Na svém posledním zasedání před říjnovými volbami již nestihnou poslanci schválit některé důležité normy připravené rezortem zemědělství. Z velké části za to může zpoždění ve schvalovacím procesu, kdy se vláda i poslanci za poslední rok a půl zabývali především řešením zdravotní krize. Vedle nesplněných politických slibů, jako je ten související se zákazem dvojí kvality zboží, to přinese i řadu praktických problémů například pro Státní veterinární správu nebo hrozbu vysokých pokut pro ČR kvůli zpoždění při převádění zemědělského práva Evropské unie do českého právního řádu.
Volby do Poslanecké sněmovny se přiblížily a poslance čeká v druhé polovině září poslední řádné zasedání v současném složení. A to je zároveň poslední šance, kdy mohou schválit některé ze zákonů, které vláda Andreje Babiše (ANO) předložila zákonodárcům ke schválení v tomto funkčním období. Ministerští úředníci tak v současné době počítají „škody“ a chystají seznamy norem, které sice prošly vládou a skončily v parlamentu, ale nestihnou se již projednat. V těchto případech tak budou muset budoucí ministři předložit zákony znovu, pokud je tedy nová vláda předtím potvrdí, a schvalovací kolečko tak začne nanovo.
„Vzhledem k tomu, že se Poslanecká sněmovna sejde již jen na jedné řádné schůzi, je pravděpodobnost projednání a schválení dosud neprojednaných návrhů našeho rezortu minimální,“ potvrdil Ekonomickému deníku tiskový mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý. „Teoretická možnost schválení je u návrhů, které by byly projednány ve třetím čtení. U ostatních návrhů by musely proběhnout mimořádné schůze Sněmovny, na jejichž program by se tyto návrhy musely zařadit. To je již z časového hlediska nereálné,“ vysvětluje mluvčí.
Za poslední rok a půl se poslanci prioritně věnovali tématům spojeným s řešením současné zdravotní krize a za tu dobu se jim na stolech nakupila pěkně vysoká hromádka neprojednávaných návrhů zákonů a novel. Nejde přitom jen o normy, které nějakým způsobem reagují na různé praktické problémy či na politické priority vlády. Jde i o tzv. transpoziční předpisy, které převádí právo přijaté na úrovni Evropské unie a kde při velkém zpoždění hrozí Česku vysoké sankce v řádu desítek milionů korun.
Novelu zákona o myslivosti řeší poslanci již přes rok
Ministerstvu zemědělství podle Bílého visí, obrazně řečeno, ve vzduchu především šest významných novel zákonů. Největší šanci na schválení má novela zákona o myslivosti, která má lépe bránit škodám způsobovaným vysokou zvěří a ohrožujícím obnovu lesů zasažených suchem a kůrovcovou kalamitou, zjednodušit administrativu spojenou s lovem lesní zvěře nebo například elektronizovat mysliveckou evidenci.
Vládní předlohu obdrželi poslanci loni v červenci, ale začali ji projednávat až letos v březnu. Nyní prochází třetím čtením, a pokud by ji současní poslanci ještě stačili schválit a poslat senátorům, kteří by potvrdili její poslanecké znění, mohla by po podpisu prezidenta začít platit. Nicméně jde o hojně diskutovanou normu, k níž se již ve sněmovně sešlo velké množství pozměňovacích návrhů. Sám Bílý tak připouští, že šance na dokončení legislativního kolečka je spíše teoretická.
V pondělí navíc vláda odmítla návrh předsedy lidovců Mariana Jurečky, aby Sněmovna novelu schválila zrychleně, a to tak, že by poslanci přijali Jurečkův pozměňovací návrh totožný s předlohou ve zrychleném režimu v prvním čtení. Vláda podpořila názor ministra zemědělství Miroslava Tomana (ČSSD). Podle něj se již mezitím sešly k předloze jiné pozměňovací návrhy vypracované z velké části ve spolupráci s ministerstvem a ty podpořil i garanční zemědělský výbor. Tyto návrhy podle Tomana původní novelu podstatně mění.
Spolupracujeme s Úřadem vlády, hrozí vysoké sankce
Nepřijetí dalších tří norem z dílny rezortu zemědělství přinese již konkrétní praktické problémy české státní správě. „V případě novel zákonů veterinárního, o ekologickém zemědělství a o léčivech (v části týkající se veterinárních léčiv) hrozí, že nepřizpůsobíme-li tyto zákony novým evropským nařízením, které platí přímo, v praxi to může přinést problémy,“ upozorňuje Bílý (přijatá nařízení EU není nutné přepisovat do českých zákonů jako v případě směrnic EU, legislativa se pouze tzv. adaptuje – pozn.red.). Jde především o činnost a aplikaci nových opatření ze strany českých dozorových orgánů, jako je například Státní veterinární správa.
A nejde je o problémy pro českou správní praxi. Nepřizpůsobení se povinnostem, k nimž se státy samy zavázaly v Bruselu, může ČR přinést i finanční postih. Jak jsme již informovali dříve, Česku hrozí za pomalé přijímání některých zákonů vysoké sankce v řádu desítek milionů korun. Jde o ty normy, které do českého právního řádu převádí směrnice a nařízení Evropské unie. Evropská komise pečlivě sleduje, jak státy plní své povinnosti, a pokud se tak dlouhodobě neděje, postihy mohou být vysoké. I proto premiér letos v dubnu apeloval na předsedu Poslanecké sněmovny Radka Vondráčka, aby poslanci zrychlili. Podle Vondráčka nicméně poslanci dělají maximum v rámci možného.
