Polsko hledá cestu, jak utlumit těžbu černého uhlí, aniž by nechalo horníky a celé regiony napospas následkům ukončování těžby. Varšava proto připravuje další krok, který může rozhodnout o podobě státní podpory pro celý sektor. Aktualizovaný dokument už zamířil k polskému antimonopolnímu úřadu. Následně ho má dostat Evropská komise, jejíž souhlas Polsko potřebuje.
Zásadní otázkou je, jaké formy podpory bude možné uplatňovat v souladu s pravidly Evropské unie.
Polsko předkládá Bruselu upravený plán podpory hornictví
Polské ministerstvo energetiky 2026 předalo Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a spotřebitelů (UOKiK) aktualizovanou žádost o notifikaci opatření na podporu sektoru těžby černého uhlí. Jde o krok, který předchází formálnímu předložení dokumentu Evropské komisi.
Polsko chce získat kladné rozhodnutí Bruselu, které potvrdí soulad navrhovaných opatření s unijními pravidly pro veřejnou podporu. Bez tohoto posouzení nemůže Varšava považovat otázku schválení notifikovaných opatření za uzavřenou.
Aktualizovaný dokument zohledňuje změny, které přinesla novela zákona o fungování těžby černého uhlí. Ta vstoupila v platnost 1. ledna 2026 a vytvořila nový právní rámec pro podporu podniků při útlumu těžby i pro ochranu zaměstnanců.
Ministerstvo rozdělilo celý proces notifikace do dvou samostatných žádostí. První se týká opatření zavedených novelou účinnou od začátku letošního roku. Druhá žádost, která se teprve připravuje, se zaměří na dotace na snižování těžebních kapacit.
Polsko tím reaguje na specifika jednotlivých mechanismů podpory i na dialog, který vede s Evropskou komisí. Příprava druhého dokumentu vyžaduje podrobnou analýzu jeho předpokladů a prověření řešení, která se používala v minulých letech.
Utlumování dolů má nová pravidla
Novelizovaný zákon umožňuje těžebním společnostem, aby samy organizovaly kroky spojené s ukončováním činnosti svých dolů a využívaly při tom veřejné prostředky. Právní rámec navazuje na potřeby sektoru a předpoklady společenské dohody z roku 2021.
Stát chce vytvořit podmínky pro řízený útlum těžby, který zohlední situaci zaměstnanců, závazky těžebních společností i sociální stabilitu regionů závislých na uhlí. Změny se proto netýkají pouze samotného uzavírání dolů. Zahrnují také ochranu pracovníků a pravidla pro řešení následků těžby.
Zákon upravuje tři hlavní oblasti:
- Ochranu zaměstnanců. Ta zahrnuje hornické volno, volno pro pracovníky provozů mechanického zpracování uhlí a jednorázové finanční odstupné.
- Ukončování provozu dolů. Těžební společnosti mohou samostatně provádět související kroky s využitím veřejných prostředků.
- Nápravu důlních škod. Pravidla určují, jak se mají škody řešit, a to také po ukončení útlumu jednotlivých provozů.
Tato opatření mají pomoci předvídatelně řídit změny v hornictví. Zároveň mají zohlednit závazky těžebních podniků a omezit sociální i ekonomické dopady na regiony, jejichž hospodářství je spojené s těžbou černého uhlí.
Téměř 6 800 lidí už letos využilo ochranná opatření
Součástí polského plánu je pomoc zaměstnancům, kterých se útlum těžby bezprostředně dotýká. Podle ministerstva energetiky využilo v roce 2026 některou z ochranných forem podpory už téměř 6 800 lidí.
Zákon nabízí konkrétní nástroje, mezi něž patří hornické volno, volno pro zaměstnance provozů mechanického zpracování uhlí a jednorázové odstupné. Ministerstvo zdůrazňuje, že tato opatření mají zmírňovat sociální a ekonomické důsledky proměny sektoru.
Nejde tedy jen o finanční pomoc podnikům, které ukončují těžbu. Podpora se zaměřuje také na pracovníky, jejichž zaměstnání se v důsledku útlumu mění nebo končí. Zároveň má vytvořit předvídatelnější podmínky pro regiony, které jsou na těžebním průmyslu závislé.
Počet lidí, kteří už letos ochranná opatření využili, ukazuje rozsah jejich dosavadního uplatnění. Sám o sobě však neříká, kolik pracovníků bude podporu potřebovat v dalších letech ani jaké celkové náklady program přinese. Takové údaje dodané podklady neuvádějí.
Podpora má chránit i regiony a energetickou bezpečnost
Polské ministerstvo energetiky spojuje připravovaná opatření s širším cílem: zvládnout transformaci těžby tak, aby změny probíhaly organizovaně a s ohledem na zaměstnance, regionální ekonomiku i bezpečnost dodávek energie.
Právě spojení těchto tří oblastí patří k hlavním argumentům Varšavy. Útlum dolů se totiž netýká pouze jednotlivých podniků. Dotýká se také pracovních míst, sociální situace v těžebních oblastech a role uhlí v polském energetickém systému.
Nový právní rámec má proto umožnit těžebním společnostem samostatně řídit ukončování provozů, současně jim poskytnout zákonnou možnost čerpat veřejnou podporu a stanovit pravidla pro ochranu zaměstnanců i řešení důlních škod.
Polsko ale stále potřebuje kladné rozhodnutí Evropské komise. Aktualizovaná žádost předaná UOKiK ještě sama o sobě neznamená, že Brusel podporu schválil. Stejně tak druhá žádost týkající se snižování těžebních kapacit zatím není hotová.
Rozhodující slovo bude mít Evropská komise
Varšava usiluje o potvrzení, že navržená opatření odpovídají pravidlům Evropské unie pro veřejnou podporu. Právě to má umožnit jejich uplatňování v zamýšleném rámci.
Celý proces se nyní skládá ze dvou částí. Aktualizovaná žádost týkající se opatření zavedených novelou z roku 2026 míří přes UOKiK k Evropské komisi. Současně ministerstvo připravuje samostatný dokument pro podporu snižování těžebních kapacit.
Výsledek notifikace může být důležitý pro to, jak bude Polsko financovat řízený útlum černouhelného hornictví a související ochranná opatření. Zatím však nelze tvrdit, že Evropská komise navrhovaný systém definitivně schválila.
Polská vláda tak hledá způsob, jak postupně měnit těžební sektor, zachovat sociální ochranu pracovníků a přitom dodržet evropská pravidla. Další krok závisí na posouzení Evropské komise a na dokončení druhé žádosti, která se týká snižování těžebních kapacit.
