Očekávaná novela energetického zákona míří zpět do Poslanecké sněmovny. Senát na své poslední srpnové schůzi odhlasoval s podporou svého hospodářského výboru a Sdružení místních samospráv několik pozměňujících návrhů, které mají zlepšit ochranu zákazníků před tzv. energošmejdy. Mezi jinými například povinnost dodavatelů doručit zákazníkům informaci o změně ceny či povinnost všech zprostředkovatelů mít pro svou činnost licenci. Pro změny se nakonec vyslovilo všech 59 přítomných senátorů. Z prostředí energetiky se ale ozývá nespokojenost, někteří experti považují senátní úpravy za populistické a kontraproduktivní.
Poslanecká sněmovna by se měla vrácenou novelou zabývat na své poslední zářijové schůzi a zatím z předběžných vyjádření vicepremiéra a ministra Karla Havlíčka vyplývá, že i on sám senátní verzi při hlasování podpoří.
„Jsem velmi rád, že hospodářský výbor a ministerstvo obchodu a průmyslu dalo k našim pozměňovacím návrhům kladné stanovisko a všichni přítomní senátoři následně návrh jednohlasně schválili,“ uvedl Ondřej Doležal z dodavatelské společnosti SforP, která se poradenstvím na energetickém trhu dlouhodobě zabývá a který se zasloužil o to, aby senátoři připomínky k novele vyslyšeli.
Samotnému schválení v Senátu předcházela týdenní velmi intenzivní jednání se zástupci ministerstva průmyslu a obchodu, v jejichž průběhu se ukázala jednoznačná snaha všech zúčastněných hyenismus energošmejdů zastavit.
„Na doporučení ministerstva jsme dali naše připomínky do souladu s evropským právem a následně jsme získali kladné stanovisko ke všem navrhovaným změnám. Velice mě potěšilo, když pan ministr Havlíček řekl, že bude svému klubu doporučovat přijetí senátního návrhu,“ popsal Doležal.
Mohlo by vás zajímat
Sám předseda Senátu Miloš Vystrčil se na plénu mimo jiné vyjádřil, že návrh zákona, který do Senátu původně dorazil, například nedostatečně upravoval povinnost dodavatelů informovat zákazníka o změně ceny.
Návrh totiž počítal jen s tím, že by stačilo informaci zveřejnit na internetu a zákazník by si ji musel sám dohledat. Další změnou k lepšímu je podle Ondřeje Doležala zavedení povinnosti pro dodavatele sdělovat zákazníkům termín ukončení smlouvy.
„Je dobře, že se tato úprava do novely dostala, protože termín ukončení smlouvy je zásadní při změně dodavatele a do teď to byl pro zákazníky dost často problém jej zjistit. Vy sice uzavíráte smlouvu na určité období, například 24 měsíců, ale smlouva začíná běžet, až když vám dodavatel začne dodávat, což může být až několik měsíců po podpisu smlouvy,“ tvrdí ale Doležal.
„Snaha zamezit nekalým praktikám evidentně je, zároveň je však evidentní, že určité zájmové skupiny se snaží boj proti energošmejdům přesunout do roviny plácání prázdné slámy. Úspěch, který jsme v Senátu slavili, byl založen jen na doložení konkrétních případů chování dodavatelů energií k českým zákazníkům,“ poznamenal Ondřej Doležal.
„Pro efektivní boj proti energošmejdům je opravdu třeba, aby byla přijata senátní verze novely, protože obsahuje důležitá z praxe vycházející ustanovení pro ochranu odběratelů,“ uzavřel Doležal.
Energetici: kontraproduktivní populismus
Naopak nespokojenost se ale ozývá z prostředí energetiky, kde někteří odborníci považují senátní úpravy za populistické a kontraproduktivní. „Existuje reálná obava, že nový požadavek adresného a prokazatelného doručování oznámení o zvýšení ceny dodávky nebo jiných smluvních podmínek povede k nutnosti zasílat doporučenou poštou do vlastních rukou, což bude v dnešní době elektronické komunikace a zákaznických aplikací krok zpět, který se všem prodraží a zákazníky nepotěší nutností chodit pro zásilky na poštu,“ uvedl pod podmínkou anonymity zdroj blízký vedení jedné energetické skupiny.
Nejvíc času senátoři strávili emotivní a nepříliš plodnou debatou o regulaci trhu propanbutanových lahví. Stejné téma se živě diskutovalo již v Poslanecké sněmovně. Nakonec však senátoři neschválili ani jeden z předložených pozměňovacích návrhů na téma lahve, jejichž předkladateli byli Marek Hilšer a Jiří Vosecký.
Novela POZE už prošla
Již o týden dříve před rozhodováním o energošmejdech – ve středu 18. srpna – senátoři schválili novelu zákona o podporovaných zdrojích energie (POZE). Také zde provedli několik úprav. Fakticky se vrátili k dohodnutému kompromisu, podle kterého bude limit ziskovosti (měřený vnitřním výnosovým procentem – IRR) pro všechny obnovitelné zdroje energie v rozmezí 8,4 až 10,6 procenta. Konkrétní výši pro jednotlivé zdroje by pak určovala vláda.
Současně dál platí návrh na zavedení dodatečného odvodu pro solární elektrárny z let 2009 (10 procent tržeb) a 2010 (ve výši 20 procent z tržeb místo současných 10), který se do zákona dostal během třetího čtení ve sněmovně. Senát podpořil ještě jednu úpravu, která se týká zavedení aukcí pro nové solární elektrárny. Ty byly ve sněmovní verzi z aukcí vyloučeny.
Senátoři tak napravili situaci, která nastala po zmatečném hlasování ve sněmovně v půlce července. Jeho výsledek – zvýšení solárního odvodu spolu s nízkým limitem IRR – by byl pro mnohé podnikatele v oboru fotovoltaiky likvidační. Poslanecké sněmovna by se novele zákona POZE měla znovu věnovat v polovině září.
Schválené úpravy si pochvaluje například Solární asociace. „Podpora senátu v zavedení intervalu je rozumný krok, který může zamezit likvidační variantě pro mnohé provozovatele fotovoltaických elektráren. Pomohli odvrátit nejhorší katastrofu, která se na celý solární sektor valila,“ uvedla výkonná ředitelka Solární asociace Veronika Šilhová.
Jan Hrbáček, David Tramba
