let), jakož i z povahy věci. Vzhledem k tomu, že jde o soukromoprávní regulaci, je základem nový občanský zákoník. Pro dospělé nezletilé platí § 31 NOZ, tedy subjektivní vymezení, které je tímto zákonem modifikováno na objektivní,“ uvádí autoři zákona. Podrobně jsme téma popsali v textu Vnitro a ÚOOÚ chtějí snížit hranici pro souhlas se sběrem dat nezletilých na 13 let.

Jenže tento názor narazil na řadu tzv. připomínkových míst, jejichž zástupci se vyjadřují k návrhům zákonů. Návrh na české snížení hranice na 13 let se jim nelíbí. V mezidobí se k vyšší věkové hranici přiklonila i Evropská unie. Na tuto skutečnost upozornila vedoucí analytického oddělení Úřadu na ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) Soňa Matochová na semináři pořádaném Svazem měst a obcí (psali jsme v textech I na fotky dětí na školním webu bude kvůli GDPR potřeba povolení rodičů a Starostové o GDPR: Kvůli novému nařízení často najmou “sdíleného pověřence”). „Důvodem je přetrvávající stanovisko, že mladší děti si mohou být méně vědomi rizik, důsledků a ochranných opatření a svých práv ve vztahu ke zpracování osobních údajů,“ uvedl na vysvětlenou mluvčí ÚOOÚ Tomáš Paták.

Mohlo by vás zajímat

Úplný odchod od fosilních paliv do roku 2050 není reálný, popisuje v nové eseji Václav Smil

„Pro stanovení věkové hranice odlišné od řešení statusových otázek podle občanského zákoníku (včetně řešení mezních situací) není důvodu a není ani požadavkem Nařízení. Navrhujeme ustanovení vypustit, případně odkázat na obecnou úpravu danou občanským zákoníkem,“ míní zástupci České advokátní kanceláře.

„Věk 13 let je dle našeho názoru příliš nízký. Východisko pro danou úpravu spatřujeme v § 34 občanského zákoníku (15 let) nebo v § 37 téhož zákona (16 let). Nevidíme důvod pro odchylnou úpravu od obecného režimu GDPR (General Data Protection Regulation), který zřejmě bude v EU převažovat,“ míní například místopředseda vlády Pavel Bělobrádek ve svých připomínkách k návrhu zákona.

[mn_protected]

Finance: Jak by se prověřovala hranice 13 let, když se „občanka“ dostává v 15-ti?

Podle ministerstva financí je potřeba prověřit, zda je vhodné stanovení minimálního věku pro samostatný souhlas se zpracováním osobních údajů na třináctý rok života. „Ačkoliv tato úprava zřejmě vychází z právních řádů západoevropských států (např. Francie) a lze pro ni nalézt oporu i v českém právním řádu (např. ustanovení § 31 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku), v rámci zásady vnitřní bezrozpornosti právního řádu by bylo vhodnější tuto věkovou hranici ponechat na věku patnácti let, která je v tuzemském právu obvyklá (srov. trestní zákon či zákoník práce). Nadto by bylo zjištění věku třinácti let v praxi obtížně ověřitelné, neboť taková osoba nedisponuje občanským průkazem a rovněž nemusí být zapsána v občanském průkazu rodičů,“ míní právníci ministerstva financí.

Zástupci Českomoravské konfederace odborových svazů pro takové snížení nevidí důvod. „Již sama situace, že se mohou služby nabízet dětem a souhlas tohoto dítěte musí být jen schválen (vyjádřen) rodičem nepovažujeme za správnou. Nepovažujeme za správné a moudré odvolávat se na reálný život společnosti a snižovat on-line souhlasy z hranice 16 let na 13. Naopak v jiných oblastech reálného života se naše společnost potýká s nezralostí a nezkušeností dětí a mládeže, s lehkou ovlivnitelností právě v období puberty (cca od 13 let) masivním nátlakem marketingových a dnes bohužel například i teroristických uskupení. Nesouhlasíme s tím, aby v období osobnostní nevyzrálosti a formace mohly děti samy udělovat souhlasy. Jen hlupák by mohl věřit tomu, že osvěta a pravidelný zájem poučeného (!) rodiče je vhodnější prevencí před kyberšikanou, nelegálním obsahem zpráv, a podobně, než zákaz takových ataků vůči dětem. Požadujeme věkovou hranici naopak zvýšit na nejvyšší možnou mez a v žádném případě ji nesnižovat,“ míní odboráři.

Třináct let považují za nízkou hranici také legislativci Energetického regulačního úřadu. „Navíc ani důvodová zpráva neobsahuje přesvědčivé odůvodnění, proč byla stanovena tato (minimální) věková hranice, ani jak bude správce dosažení věkové hranice ověřovat.“

Hranici získání občanského průkazu, tedy 15 let preferují také ministerstvu zemědělství. „Posouzení, co je pro které dítě přiměřeným užíváním služeb informační společnosti by nemělo být zákonem odnímáno z rodičovského dohledu. Návrh úpravy je nesystematický k právní úpravě občanského zákoníku,“ míní legislativní pracovníci Jurečkova ministerstva.

Podle vedoucí právního oddělení a krajského živnostenského úřadu v Jihlavě Karel Kotrba upozorňuje, že článek 8 odstavec 1 nařízení 2016/679 upravuje dvě situace zákonnosti souhlasu dítěte. „Situaci, kdy je dítěti 16 let, a situaci, kdy je dítě mladší 16 let. Věk 16 let mohou nicméně členské státy snížit, ne však více než na 13 let. Ustanovení § 6 návrhu zákona možnosti dané článkem 8 odstavcem 1 nařízení 2016/679 využívá, nicméně snižuje věk pouze u druhé z výše uvedených věkových kategorií. To způsobuje, že na zákonnost souhlasu dětí ve věku od 13 do 16 let se nevztahuje ani právní úprava obsažená v nařízení 2016/679, ani právní úprava obsažená v návrhu zákona. Z tohoto důvodu požadujeme upravit formulaci § 6 návrhu zákona tak, aby možnost daná nařízením 2016/679 snížit věk dětí dopadala na obě situace vymezené v článku 8 nařízení 2016/679,“ míní Kotrba.