INZERCE

Cílem návrhu je podpořit kapacity služeb předškolní péče pro děti od tří let prostřednictvím dětských skupin tam, kde jsou kapacity mateřských škol dočasně nedostačující. Související novelizací školského zákona by mělo být dosaženo pravidelného hodnocení potřebnosti a následného plánování a rozvoje služeb předškolního vzdělávání a školních služeb,” tvrdí ministerstvo práce a sociálních věcí. Ilustrační snímek. Foto: Pixabay

Postavení i financování dětských skupin dál štěpí klíčové resorty. Neakceptováno, trvá na jejich „povýšení” Jurečka

Oblast předškolního vzdělávání, která dlouhodobě trpí nedostatkem míst v mateřských školách, dál rozděluje klíčové vládní resorty. Ministerstvo práce a sociálních věcí totiž připravil návrh zákona o dětských skupinách, který uzákoňuje nárok tříletých dětí na místo ve spádové školce. Obcím pak chce umožnit, aby chybějící kapacity v klasických mateřských školách nahrazoval právě péčí v dětských skupinách. A to tak, že by tyto skupiny byly oficiálně plnohodnotnou alternativou školek. Proti tomu se ostře vymezilo ministerstvo školství.

V rámci veřejného připomínkového řízení navíc upozornilo, že se mu konkurenční resort „nabourává” do gesce a mění mu příslušný školský zákon pod rukama bez toho, aby to s ním projednal.

Jenže ze zveřejněných výsledků řízení teď vyplývá, že ministerstvo práce pod vedením šéfa KDU-ČSL Mariana Jurečky na konceptu trvá. Ustoupil pouze v tom, že místo změny školského zákona chce nová pravidla prosadit úpravou normy o dětských skupinách. 

„Na základě dalšího projednávání a reakce na připomínky dalších partnerů bylo rozhodnuto řešit úpravu změnou zákona o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině namísto školského zákona. Ponechána bude změna školského zákona ve smyslu zpřesnění frekvence monitoringu dostupných kapacit,” konstatuje v rámci vypořádání připomínek ministerstvo práce.

Dětská skupina? Z podstaty to není škola

Zároveň v materiálu připouští, že v této otázce zůstává mezi oběma resorty rozpor. Argumentuje přitom tím, že navrhované řešení pomůže řešit malou dostupnost školek, která trápí zejména velká města v čele s Prahou. 

„Cílem návrhu je podpořit kapacity služeb předškolní péče pro děti od tří let prostřednictvím dětských skupin tam, kde jsou kapacity mateřských škol dočasně nedostačující. Související novelizací školského zákona by mělo být dosaženo pravidelného hodnocení potřebnosti a následného plánování a rozvoje služeb předškolního vzdělávání a školních služeb,” popisuje ministerstvo práce a sociálních věcí. 

Resort školství loni v rámci svých připomínek upozornil, že dětská skupina není z podstaty škola a oficiální předškolní vzdělávání tak ani neposkytuje.

„Nemusí v ní působit stejně kvalifikovaní zaměstnanci jako v mateřské škole a neexistuje pro ně rámcový vzdělávací program. Z právní úpravy je zjevné, že v oblasti vzdělávání a výchovy jsou na mateřské školy kladeny kvalitativně nesrovnatelně vyšší požadavky,” poukazovalo ministerstvo školství. 

Situace, kdy by obce umožňovaly všem předškolákům tímto způsobem plnit povinnosti předškolního vzdělávání, by podle něj přinesla v praxi dvojí standard veřejných služeb pro občany v různých obcích, v některých případech pak dokonce v rámci jedné obce. 

Ministerstvo také poznamenává, že dětské skupiny zabezpečují systém péče o děti zajména s provázaností na sladění pracovního a rodinného života.

„Jsou sociální službou, nepodléhají vzdělávacímu kurikulu, každá dětská skupina zpracovává vlastní Plán výchovy a péče, kterým se pečující osoby řídí, když pro děti připravují program,” argumentuje ministerstvo školství. 

Spor i o peníze z rozpočtu

Uzákonění nároku tříletých dětí na přijetí do školky kritizoval v připomínkovém řízení například Svaz měst a obcí.  

Podle jeho zástupců taková úprava víc míst v předškolních zařízeních nezajistí, potřeba jsou prý spíš dotace na výstavbu či změna hygienických vyhlášek ke zvýšení kapacit. I se svazem tak zůstává Jurečkovo ministerstvo v rozporu. 

A zásadní nesoulad panuje i mezi ním a resortem financí. Ten totiž tak jako u dalších legislativních návrhů z poslední doby odmítá jakékoliv navyšování požadavků na státní rozpočet. I proto tak strážce státní kasy v připomínkovém řízení apeloval na to, aby veškeré výdaje navíc, které s sebou návrh nese, byly realizovány ze stávajících výdajových rámců, případně že budou vyváženy škrty jinde. 

To ale ministerstvo práce odmítá.  „Jedná se o podporu zaměstnanosti rodičů dětí a podpory služeb péče o děti souladu s prioritami vlády,” argumentuje resort. 

Stejně tak ministerstvo odmítlo požadavek financí, aby se návrh uvedl do praxe bez toho, aby se jakkoliv navyšoval počet tabulkových míst a tedy i prostředků na platy. „Neakceptováno,” reagoval na to Jurečkův resort. 

„Nelze zněkolikanásobit počty poskytovatelů služby péče o dítě v dětské skupině a agendu vykonávat ve stejném počtu osob, který již dnes je nedostatečný,” vysvětlilo ministerstvo. 

O finální podobě návrhu rozhodne v nejbližší době vláda. Pokud ho schválí a projde následně i obě komorami parlamentu, měl by začít platit od 1. ledna příštího roku.

Tomáš Svoboda