Incident, při němž ruská střela s plochou dráhou letu operovala několik minut v polském vzdušném prostoru, odhalil zranitelnost východního křídla Aliance. Generálmajor Ireneusz Nowak zkritizoval pomalé akviziční procesy z dob míru i dlouhé dodací lhůty nových zbraňových systémů. Aby Polsko a jeho spojenci dokázali čelit ruským hrozbám, nasazují do pohotovosti letouny F-35 ještě před získáním plné operační způsobilosti.
Západní letectva plánovala své operace s cílem ovládnout vzdušný prostor posledních 80 let a tento přístup zdokonalovala od války v Zálivu během operace Pouštní bouře v roce 1991. Doba se však změnila. „Model takové vzdušné převahy je už nyní zpochybňován,“ uvedl generálporučík Rolf Folland, norský vojenský představitel při NATO.
Folland vystoupil na Varšavském bezpečnostním fóru v rámci panelové diskuse o budoucnosti vzdušných sil. Spolu s ním diskutovali další čtyři řečníci: polský generál a zástupci vedení společností Airbus, Pratt & Whitney a Lockheed Martin.
Řada nových otázek
Norský generál uvedl, že by si plánovači měli klást jiné otázky. Jaký typ teritoria? Jaké vrstvy vzdušného prostoru? Kdy a jak dlouho? Letectvo musí být schopno požadovaný efekt opakovaně obnovovat. „Nemůžeme tedy vyplýtvat veškerou munici při jediném úderu,“ poznamenal. Severoatlantická aliance se podle něj ubírá správným směrem, zejména pokud jde o integrovanou protivzdušnou a protiraketovou obranu.
Generálmajor Ireneusz Nowak, polský operační velitel, popsal tlak, jemuž čelí země v souvislosti s válkou na Ukrajině. Protivzdušná obrana vyžaduje 80 procent jeho pozornosti. Situace na souši a na moři je stabilní a předvídatelná, zatímco ve vzduchu má letectvo na reakci jen několik sekund. „Takže vlastně každou noc vysíláme stíhačky do vzduchu,“ řekl Nowak.
Nedostatky Polska
Integrovaná protivzdušná obrana Polska je podle něj vybudována teprve zhruba z 30 procent. Nové systémy budou připraveny za tři až čtyři roky. Nyní je polský vzdušný prostor stále zranitelný. Na konci července pronikla nad polské území střela s plochou dráhou letu AS-23 Kodiak a pohybovala se v něm asi šest minut. Podle Nowaka šlo o záměrný krok Ruska s pečlivě zvoleným bodem dopadu.
Polsko nečeká se založenýma rukama, dodal Nowak. Země uvede své stroje F-35 do stavu pohotovosti ještě předtím, než dosáhnou plné operační způsobilosti. Přesouvá své pozemní systémy protivzdušné obrany směrem na východ a zavedla rovněž postupy pro jednoznačnou identifikaci vlastních stíhacích letounů. V brzké době bude vyhlášen zákaz vstupu civilních letadel do vymezených vzdušných prostorů.
Dobrá reakce Aliance
Ocenil reakci NATO. Po summitu v Ankaře umožňuje nový stálý plán obrany veliteli vzdušných sil NATO flexibilnější nakládání s dostupnými prostředky. Generál Nowak uvedl, že může využít i švédské či české stíhačky.
Následně ale kritizoval zbrojní průmysl i vlastní vládu. Poukázal na příliš dlouhé dodací lhůty a na to, že akviziční pravidla platná pro mírové období situaci komplikují. „Už nežijeme v mírových časech,“ prohlásil. Zpozdí se i dodávky raket Patriot.
Jihokorejské letouny FA-50 by se sice mohly stát účinným nástrojem v boji proti dronům, ale stane se tak až zhruba za dva roky. „Přál bych si jich mít víc. A přál bych si je mít rychleji,“ doplnil.
