Aby dospělý člověk v Česku pokryl základní potřeby, zajistil jedno dítě, zaplatil volný čas a dokázal si něco málo naspořit, musel loni vydělávat minimálně 48 336 korun hrubého. V Praze a Brně byla tato hranice kvůli drahému bydlení ještě o devět tisíc vyšší.

Na takzvanou minimální důstojnou mzdu přitom nedosáhlo 2,5 milionu lidí, tedy přes 60 procent všech pracujících. Vyplývá to z aktuálních dat Platformy pro minimální důstojnou mzdu.

Co je minimální důstojná mzda?

Podle ČSÚ průměrná hrubá mzda v ČR loni dosáhla 49 215 korun, polovina lidí v posledním čtvrtletí vydělávala méně než 45 523 korun. Minimální mzda činila 20 800 korun. 

Minimální důstojnou mzdu letos experti vypočítali na 48 336 korun hrubého. Představuje odměnu za práci na plný úvazek pro člověka, který živí ještě další osobu – dítě či dospělého. Výpočet zohledňuje náklady na jídlo, bydlení, oblečení, dopravu, zdraví a hygienu, mobil, internet, volný čas i menší úspory.

„Pod hranicí minimální důstojné mzdy stále zůstává významná část lidí, loni to bylo přibližně 2,5 milionu pracujících – 63 procent. Nižší mzdu než důstojné minimum přitom berou téměř tři čtvrtiny žen,“ uvedla platforma. Podle ní se sice kupní síla zvedá, ale kvůli inflaci a stagnaci výdělků z minulých let se lidé dostanou na předcovidový životní standard nejspíš až letos.

Drahé bydlení jako hlavní bariéra 

Náklady na přiměřený život meziročně vzrostly o zhruba 2 500 korun, v největších městech dokonce o tři tisíce. Hlavním viníkem je bydlení. Zatímco v regionech experti odhadují náklady na byt a energie na 15 tisíc korun, v Praze a Brně částka přesahuje 21 tisíc.

„Ani s minimální důstojnou mzdou už si v podstatě nelze pořídit vlastní bydlení. Problémem začíná být i pouhé placení tržního nájmu,“ upozorňuje sociální antropoložka Lucie Trlifajová.

Mohlo by vás zajímat

Kdo na důstojnost nedosáhne? 

Nejhůře jsou na tom profese klíčové pro chod státu. Na důstojný příjem nedosáhnou asistenti pedagogů, 86 procent sociálních pracovníků a ve velkých městech ani čtyři z pěti učitelů. Výpočet přitom nezahrnuje žádný luxus – vedle jídla (cca 8 500 Kč) a dopravy (2 200 Kč) počítá jen s malou rezervou na neočekávané výdaje a skromným volným časem.

Podle politoložky Kateřiny Smejkalové mají nízké výplaty přímý dopad na stabilitu společnosti. „Pokud lidé poctivě pracují, měli by být schopni zajistit si běžné potřeby. To je nejhmatatelnější rys fungující demokracie. Pokud to neplatí, část společnosti získává pocit, že systém nefunguje, a politicky se radikalizuje,“ varuje Smejkalová.