Zatímco předvolební debaty se soustředí na vysoký schodek státního rozpočtu, v komunální sféře panuje zcela opačný trend. Tuzemské samosprávy drží na bankovních účtech téměř 408 miliard korun, což bezmála šestinásobně převyšuje veškeré jejich dluhy. Takto vysoké přebytky se však nelíbí vládě, podle níž města peníze neefektivně hromadí, místo aby investovala.
Srovnání úspor a závazků přinesla podrobná analýza poradenské skupiny Moore Czech Republic, která vyhodnotila účetní výkazy všech 6 254 českých samospráv.
Kontrast mezi hospodařením vlády a měst je zřetelný:
- Stát: Od roku 2010 dluh vzrostl z 1,3 na 3,7 bilionu korun.
- Obce a města: Dluh za stejné období klesl o 15 % z téměř 83 na 70,7 miliardy korun (v přepočtu ze 7 887 Kč na 6 482 Kč na obyvatele).
- Bez závazků: Přesně 51 % obcí v zemi (3 169 samospráv) nyní nemá vůbec žádný dluh.
„Obce jsou dnes nejzdravější částí českých veřejných financí. Zatímco dluh státu vzrostl od roku 2010 z 1,3 na 3,7 bilionu korun, obce ve stejné době svůj dluh snížily. Pomohly tomu dvě věci: sdílené daně přinášely obcím rok od roku více peněz a od roku 2017 platí pravidlo rozpočtové odpovědnosti, které dluh obce omezuje na 60 % průměru jejích příjmů,“ shrnuje partner poradenské skupiny Moore Czech Republic Radovan Hauk.
Debata před volbami se tak od otázky předlužení přesouvá spíše k efektivitě investic. Celkem 905 obcí sice eviduje vyšší dluh než zůstatky na účtech, jako celek však samosprávy disponují obřím kapitálem. Zhruba 42 % celkových úspor, tedy téměř 170 miliard korun, drží samotný pražský magistrát. I bez Prahy však na účtech ostatních měst leží 214 miliard korun, což je 3,5násobek jejich závazků.
Ministerstvo financí přitom ve svém vyhodnocení hospodaření upozornilo, že Praha v roce 2025 neprofinancovala 22,9 miliardy korun plánovaných investic.
Schillerová: Hromadění peněz je neudržitelný stav
Přebytky obcí, zejména hlavního města, tak vyvolaly politický spor. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) označila hromadění peněz za neudržitelný stav s tím, že města prostředky neutrácí a nejsou schopna je využít. Zároveň však odmítla, že by chystala škrty v rozpočtovém určení daní, které by města připravily o podíl na sdílených daních.
Zástupci samospráv ale oponují, že nejde o volné peníze. „Našetřené peníze půjdou na klíčové projekty pro Pražany, rozhodně ne na zalepování děr ve státním rozpočtu,“ reagoval kandidát na primátora koalice SPOLU Tomáš Portlík s tím, že jen metro D a Městský okruh vyjdou na více než 200 miliard korun a stát na ně nepřispívá.
Žebříček velkých měst: Kdo srazil dluhy nejvíce
Velká města stáhla svůj podíl na celkovém zadlužení samospráv z dřívější poloviny na pětinu. Závazky splácela především Praha a ostatní krajská centra, která se zároveň zbavila komunálních dluhopisů – ty od roku 2023 v bilancích obcí vůbec nefigurují a dluh tvoří z 87 % standardní bankovní úvěry.
- Praha: Pokles dluhu o 67 % (z 27,3 mld. Kč na 8,9 mld. Kč, samotný magistrát dluží 6,9 mld. Kč).
- Brno: Pokles dluhu o 55 % (z 7,4 mld. Kč na 3,3 mld. Kč).
- Ostrava: Pokles dluhu o 53 % (z 3,8 mld. Kč na 1,8 mld. Kč).
- Plzeň: Pokles dluhu o 20 % (z 1,5 mld. Kč na 1,2 mld. Kč).
Čtveřice největších měst dlužila v roce 2010 bezmála 40 miliard korun, na konci roku 2025 to bylo dohromady 15,2 miliardy korun.
