Polsko chce urychlit výrobu vojenské techniky a využít všechny kapacity domácího zbrojního průmyslu. Jenže do hry vstupuje také nečekaná možnost – odsunout některé zakázky, které už armáda uzavřela. Ministr obrany Władysław Kosiniak-Kamysz vysvětlil, proč chce vláda přehodnotit naléhavé potřeby ozbrojených sil a jakou cenu je ochotna zaplatit za to, aby se válka nepřenesla na polské území.
Polský obranný průmysl i jeho evropští partneři by podle místopředsedy vlády a ministra obrany Władysława Kosiniaka-Kamysze měli fungovat v režimu odpovídajícím válečným podmínkám. Ministr to prohlásil na Evropském fóru nových idejí v Sopotech. Na revizi polských armádních zakázek upozornil portál Defence 24.
„Obranný průmysl v Polsku a Evropě by dnes měl fungovat ve válečném režimu. Polská zbrojní skupina dostala pokyn využít všechny výrobní kapacity. S čím dnes bojujeme, je doba dodání,“ řekl Kosiniak-Kamysz.
Jeho slova přicházejí v době, kdy Polsko podle ministra sleduje pokračující ruské útoky na sousední Ukrajinu. Kosiniak-Kamysz zahájil svůj projev popisem situace na východě. V noci podle něj Rusko podniklo proti Ukrajině několikahodinový útok. Jen na západě země ukrajinské síly zničily 34 ruských bezpilotních letounů.
Ministr podle Defence 24 také upozornil, že Rusko u těchto strojů používá nové technologie navádění. Noční údery zasáhly rovněž oblast poblíž polských hranic, kde útok poškodil lokomotivu s vagony plnými benzinu.
Pomoc Ukrajině má i bezpečnostní důvody
Kosiniak-Kamysz odmítl představu, že by Polsko mělo podporu Ukrajiny omezit. Zdůvodnil ji dvěma hledisky: humanitárním a bezpečnostním. Pomoc napadené zemi podle něj není jen otázkou solidarity, ale také vlastního zájmu Polska.
„Proč bychom měli pomáhat? Ze dvou důvodů. První je čistě lidský, humanitární a křesťanský. Druhý, pragmatičtější: je v našem zájmu, aby bomby nedopadaly na polské území,“ prohlásil ministr obrany.
Jako příklad uvedl nedávné předání raket pro systémy protivzdušné obrany Patriot Ukrajině. Podle Kosiniaka-Kamysze je lepší, když rakety skutečně plní svou obrannou funkci, než když zůstávají v Polsku. „Raději bych, aby rakety neležely ve skladu, ale sestřelovaly střely,“ řekl. Takový postup podle něj snižuje riziko útoku na území Polské republiky.
Ministr podle Defence 24 zároveň oznámil, že Polsko bude Ukrajinu podporovat i nadále a připravuje další dodávky. Zdůraznil ovšem, že každou z nich podrobně posuzují z hlediska polské bezpečnosti a koordinují s polskými ozbrojenými silami.
Dluh je podle ministra přijatelnější než krev
V projevu se Kosiniak-Kamysz věnoval také hospodářským následkům války. Situaci Ukrajiny popsal jako mimořádně vážnou a upozornil, že rozvoj nových technologií nedokáže vyrovnat ztráty, které přináší ničení ekonomiky.
„Ukrajina je zničená. Brání se statečně a hrdinsky, ale je zničená. V současnosti sledujeme kolaps její ekonomiky v mnoha odvětvích. Rozvíjejí se nové technologie, to však nevyrovná ztráty, které přináší ničení hospodářství. Každá válka ničí ekonomiku, ničí společenství,“ řekl šéf polského ministerstva obrany.
Právě ukrajinská zkušenost podle něj ukazuje, proč musí Polsko za každou cenu zabránit tomu, aby se válka odehrávala na jeho vlastním území. Ministr přitom výslovně připustil, že snaha o takovou prevenci může znamenat i značné zadlužení.
„Každá investice do bezpečnosti má zajistit, abychom nemuseli obnovovat ekonomiku z trosek. Raději dnes přijmu závazky a vezmu si půjčky, než aby někdo za několik let platil vlastní krví,“ vysvětlil Kosiniak-Kamysz.
Jeho argumentace tak staví do popředí cenu, kterou může mít nedostatečná příprava na případný konflikt. Podle ministra mají investice do obrany zabránit mnohem závažnějším ztrátám, než jaké představují finanční závazky státu.
Revize může zasáhnout i již uzavřené smlouvy
Nejvýraznější oznámení přišlo na konci ministrova vystoupení. Kosiniak-Kamysz se vrátil k dřívějšímu příslibu takzvané malé strategické revize. Jejím cílem má být určit, které potřeby polské armády jsou nejnaléhavější.
Výsledkem může být také přehodnocení harmonogramu některých již uzavřených zbrojních kontraktů. Ministr připustil, že některé z nich bude možné odložit. Z jeho vyjádření však nevyplývá, že by Polsko už rozhodlo o odkladu konkrétních zakázek.
„Provedeme malou strategickou revizi, abychom určili nejnaléhavější potřeby. To nám umožní vybrat i ty již uzavřené smlouvy, jejichž plnění lze odložit. Chceme od velitelů a armády jasnou odpověď na otázku, jaké vybavení skutečně potřebují – a za dosažení tohoto cíle převezmeme plnou odpovědnost,“ uvedl Kosiniak-Kamysz.
Zásadní bude tedy posouzení skutečných potřeb ozbrojených sil. Ministr chce, aby armádní velení jasně určilo, které vybavení má nejvyšší prioritu. Teprve na základě této revize má být možné vybrat kontrakty, u nichž lze posunout termíny plnění.
Z jeho vyjádření zatím nevyplývá, kterých zbraní či dodavatelů by se případné odklady mohly týkat, o kolik by se termíny posunuly ani kolik smluv by změna zasáhla. Ministr oznámil záměr prověřit možnosti, nikoli seznam již schválených odkladů.
Současně zdůraznil, že chce urychlit výrobu vojenského vybavení v Polsku. To přímo souvisí s jeho požadavkem, aby domácí obranný průmysl využíval dostupné výrobní kapacity naplno.
Polská armáda má 225 tisíc vojáků
Kosiniak-Kamysz zakončil své vystoupení připomínkou rozsahu polských ozbrojených sil. Podle něj nyní čítají 225 tisíc vojáků.
Jeho vystoupení spojilo několik témat: pokračující ruské útoky na Ukrajinu, další polskou pomoc napadené zemi, hospodářské náklady války a snahu o rychlejší výrobu vojenského vybavení. Do tohoto rámce ministr zasadil také plánovanou strategickou revizi, která může změnit pořadí některých zbrojních priorit.
