INZERCE

Michael Kincl, Nejvyšší soud ČR. Foto: Jiří Reichl

Posuzování veřejné podpory v konkrétních příkladech rozhodnutí Evropské komise

Druhým dnem pokračuje v Brně mezinárodní konference o veřejné podpoře, kterou organizuje Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Dnešním tématem bude financování infrastrukturních projektů a posuzování případné veřejné podpory při přiznání dotací na tyto stavby. V tomto textu se však vracíme ještě k posledním příspěvkům včerejšího dne.

Jedním z řečníků odpoledního panelu Konference o veřejné podpoře organizované Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže byl Michael Kincl z Nejvyššího soudu ČR. Představil tři kauzy, na kterých názorně ukázal, jakým způsobem řešila Evropská komise, potažmo Soudní dvůr EU, jednotlivé stížnosti z oblasti veřejné podpory. „Začnu v české kotlině rozhodnutím, které je velmi poučné a týká se údajné podpory českým poskytovatelům reklamního prostoru,“ uvedl Michael Kincl. Po českém příkladu následovaly další dva příběhy s odlišným koncem – případ řecké textilní firmy, která se dostala do potíží a musela vracet veřejnou podporu, a návrh irské „cukrové daně“.

Snad každý řidič v Česku zaznamenal v loňském roce proměnu billboardů, jimž do dnešních dnů vévodí namísto reklam státní vlajka. Společnost Czech Outdoor s.r.o., která je největším poskytovatelem venkovní reklamy podél dálnic a silnic I. třídy v České republice, podala u Evropské komise stížnost, která se týkala údajné veřejné podpory, vztahující se na zákaz venkovní reklamy (billboardů a podobných forem reklamy) podél, dálnic a silnic I. třídy, zavedený zákonem č. 196/2012 Sb. (novela zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích).

Stěžovatel dovozoval naplnění znaků veřejné podpory na základě těchto pěti skutečností. Za prvé novela zákona umožňuje výjimku ze zákonného zákazu, a to u propagace provozoven nacházejících se do vzdálenosti 200 od příslušného reklamního zařízení. Za druhé stanovený zákaz zvýhodňuje konkurenty, kteří jsou činní v oblasti umisťování a provozování reklamního prostoru u silnic II., III. třídy a městských silnic. Za třetí má opatření za následek ztrátu přibližně 1,37 mil EUR státních prostředků. Za čtvrté dochází k narušení soutěže, neboť zákazníci mohou využívat jiná reklamní média. A za páté může dojít k ovlivnění obchodu mezi členskými státy EU z důvodu, že mateřské společnosti konkurentů stěžovatele mají registrována sídla v jiném členském státě.

Evropská komise případ posoudila a argumentovala těmito hlavními body: jde o opatření s čistě obecnou platností, která nezvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví, a nespadají do působnosti čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování EU. Hlavním cílem uvedeného zákazu je zlepšení bezpečnosti silničního provozu a vztahuje se na všechny poskytovatele reklamy. Je tak obecného regulačního charakteru. Pokud jde o zmíněnou výjimku, stěžovatel nepředložil důkaz o tom, že se vztahuje pouze na jeho konkurenty. Evropská komise výjimku chápe tak, že se vztahuje na všechny poskytovatele venkovní reklamy při naplnění zákonných podmínek.

Evropská komise dále zdůraznila, že pravidla veřejné podpory se nepoužijí, pokud dané opatření nepředstavuje převod státních (veřejných) prostředků. Pokud stát jedná jako regulátor, může legitimně rozhodnout o tom, že nebude maximalizovat výnosy, jichž by jinak bylo dosaženo, pokud je se všemi podniky zacházeno stejně a pokud existuje neodmyslitelná souvislosti mezi dosažením účelu regulace a vzdáním se příjmů. Závěrečné rozhodnutí tedy přineslo verdikt, že se nejedná o veřejnou podporu.

Druhý, řecký příklad byl zajímavý v tom, že ukázal, jak se (ne)chovat v případě, kdy Evropská komise rozhodne negativně a veřejná podpora musí být vrácena. Přestože Česko dosud takovou situaci neřešilo, Michael Kincl apeloval především na dodržování pravidel veřejné podpory, stanovených lhůt a aktivní komunikaci v případě komplikací. Hovořil o řecké oděvní firmě United Textiles, která se dostala do potíží, nesplácela bankovní úvěry a řecká vláda jí poskytla záruku v souvislosti s restrukturalizací stávajícího bankovního úvěru a v souvislosti s úvěrem novým. V průběhu roku 2009 Řecko restrukturalizovalo dluhy společnosti na sociálním zabezpečení za období 2004 až 2009.  Začátkem roku 2012 přijala Evropská komise rozhodnutí, na jehož základě konstatovala, že v daném případě byla společnosti poskytnuta protiprávní veřejná podpora, která byla zároveň neslučitelná s vnitřním trhem. Uložila proto Řecku, aby získalo od této společnosti veřejnou podporu zpět, a to do 4 měsíců od oznámení tohoto rozhodnutí. Nestalo se tak a celá kauza nakonec skončila likvidací podniku a žalobou pro nesplnění povinnosti na základě čl. 108 odst. 2 druhého pododstavce SFEU. Předmětem žaloby bylo nevymáhání veřejných podpor a neinformování Evropské komise o učiněných krocích.

Sladkou tečkou byl případ Irska, které přišlo s nápadem zavést daň na slazené nápoje. Příklad tzv. cukrové daně byl posuzován Evropskou komisí a na konferenci byl uváděn jako zajímavý příklad z oblasti daňových opatření. Irské orgány nepovažovaly opatření za veřejnou podporu a argumentovaly hlavně zdravotními cíli. Jedním ze závěrů, ke kterým Evropská komise došla, byla skutečnost, že produkce nápojů je uskutečňována na liberalizovaném trhu. Řada subjektů, která se zúčastnila konzultací s irskými orgány před zavedením opatření potvrdila, že na trhu nápojů probíhá významný přeshraniční obchod. Z těchto důvodů je selektivní výhoda některým producentům způsobilá narušit soutěž a ovlivnit obchod mezi státy EU.

Pokud jde o selektivitu ve vztahu k daňovým opatřením, Evropská komise uplatňuje třífázovou analýzu. Nejdříve je třeba identifikovat základní systém a poté určit, zda dané opatření představuje odchylku od tohoto základního systému. V případě, že se o odchylku jedná, je třeba posoudit, zda opatření je ospravedlnitelné logikou (podstatou) daňového systému. Bylo rozhodnuto, že se nejedná se o veřejnou podporu z důvodu, že opatření není selektivní. Michael Kincl na závěr podotkl, že daňovým opatřením je třeba věnovat dostatečnou pozornost i proto, že mohou výrazně ovlivňovat vztahy mezi jednotlivými členskými státy.

Věra Staňková

O konferenci jsme již psali

Jak na podporu vědy, inovací a vývoje? Diskutuje se v Brně na konferenci ÚOHS 

Mezinárodní konference ÚOHS o veřejné podpoře – sledujeme online 

Komise našla nesrovnalosti u 30% programů veřejné podpory