Motory a sdílené letouny
Johan Pelissier, prezident společnosti Airbus pro Evropu, se zaměřil na kapacity, které Evropě chybí. Evropa sice vyrábí tankovací letouny a stroje pro přepravu nákladu, avšak v nedostatečném množství. Uvedl, že Airbus ročně vyrobí 800 až 900 civilních letadel, což by před dvaceti lety nikdo nepředpokládal.
„Pokud budeme mít dostatečný objem výroby a dojde ke společným nákupům, budeme schopni dodat evropským státům i našim spojencům vše, co budou potřebovat,“ prohlásil.
Pelissier ocenil iniciativu sdílené flotily tankovacích letounů, která umožňuje menším státům využívat společnou techniku. Na summitu v Ankaře byl představen podobný záměr i pro taktické a strategické transportní letouny v rámci mnohonárodních sil.
Steve Shepro, viceprezident pro integrovaná zákaznická řešení ve společnosti Pratt & Whitney (součást koncernu RTX), je bývalým stíhacím pilotem. Uvedl, že v současnosti musí motor letounu F-35 vykazovat připravenost přesahující 96 procent. V budoucnu bude úspěch v boji záviset na elektrické energii. Moderní senzory a zbraňové systémy vyžadují vyšší výkon. Potřebnou energii zajistí modernizace jádra motoru prováděná v rámci generální opravy.
Udržet letadla v provozu
Shepro zdůraznil, že o výsledku boje rozhoduje schopnost udržet techniku v provozu. Piloti musí vzlétnout, vrátit se a znovu vyrazit do akce. „Nelze prostě vyslat letku strojů, aby provedla jediný úder a skončila,“ poznamenal.
Vlády musí hradit náklady na náhradní díly. „Pokud je třeba řešit řadu jiných potřeb, jsou právě náhradní díly tou položkou, u níž se v rozpočtu škrtá nejsnáze,“ dodal. Společnost RTX zaměstnává v Polsku více než 9 000 lidí.
Uvedl také, že výrobci bezpilotních letounů nyní požadují rychlé dodávky motorů. Pratt & Whitney proto upravuje motory určené pro soukromé tryskáče na vojenské verze. Zvyšuje u nich provozní výkon. Motory sice mají kratší životnost, ale poskytují vyšší tah. Shepro prosazuje, aby byl průmysl přizván ke všem společným cvičením, což by umožnilo diskutovat o schopnostech, nikoli pouze o konkrétních produktech.
F-35: prakticky evropský stroj
Rob Wilkerson, ředitel pro obchodní aktivity, strategii a rozvoj obchodu v Evropě divize Lockheed Martin Aeronautics, prohlásil, že F-35 je již nyní evropským letounem. Přibližně 25 procent stroje se vyrábí na starém kontinentu.
Přední část trupu pochází z Finska, střední z Německa, zadní z Británie a křídla z Itálie. Opravy probíhají v regionálních střediscích v Evropě. Finsko již zkompletovalo svůj první motor F135.
Jeden nástroj nestačí
Na otázku ohledně překonání nepřátelské protivzdušné obrany odmítl Wilkerson dát jedinou odpověď. F-35 má podle něj určité vlastní schopnosti a pomáhají i další letouny. Letecké síly potřebují senzory a celý řetězec akcí a schopností pro vedení útoku. „Neexistuje jediná věc, která by vyřešila problémy všech,“ uvedl.
Zdůraznil především potřebu interoperability. Letecký průmysl se musí zaměřit také na provozuschopnost a údržbu. Vysoká míra připravenosti poskytuje spojencům strategický odstrašující prostředek. „Chceme odstrašovat,“ řekl Wilkerson.
Generál Folland uvedl, že průmysl a armáda se musí stát bližšími partnery. Rusko denně útočí na ukrajinské továrny, takže výrobci jsou na výsledku konfliktu přímo zainteresováni. Ukrajina podle něj nejprve změnila svá byrokratická pravidla pro pořizování techniky a Evropa by se tím mohla inspirovat.