Míra zatížení: Kladno vede mezi velkými městy
Zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti stanoví, že dluh obce nemá překročit 60 % průměru jejích příjmů za poslední čtyři roky. Při srovnání celkového dluhu vůči ročním příjmům se pořadí větších měst výrazně liší:
- Kladno: Dluh odpovídá 53 % ročních příjmů.
- Olomouc: Dluh činí 46 % ročních příjmů (1,7 mld. Kč).
- Liberec: Dluh činí 40 % ročních příjmů (1,6 mld. Kč).
- Brno: Dluh tvoří 14 % ročních příjmů.
- Praha: Dluh dosahuje pouhých 6 % ročních příjmů.
Krajský posun: Dluh se přesunul do středních Čech a na Vysočinu
Zatímco velká města své závazky odbourávala, menší sídla do 5 000 obyvatel dluh navýšila z 15,1 na 28,7 miliardy korun a jejich podíl na celkovém dluhu vzrostl na 41 %. Loni navíc celkový obecní dluh po dvou letech poklesu stoupl o 6,3 miliardy korun na 70,7 miliardy korun, což představuje meziroční nárůst o 9,7 %.
- Největší nárůst zadlužení od roku 2010:
- Kraj Vysočina: +111 % (z 1,8 na 3,9 mld. Kč).
- Středočeský kraj: +71 % (z 6,2 na 10,6 mld. Kč – nejvyšší dluh v absolutní částce).
- Pardubický kraj: +62 %.
- Nejvyšší dluh v přepočtu na obyvatele:
- Olomoucký kraj: 7 937 Kč / obyvatel.
- Jihomoravský kraj: 7 887 Kč / obyvatel.
- Pardubický kraj: 7 707 Kč / obyvatel. (Nejméně dluží obce v Ústeckém kraji, a to 3 936 Kč na obyvatele).
Podle analytiků však přesun zadlužení do zázemí měst a na Vysočinu neznamená nezodpovědné hospodaření. „Do zázemí Prahy se stěhují lidé a obce tam musí dohánět infrastrukturu. Na Vysočině obce startovaly z velmi nízkého dluhu a teprve teď investují ve větším. Úvěr na stavbu, která bude sloužit padesát let, je zdravé zadlužení. Problém by nastal, kdyby si obce půjčovaly na běžný provoz,“ vysvětluje Hauk.
Kde dluží přes čtvrt milionu na hlavu?
V Česku existuje 247 obcí, jejichž dluh převyšuje jejich roční příjmy. Všechny mají pod 5 000 obyvatel a 212 z nich méně než 1 000 obyvatel. Většinou jde o důsledky nezvládnutých investičních akcí z minulosti:
- Prameny (okres Cheb): Dluh 29,6 milionu korun při 103 obyvatelích představuje 287 000 Kč na hlavu.
- Turovice (okres Přerov): Dluh 64,5 milionu korun při 246 obyvatelích činí 262 000 Kč na hlavu (více než 11násobek ročních příjmů).
Podle Radovana Hauka jsou extrémní případy vždy příběhem jedné obce a jednoho rozhodnutí, obvykle nepovedeného projektu nebo starého závazku. U obce s pár stovkami obyvatel podle něj stačí jeden takový krok a splácí ho celá generace. Na šest tisíc obcí je to ale zanedbatelný počet a systém funguje. „Obec, která překročí limit, je pod dohledem ministerstva a musí dluh snižovat,“ doplňuje Hauk s tím, že zákonnou povinnost snižovat dluh nesplnilo v roce 2025 pouze 16 obcí.
Paradox nevyužitých rezerv
Čtyři sta miliard na účtech je na jednu stranu podle Hauka obrovský polštář, díky kterému obce zvládly covid i energetickou krizi bez větších otřesů. Na druhou stranu jsou to peníze, které neplní svou roli. „Obce je vybraly na daních, ale neproměnily je ve školy, silnice, vodovody nebo byty. Při tom, kolik infrastruktury v Česku chybí a jak rostou ceny stavebních prací, je odkládání investic drahé,“ uzavírá Radovan Hauk. Pro nová vedení radnic i vládu tak bude klíčovým tématem spíše zrychlení přípravy projektů než hledání úspor.
