Novelou trestního řádu navrhuje skupina poslanců změnit mimo jiné jednání soudu bezprostředně po podání obžaloby. Poslanci chtějí rozšířit povinnosti předsedy senátu v trestním řízení už v souvislosti s doručením obžaloby a posílit v tuto chvíli práva obžalovaného. Obžalovaný bude moci v reakci na obžalobu učinit nově prohlášení o vině nebo se vyjádřit ke skutečnostem, které má za nesporné.
Významnou a vzájemně provázanou novelu trestního řádu navrhují právníci ze sněmovny, a to poslanci Helena Válková (ANO11), Marek Benda (ODS), Jan Chvojka (ČSSD), Zdeňka Ondráček (KSČM), Marek Výborný (KDU-ČSL), Tomáše Kohoutek (ANO11) a Dominik Feri (TOP09), kteří zřejmě ztrácejí trpělivost se stále ještě neuskutečněnou rekodifikací trestního řádu.
Svými kroky pokládají poslanci základy kontradiktorního procesu, jak o něm právní profesionálové léta hovoří. Ostatně v důvodové zprávě na rekodifikační práce poslanci narážejí. „K rozšíření možných prohlášení obviněného: Na základě inspirace dosavadními pracemi na rekodifikaci trestního řádu se navrhuje posílit roli stran v řízení před soudem, konkrétně významněji je zapojit do průběhu řízení na počátku hlavního líčení před zahájením dokazování,“ uvádí skupina poslanců v důvodové zprávě.
Obhajoba významně zapojená od začátku řízení
Rozšíření by měl doznat už §196 trestního řádu, podle kterého jedná předseda senátu poté, co je soudu doručena obžaloba. Už na tomto místě návrh počítá s významným zapojením obžalovaného a jeho obhájce. Navrhované znění §196:
Par. 196 Doručení obžaloby
Mohlo by vás zajímat
(1) Neučinil-li soud některé z rozhodnutí uvedených v § 188 odst. 1 a 2, dá předseda senátu opis obžaloby doručit obžalovanému a jeho obhájci, a je-li obžalovaný omezen ve svéprávnosti, také jeho opatrovníku; opis obžaloby dá doručit poškozenému, pokud jsou jeho pobyt nebo sídlo známé. Pokud poškozený nepodal návrh podle § 43 odst. 3, poučí se zároveň o právu podat takový návrh. Bylo-li v obžalobě navrženo zabrání věci nebo části majetku náležející jiné osobě než obžalovanému, dá předseda senátu doručit opis obžaloby též této osobě.
(2) Předseda senátu spolu s doručením opisu obžaloby upozorní obžalovaného, že má právo se v jím stanovené lhůtě vyjádřit ke skutečnostem uvedeným v obžalobě, zejména, a) zda se cítí být nevinen nebo vinen spácháním skutku anebo některého ze skutků uvedených v obžalobě a z jakých důvodů, b) zda má zájem uzavřít se státním zástupcem dohodu o vině a trestu nebo zda chce v hlavním líčení prohlásit svou vinu, c) zda souhlasí s popisem skutku a jeho právní kvalifikací a s navrženým trestem, případně ochranným opatřením, a d) které skutečnosti považuje za nesporné.
(3) Předseda senátu spolu s upozorněním podle odstavce 2 poučí obžalovaného o následcích spojených s vyjádřeními uvedenými v odstavci 2; poučí jej zároveň i o tom, že vyjádření k obžalobě, nejde-li o doznání nebo o prohlášení viny, může za něj učinit i jeho obhájce, a to i když se hlavní líčení koná v jeho nepřítomnosti. Zašle-li obžalovaný vyjádření k obžalobě, předseda senátu je doručí státnímu zástupci.
[mn_protected]
(4) Osoby, jimž se opis obžaloby doručuje, je nutno zároveň vyzvat předseda senátu vyzve, aby návrhy na provedení dalších důkazů u hlavního líčení včas soudu sdělily a uvedly okolnosti, které mají být těmito důkazy objasněny.
