Ruské drony a balistické rakety představují pro ukrajinský obranný průmysl trvalou hrozbu. Útoky mohou zasáhnout samotné výrobní závody i provozy, jejichž výpadek by zkomplikoval dodávky vojenského vybavení armádě. Kyjev proto hledá způsob, jak kapacity lépe chránit – jednou z cest má být přesun výroby pod zem.
Ukrajinská vláda chce do budování podzemní infrastruktury zapojit také soukromé investory. Nabízí jim poměrně neobvyklý model: nejméně čtvrtinu dokončeného zařízení musí poskytnout zbrojařskému podniku, zbytek mohou využít pro vlastní podnikání.
Podzemní výroba jako lákavá nabídka
Ukrajinské ministerstvo obrany zveřejnilo podrobný návod, který vysvětluje, jak mohou soukromí investoři a stavebníci do projektu vstoupit. Nejde přitom pouze o možnost financovat výstavbu podzemní výrobní haly. Mechanismus počítá s tím, že soukromý subjekt může zajistit celý stavební projekt, využít zjednodušené administrativní postupy a po dokončení předat sjednanou část zařízení podniku ukrajinského obranného průmyslu.
Vláda tento postup schválila na základě iniciativy ministerstva obrany. Podle oznámení ukrajinského resortu má zapojení soukromého kapitálu pomoci vytvářet, přemisťovat a rozšiřovat chráněné výrobní kapacity. Podrobnosti následně ministerstvo rozpracovalo v návodu pro investory.
Mohlo by vás zajímat

Vláda otevírá výstavbu i firmám mimo zbrojní průmysl
Základ mechanismu vznikl už v listopadu 2025, kdy ukrajinská vláda rozšířila možnosti získávání soukromých investic pro výstavbu chráněné výrobní infrastruktury podniků obranného průmyslu. Příslušná pravidla se vztahují k usnesení vlády č. 1494 z 19. listopadu 2025. Jeho změny umožňují, aby podzemní zařízení budovaly také jiné právnické osoby než samotné zbrojařské podniky.
To je pro celý projekt zásadní. Ukrajinské ministerstvo obrany totiž nepožaduje, aby investor sám vyráběl zbraně, munici, drony nebo jiné vojenské vybavení. Výstavbu může zajistit samostatná soukromá společnost, která použije vlastní peníze nebo prostředky získané z externího financování. Po dokončení stavby pak předá celou infrastrukturu nebo její smluvně vymezenou část podniku obranného průmyslu.
Právě tímto způsobem chce vláda rozšířit okruh subjektů, které se mohou podílet na budování chráněných výrobních kapacit. Zbrojařská firma nemusí sama nést veškeré náklady na výstavbu nového areálu. Potřebnou infrastrukturu může financovat a vybudovat jiný investor, zatímco obranný podnik získá prostory pro umístění výroby, přemístění stávajících provozů nebo rozšíření produkce.
Mechanismus tak propojuje dvě odlišné potřeby. Ukrajinský obranný průmysl potřebuje chráněné prostory, v nichž může pokračovat ve výrobě i za podmínek ruských útoků. Soukromí investoři zase získávají možnost zapojit se do projektu, který nemusí být omezen pouze na pronájem či předání celé nově vybudované infrastruktury.
Čtvrtina pro zbrojaře, až tři čtvrtiny pro investora
Nejvýraznější podmínkou celého modelu je rozdělení plochy dokončeného zařízení. Pokud investor předává obrannému podniku pouze část stavby, musí tato část představovat nejméně 25 procent celkové plochy zařízení. Zároveň musí jít o prostory vhodné pro umístění, přemístění nebo rozšíření výrobních kapacit.
Zbývajících až 75 procent může stavebník využít pro vlastní investiční a podnikatelské projekty. Musí však dodržet ukrajinské právní předpisy a respektovat právní režim konkrétního zařízení.
Pro soukromého investora to znamená, že nemusí vybudovat celý areál výhradně pro potřeby obranného průmyslu. Může spojit výstavbu chráněné infrastruktury s vlastním podnikatelským záměrem. Podstatné je, aby vyčlenil zákonem požadovaný podíl pro zbrojařský podnik a zajistil, že předávané prostory skutečně odpovídají potřebám výroby.
Ministerstvo obrany tento princip představuje jako možnost propojit soukromé investice s rozvojem obranného průmyslu. Investor může využít část zařízení pro vlastní projekty, zatímco zbrojařská společnost získá chráněné výrobní prostory. Nejde tedy o model, v němž by soukromý subjekt automaticky odevzdal státu celý výsledek své investice.
Pravidla připouštějí také variantu, kdy investor předá obrannému podniku celou stavbu. Rozhodující je smluvní ujednání mezi oběma stranami. Převod nemusí mít pouze podobu prodeje nebo změny vlastnictví. Zákon připouští rovněž pronájem a další právně přípustné způsoby užívání.

