Polsko patří podle svého ministra obrany k evropským zemím, které na obranu investují nejvíce a nejrychleji. Vzhlíží k 5 % hrubého domácího produktu. Varšava teď chce, aby se k rychlejšímu tempu přidali také její spojenci. Władysław Kosiniak-Kamysz však vedle peněz upozorňuje na další problém: Evropa potřebuje zbraně včas, vlastní výrobní kapacity a dodavatelské řetězce, na které se může spolehnout.
A chystá se také přezkoumat, které vojenské nákupy jsou pro Polsko skutečně nejdůležitější.
Polsko chce, aby Evropa nečekala až do roku 2035
Polský místopředseda vlády a ministr obrany Władysław Kosiniak-Kamysz vyzval spojence v NATO, aby neodkládali posilování obrany až na konec příští dekády. Na summitu v Haagu v roce 2025 se členské státy zavázaly vydávat na obranu 5 procent hrubého domácího produktu do roku 2035.
Podle polského ministra je však takový termín příliš vzdálený. „Podle mého názoru nemůžeme čekat do roku 2035, aby byla Evropa silná. Musíme to splnit do roku 2030,“ prohlásil Kosiniak-Kamysz.
Jeho výzva míří na rychlejší posílení evropské obrany. Ministr zároveň tvrdí, že Polsko má morální právo žádat po ostatních zemích, aby postupovaly rychleji. Podle něj totiž Varšava už několik let investuje do bezpečnosti nejvíce a nejrychleji v Evropě. Nejde přitom pouze o vojenské schopnosti, ale také o odolnost společnosti a obranný průmysl.
Rok 2030 je v ministrově vystoupení požadovaným termínem pro posílení evropské obrany, zatímco závazek NATO počítá s rokem 2035. Dodaný podklad neuvádí, že by Polsko samo formálně stanovilo cíl dosáhnout pětiprocentního podílu HDP právě v roce 2030.
Varšava chystá „malý strategický přezkum“
Vedle výzvy spojencům oznámil Kosiniak-Kamysz také přípravu „malého strategického přezkumu“. Ten se má zaměřit na nákupy vojenského vybavení, které polské ozbrojené síly potřebují nejvíce. Ministr zároveň vyzval ostatní členy NATO, aby podobnou analýzu provedli také.
Dlouhodobé plány na pořizování zbraní podle něj zůstávají důležité. Samy o sobě však nestačí. Rozhodující je také to, jak rychle se podaří techniku dodat, jaké výrobní kapacity jsou k dispozici a co ozbrojené síly skutečně potřebují. „Dnes jsou ale nejdůležitější dodací lhůty, výrobní kapacity a potřeby ozbrojených sil, které budou v případě potřeby společně nasazeny,“ uvedl polský ministr.
Jeho vyjádření staví do popředí praktickou stránku vyzbrojování. Nestačí tedy pouze rozhodnout o nákupu určitého systému. Důležité je také zjistit, kdy ho výrobce dokáže dodat a zda bude možné pořídit potřebné množství techniky pro potřeby armády i společné nasazení spojenců.
Tři oblasti, na které se chce polská armáda soustředit
Kosiniak-Kamysz dlouhodobě označuje za klíčové tři oblasti, které mají zásadní význam pro rozvoj polských ozbrojených sil.
První představuje přesné údery na velkou vzdálenost při nízkých nákladech. Druhou jsou bezpilotní systémy a prostředky určené k obraně proti dronům. Třetí oblastí je umělá inteligence.
Právě tyto tři směry ministr vyzdvihl při vysvětlování, na jaké schopnosti by se mělo Polsko při plánování vojenských nákupů zaměřit. Jeho avizovaný strategický přezkum má přitom pomoci určit, které potřeby mají přednost.
Podklad neuvádí konkrétní seznam nových zakázek, které by přezkum měl přinést, ani neurčuje, jaké finanční částky chce Polsko jednotlivým oblastem přidělit. Z ministrova vystoupení však jasně vyplývá důraz na dlouhý dosah, dronové a protidronové technologie a umělou inteligenci.
Z evropského programu SAFE míří do Polska miliardy eur
Jako příklad polských investic do obrany uvedl Kosiniak-Kamysz evropský program SAFE. Polsko je podle něj jeho největším příjemcem. Z celkové částky 44 miliard eur připadla na Polsko téměř třetina. Z peněz určených pro zemi už navíc dvě třetiny směřovaly do polského zbrojního průmyslu.
Ministr tím podpořil svůj argument, že Varšava investuje nejen do samotných vojenských schopností, ale také do domácí průmyslové základny. Ta je podle jeho přístupu důležitá pro dlouhodobé zajištění obrany i pro schopnost vyrábět a dodávat potřebnou techniku.
Podklad neuvádí přesnou částku, která už z polského přídělu SAFE zamířila do obranných podniků, ani konkrétní seznam financovaných projektů. Uvádí však poměr, podle něhož dvě třetiny prostředků přidělených Polsku již byly určeny polskému zbrojnímu průmyslu.
Evropa se musí zbavit závislosti na dodávkách z Asie
Významnou část svého vystoupení věnoval polský vicepremiér dodavatelským řetězcům evropského obranného průmyslu. Kritizoval dřívější přesouvání výroby do Asie, které mělo přinést úspory. Podle něj se taková rozhodnutí mohou v konečném důsledku prodražit a zároveň vytvářejí další rizika.
Kosiniak-Kamysz proto vyzval k reindustrializaci Evropy, tedy k posilování průmyslové výroby na evropském kontinentu. Podle jeho přístupu by se do Evropy měly vracet nejen výrobní linky, ale také servisní kapacity.
Jako příklad uvedl systémy Patriot. Nejde tedy pouze o to, kde se vojenská technika vyrábí, ale také o to, kde lze zajistit její údržbu a servis.
Cílem je omezit závislost evropské obrany na dodavatelích mimo Evropu. Pokud má Evropa rychle posilovat své vojenské schopnosti, potřebuje podle ministra také výrobní zázemí, které jí umožní reagovat na potřeby ozbrojených sil bez zbytečných prodlev a dodatečných rizik.
Vojáci se musí v Evropě přesouvat bez zbytečných překážek
Další problém vidí Kosiniak-Kamysz ve vojenské mobilitě uvnitř Evropské unie. Upozornil, že stále chybějí rozhodnutí, která by umožnila volný přesun vojenských sil bez nutnosti získávat souhlas jednotlivých regionů.
Téma vojenské mobility se tak v jeho vystoupení zařadilo vedle výdajů na obranu a posilování průmyslových kapacit. Nestačí totiž pouze nakoupit potřebnou techniku a vybudovat výrobní zázemí. Důležitá je také možnost přesouvat vojenské jednotky tam, kde je jich zapotřebí.
Ministr současně kritizoval přístup části evropských politiků, kteří se podle něj nadále soustředí především na klimatické cíle pro rok 2060 a nedostatečně vnímají hrozbu ze strany Ruska.
Jeho vystoupení tak spojilo několik požadavků: rychlejší investice do obrany, strategické přehodnocení vojenských nákupů, větší evropskou soběstačnost ve výrobě a servisních službách i odstranění překážek pro pohyb vojenských sil v Evropské unii.