(5) Opis obžaloby musí být doručen nejpozději s předvoláním k hlavnímu líčení nebo s vyrozuměním o něm.
Dosavadní znění předmětného ustanovení trestního řádu v současnosti obžalovanému nedává žádný prostor k aktivitě, obžalovaný takřka nemůže nic ovlivnit. S obžalovaným se v současnosti počítá až v průběhu hlavního líčení ve fázi dokazování.
Dosavadní znění § 196 Doručení obžaloby:
(1) Neučinil-li soud některé z rozhodnutí uvedených v § 188 odst. 1 a 2, dá předseda senátu opis obžaloby doručit obžalovanému a jeho obhájci, a je-li obžalovaný omezen ve svéprávnosti, také jeho opatrovníku; opis obžaloby dá doručit poškozenému, pokud jsou jeho pobyt nebo sídlo známé. Pokud poškozený nepodal návrh podle § 43 odst. 3, poučí se zároveň o právu podat takový návrh. Bylo-li v obžalobě navrženo zabrání věci nebo části majetku náležející jiné osobě než obžalovanému, dá předseda senátu doručit opis obžaloby též této osobě.
(2) Osoby, jimž se opis obžaloby doručuje, je nutno zároveň vyzvat, aby návrhy na provedení dalších důkazů u hlavního líčení včas soudu sdělily a uvedly okolnosti, které mají být těmito důkazy objasněny.
(3) Opis obžaloby musí být doručen nejpozději s předvoláním k hlavnímu líčení nebo s vyrozuměním o něm.
Jasně vymezit sporné otázky hned na začátku líčení
Důvodem navrhované změny není jen posílení práv obžalovaného, nýbrž také zavedení nově navrhovaného institutu prohlášení viny, rozšíření a nová kodifikace sjednání dohody o vině a trestu a prohlášení některých skutečností za nesporné, jak tyto instituty v novele navazují.
Podle poslanců není důvod, proč by například nemohl obviněný prohlásit některé skutečnosti za nesporné ve standardním řízení: „K prohlášení některých skutečností za nesporné V současné právní úpravě je možné prohlásit za nesporné některé skutečnosti ve dvou případech: a) byl-li soudu s doručením návrhu na potrestání předán zadržený podezřelý, soudce jej do 24 hodin vyslechne jako obviněného, zejména k okolnostem zadržení a důvodům vazby, dále k tomu, které skutečnosti považuje za nesporné, a zda souhlasí s tím, aby takové skutečnosti nebyly v hlavním líčení dokazovány (§ 314b odst. 2 tr. řádu), b) v rámci hlavního líčení ve zjednodušeném řízení (§ 314d odst. 2 tr. řádu). Není však zřejmě důvodu, proč neumožnit, aby obviněný mohl prohlásit některé skutečnosti za nesporné nejen ve zkráceném řízení, ale obecně i ve standardním řízení, tj. v rámci hlavního líčení,“ uvádějí poslanci doslova v návrhu.
„Pokud by se obviněný se státním zástupcem zcela shodl na vině (v otázkách skutkových i právních), trestu a dalších výrocích, byla by sjednána dohoda o vině a trestu. Pokud by se shodli jen na vině (v otázkách skutkových i právních), nikoli však na trestu a dalších výrocích, navrhuje se zavést institut prohlášení viny (další trestní řízení by se pak vedlo jen pro účely rozhodnutí o sankci). Poslední možností by bylo prohlášení některých skutečností za nesporné, pokud by se strany shodly (alespoň zčásti) na skutku, nikoli však již i na vině (rozpor by byl v určité části skutkového děje, popř. pouze v právní kvalifikaci jinak souhlasně prohlášených skutkových okolností). Takové jasné vymezení sporných otázek na počátku hlavního líčení povede k významnému usnadnění a urychlení jeho dalšího průběhu. Některé z těchto prvků již současný trestní řád zná, navrhuje se však jejich doplnění a rozšíření,“ uvádí k tomu mimo jiné důvodová zpráva.
[/mn_protected]
Irena Válová