Další „zemědělské“ návrhy novel, které dosud leží v Poslanecké sněmovně, konkrétně zákona o rostlinolékařské péči či zákona o chmelu, jsou podle Bílého již spíše praktického rázu. „Řeší problematiku vyplývající z různých poznatků z aplikační praxe,“ uvedl.
Až nastoupí nová vláda, bude podle něj resort zemědělství tlačit na to, aby zmíněné normy byly do legislativního procesu předloženy znovu. Minimálně to platí u oněch tří novel, které reagují na právo Evropské unie. Tam je zapotřebí opravdu spěchat. „Spolupracujeme s Úřadem vlády, aby došlo k jejich novému předložení k projednání vládou v nejkratším možném termínu po volbách do Poslanecké sněmovny,“ popisuje Bílý, podle něhož se bude vláda pravděpodobně snažit předložit znovu i zbývající novely.
Co bude s novelou zákona o významné tržní síle?
Na nového ministra zemědělství čeká vedle již zmíněného také oříšek v podobně dlouho připravované novely zákona o významné tržní síle. Norma upravuje pravidla obchodního jednání mezi podniky v zemědělském a potravinovém řetězci a má za úkol bránit nekalým praktikám při uzavírání obchodních smluv zejména ze strany velkých obchodních řetězců. Novela pak reaguje na přijetí směrnice EU o nekalých obchodních praktikách v roce 2019, přičemž lhůtu pro její převedení do svých zákonů si členské státy stanovily na 1. května letošního roku.
Jde o téma, které je ostře sledované nejen u nás (věnovali jsme mu i jeden z kulatých stolů Ekonomického deníku – pozn.red.), ale i v Evropské unii. Evropská komise již oznámila, že bude pečlivě sledovat, jak si státy se směrnicí poradí. Dokonce k tomu ustanovila expertní skupinu, s jejíž pomocí chce o tom zpracovat a v listopadu předložit zprávu. Lze proto očekávat, že v dohledné době dorazí do Česka výtka Evropské komise týkající se i této směrnice s připomenutím, že pokud s tím stát něco neudělá, hrozí mu finanční postih.
Novela leží aktuálně na Úřadu vlády. O jejím znění se totiž stále dohadují ministr Toman s ministrem průmyslu a obchodu (MPO) Karlem Havlíčkem (za ANO), který je v roli spolupředkladatele. Hlavní spor se vede o požadavek MPO a dalších institucí, včetně Úřadu na ochranu hospodářské soutěže, aby se podmínky zákona vztahovaly na celý potravinářský odběratelsko-dodavatelský řetěz. Nikoli tedy jen na odběratele jako jsou například obchodní řetězce, jak je tomu doposud.
„V současné době jsou do návrhu zapracovávány připomínky obsažené ve stanovisku Legislativní rady vlády. I u tohoto návrhu spolupracujeme s Úřadem vlády, aby byl v nejkratším možném termínu po volbách postoupen do Poslanecké sněmovny,“ tvrdí Vojtěch Bílý. Zatím však není známo, zda a kdy vůbec návrh na vládu dojde. Na Legislativní radě vlády totiž ležel již na jaře. A je také velkou otázkou, jak s ním naloží nový ministr zemědělství. Kritici novely budou zcela jistě tlačit na nového šéfa resortu, aby normu přepracoval.
Dvojí kvalita skončila dvojím metrem
Za zmínku stojí, že posledně zmiňovaný předpis má nově obsahovat zákaz tzv. teritoriality. To jinými slovy znamená, že bude nepřípustné zakazovat prodejci dovézt potravinu jednoho výrobce do Česka z jiné země. Obchody se totiž často odvolávají na to, že musí nakupovat u místních distributorů a nemohou stejné zboží za nižší cenu dovézt například z Německa (více o problému si můžete přečíst například zde).
Jde o poslední z balíčku tří legislativních norem, který vláda připravila v souvislosti s plánovaným „zatočením“ s tzv. dvojí kvalitou potravin a dalšího zboží, jak před dvěma a půl rokem hlasitě sliboval premiér Andrej Babiš v předvolební kampani. Z tohoto balíčku však premiér dokázal dotáhnout do konce pouze novelu zákona o potravinách, která zakazuje prodávat potravinu se stejným složením v totožném nebo téměř totožném obalu. Úřady tak sice začnou postihovat případy „dvojí kvality“ u potravin, u ostatního, hlavně drogistického zboží jako jsou čistící prostředky nebo kosmetika, nikdo dvojí kvalitu zatím řešit nebude.
To měl pokrýt návrh novely zákona o ochraně spotřebitele. Tu sice vláda schválila a poslancům zaslala již vloni v srpnu, ve Sněmovně se však nedostala ještě ani přes první čtení. Neprošla tedy ani debatou na garančním hospodářském výboru. Z dvojí kvality tak zůstane po současné vládě dvojí metr – na potraviny se zákaz vztahovat bude, na veškeré ostatní zboží nikoli.
Helena Sedláčková
