INZERCE

Budoucí šéf ministerstva životního prostředí Petr Hladík vedle dočasně pověřeného ministra Mariana Jurečky. Vlevo je poradce ministra pro energetiku Martin Sedlák. Foto: MŽP

Priority budoucího ministra Hladíka: nástup komunitní energetiky, podpora pro nové bioplynky i zóny pro větrníky

Nástup komunitní energetiky, energetické úspory v bytových i komerčních budovách, oživení výstavby bioplynových stanic a větrných elektráren, ale také speciální „go to zóny“ s rychlejším schvalováním nových zdrojů zelené elektřiny. Takové jsou priority budoucího ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) v oblasti energetiky.

Bývalý první náměstek primátora města Brna měl už v toto chvíli být řádným ministrem životního prostředí. Jeho jmenování do funkce nicméně sabotuje končící prezident Miloš Zeman. Petr Hladík proto zčásti řídí ministerstvo od 9. ledna z pozice náměstka. Formálně funkci ministra životního prostředí dočasně zastává předseda KDU-ČSL Marian Jurečka, který je současně vicepremiérem a ministrem práce a sociálních věcí. Jmenování Hladíka se odkládá na dobu po nástupu nového prezidenta.

Zástupcům médií se Hladík představil na symbolickém místě – v obci Kněžice na Nymbursku. Kněžice pod vedením starosty Milana Kazdy jsou průkopníkem komunitní energetiky v České republice. Již od roku 2006 zde funguje obecní bioplynová stanice, která spolu s kotelnou na dřevní štěpku a slámu zásobuje teplem přes 90 procent domů ve vsi. Právě komunitní energetika a obnovení stavby bioplynových stanic patří mezi priority nastupujícího ministra.

Jak uvedl Petr Hladík v rozhovoru pro Ekonomický deník, mezi jeho priority patří otevření Modernizační fondu i pro jiné druhy obnovitelných zdrojů, než je fotovoltaika. Další výzvy mají být zaměřeny na stavbu větrných elektráren, zemědělských bioplynových stanic nebo na výrobu biometanu. Váznoucí stavbu větrných turbin chce Hladík odblokovat také s pomocí vyznačených „go to zón“. V nich mají investoři získat potřebná povolení do dvou let místo dosud obvyklých sedmi a více let.

Dále jsou to samozřejmě energetické úspory u všech typů spotřebitelů – domácností, průmyslových podniků, kancelářských budov i ve veřejném sektoru. „Nejlepší je ta energie, kterou vůbec nevyrobíme,“ zopakoval Petr Hladík známou mantru moderní energetiky. Ministerstvo pod jeho vedením plánuje úpravy programů Nová zelená úsporám (NZÚ) a NZÚ light s cílem zlepšit jejich dostupnost a efektivitu.

Váznoucí schvalování novely ke komunitní energetice

Jurečka s Hladíkem podporují rychlé přijetí novely energetického zákona zaměřené na oblast komunitní energetiky. Jak Ekonomický deník před týdnem upozornil, příprava novely zvané „Lex OZE II“ se na ministerstvu průmyslu a obchodu jaksi zadrhla. Definitivní verze po připomínkovém řízení stále není hotova a při běžné délce schvalování v parlamentu se navržená účinnost novely od 1. července zdá být těžko stihnutelná.

Jak Hladík uvedl, při mezirezortních jednáních o podobě novely podporuje konec měření elektřiny na tři fáze a přechod k součtovému měření, jež v evropských zemích převažuje. Členové energetických společenství by podle jeho slov měli platit za distribuci podle lokality tak, aby například výroba v rámci jedné obce či domu byla zvýhodněna oproti dodávce elektřiny z jiného kraje či okresu.

Budoucí ministr životního prostředí dodal, že by měla následovat další novela energetického zákona „Lex OZE III“, která otevře cestu k využití akumulace energie a flexibility v rámci energetických společenství.

David Tramba