Česku hrozí vysoké sankce v řádu desítek milionů korun, pokud nezrychlí schvalování zákonů, které do českého právního řádu převádí směrnice a nařízení Evropské unie. Český premiér Andrej Babiš proto žádá předsedu Poslanecké sněmovny Radka Vondráčka (oba ANO), aby poslanci začali přednostně řešit tyto normy. Zejména pak ty případy, kde již Evropská komise vede vůči ČR řízení pro porušení práva EU. S ohledem na podzimní sněmovní volby totiž hrozí, že se nestihnou schválit.
Český premiér Andrej Babiš žádá předsedu Poslanecké sněmovny Radka Vondráčka (oba ANO), aby se poslanci začali přednostně zabývat návrhy zákonů, které do českého právního řádu převádí směrnice a nařízení Evropské unie. „V prvé řadě je potřeba přijmout návrhy zákonů, v souvislosti s kterými již je proti České republice vedeno řízení pro porušení práva Evropské unie a České republice hrozí uložení citelné finanční sankce,“ apeluje ministerský předseda na Vondráčka v dopise, který má Ekonomický deník k dispozici.
V Poslanecké sněmovně se totiž v důsledku covidové pandemie vrší návrhy norem, které vláda poslancům zaslala před řadou měsíců, ale ti se k nim zatím nedostali. Přednostně probírají legislativu a opatření, která se bezprostředně dotýkají současné zdravotní krize. Ostatní předpisy tak nabírají zpoždění. S ohledem na blížící se říjnové volby do Poslanecké sněmovny však hrozí, že řada z nich zůstane neschválena. V příštím volebním období tak bude muset nová vláda tyto normy předložit poslancům znovu. Nežádoucí prodlení v jejich přijetí se ještě zvýší.
Více než roční zpoždění
Jakmile se v Bruselu země EU, tedy včetně ČR, dohodnou s Evropským parlamentem na nové legislativní normě, mají Češi povinnost převést do určitého data příslušná ustanovení do českých zákonů, příp. je upravit tak, aby s unijní normou nebyly v rozporu. Pokud se tak neděje, porušuje ČR své závazky vůči EU.
Nad jejich dodržováním bdí Evropská komise. Ta členské státy EU formálně upozorňuje, pokud se v přijímání domácí legislativy zpozdí. Většina případů prodlení se vyřeší již v této fázi. Pokud však k nápravě stále nedochází, může celá záležitost skutečně vyústit až v citelný finanční postih a žalobu u Soudního dvora EU. Pro představu – v současné době je takových řízení před soudem proti ČR vedeno několik desítek.
Právě v této souvislosti upozorňuje premiér poslance na dva nejnaléhavější případy vládních novel – novely energetického zákona (sněmovní tisk č. 799) a zákona o drahách (sněmovní tisk č.912). Ta první převádí několik unijních směrnic týkajících se energetické účinnosti a společných pravidel pro vnitřní trh s elektřinou a se zemním plynem. Ta druhá zapracovává směrnice o interoperabilitě železničního systému v EU a o bezpečnosti železnic. V obou případech měly příslušné zákony platit již vloni v říjnu.
Vláda přitom zaslala oba návrhy poslancům včas – energetický zákon již vloni v březnu a zákon o drahách v červnu. V současné době jsou však oba stále před druhým sněmovním čtením a projednáním pozměňovacích návrhů v garančním hospodářském výboru. Evropská komise přitom již nyní vede celkem šest řízení kvůli prodlení v převedení této unijní legislativy do práva ČR, resp. kvůli jejímu nesprávnému provedení.
Rozsudek nutně odsuzující
„Ve všech případech řízení pro porušení práva Evropské unie z důvodu prodlení s provedením směrnice by rozsudek byl pro Českou republiku nutně odsuzující a byl by spojen s finanční sankcí minimálně v řádu několika desítek milionů korun českých,“ varuje premiér v dopise.
Nekompromisní přístup Evropské komise a Soudního dvora EU podle něj dokládají rozsudky z roku 2018 vůči Rumunsku, které za podobný prohřešek dostalo pokutu tři miliony eur (téměř 80 milionů korun), a Irsku, jež muselo zaplatit dva miliony eur (zhruba 53 miliony korun).
V roce 2019 pak soud uložil Španělsku kombinovanou sankci, a to paušální částku 15 milionů eur (necelých 400 milionů korun), a zároveň penále ve výši 89 tisíc eur (zhruba 2.3 milionu korun) za každý den prodlení ode dne vynesení rozsudku až do jejího úplného provedení, tedy účinnosti příslušného zákona. „K uložení prvně uvedené sankce přitom dojde, i když je náprava zajištěna v průběhu řízení před vynesením rozsudku Soudním dvorem,“ varuje Babiš.
Nestíhají poslanci i úředníci
Naléhavě je podle premiéra potřeba projednat i další předpisy jako například vládní návrhy zákonů o bankách, o azylu nebo o ochraně hospodářské soutěže. V některých případech zmiňovaných Babišem však poslanci za zpoždění úplně nemohou. Tak například novelu zákona o elektronických komunikacích, kde byla unijní lhůta pro transpozici 21. prosince 2020 a ve sněmovně je stále před druhým čtením, vláda poslancům rozeslala až v polovině listopadu. Ani do prvního čtení zatím nedoputovala novela zákona o zadávání veřejných zakázek, kterou poslanci dostali na stůl na konci listopadu.
Za zmínku v této souvislosti stojí i případy zpožděných norem, o nichž premiér ve svém dopise nehovoří, protože ještě ani neopustily prostory příslušných ministerstev. Například lhůta pro převedení i v Česku známé směrnice o nekalých obchodních praktikách mezi podniky v zemědělství a potravinářství z roku 2019 uplynula teď v sobotu 1. května. Návrh příslušné novely zákona o významné tržní síle do Poslanecké sněmovny však ještě nedorazil. O jeho znění se totiž stále dohadují ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD) a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Není tak zatím ani známo, kdy vůbec dojde na vládu (tématu jsme věnovali jeden z kulatých stolů Ekonomického deníku). Lze tak očekávat, že v dohledné době dorazí do Česka další výtka Evropské komise.
„Věřím, že i Vaše kroky přispějí k rychlejšímu přijetí uvedených návrhů zákonů a v konečném důsledku k předejití finančních sankcí uložených ČR za porušení povinností vyplývajících z práva EU,“ doufá v závěru svého dopisu poslancům premiér Babiš.
Helena Sedláčková