Zbrojařský podnik musí splnit zvláštní podmínky
Soukromý stavebník nemůže zařízení vybudovat bez předem určeného partnera z obranného průmyslu. Pro využití zjednodušeného mechanismu musí uzavřít dohodu s konkrétním podnikem, který splňuje alespoň jedno ze stanovených kritérií.
Jednou z možností je status rezidenta programu Defence City. Další představuje zařazení na seznam podniků uvedený v příloze příslušného vládního postupu nebo skutečnost, že daná společnost vznikla reorganizací podniku, který na tomto seznamu figuroval.
Podmínku může splnit také podnik zahrnutý do elektronického registru účastníků výběru dodavatelů pro státní zakázky. Čtvrtou možností je zvláštní rozhodnutí ministerstva obrany, kterým resort označí společnost za kriticky důležitou pro ekonomiku během zvláštního období v obranném sektoru nebo pro potřeby ozbrojených sil a dalších vojenských formací.
Investor tedy nemusí mít vlastní zbrojní výrobu, musí ale spolupracovat s podnikem, který splňuje alespoň jedno z ministerstvem vymezených kritérií. Jeho postavení v projektu se tím jasně odděluje od role budoucího uživatele chráněných výrobních prostor.
Pravidla současně obsahují bezpečnostní omezení. Do mechanismu nemohou vstoupit společnosti, na něž se vztahují sankce, ani podniky s příslušnými vazbami na agresorský či okupační stát. Posuzují se také relevantní vlastnické a skutečné majetkové vazby.
Tato podmínka má zabránit tomu, aby se do výstavby infrastruktury určené k ochraně ukrajinského obranného průmyslu zapojily subjekty, které nesplňují bezpečnostní požadavky stanovené státem.

Pod zemí nemusí být pouze výrobní hala
Mechanismus se nevztahuje výhradně na prostory umístěné pod úrovní terénu. Ukrajinská vláda do něj zahrnula také nadzemní budovy, stavby a další stavební prvky, které s podzemním zařízením funkčně souvisejí.
Takové objekty mohou sloužit výstavbě, provozu, údržbě nebo ochraně podzemní infrastruktury. Pravidla výslovně počítají také s prvky, které zajišťují její zakrytí, maskování nebo jiné činnosti spojené s jejím zamýšleným využitím.
Podzemní výrobní zařízení tak může tvořit součást širšího stavebního celku. Nadzemní objekty nejsou z mechanismu automaticky vyloučené, pokud mají s podzemní částí odpovídající funkční souvislost.
Samotné podzemní zařízení ministerstvo vymezuje jako stavbu nebo její část umístěnou pod plánovanou úrovní terénu, která má sloužit umístění, přemístění nebo rozšíření výrobních kapacit.
Toto vymezení je důležité také pro přípravu projektu. Investor musí předem určit, jaké výrobní činnosti má zařízení umožnit, jakou plochu bude obranný podnik potřebovat a jaké technické podmínky musí nové prostory splňovat.
Nejdříve je nutné určit potřeby konkrétní zbrojovky
Ministerský návod počítá s tím, že investor nejprve vymezí konkrétní podnik obranného průmyslu, s nímž chce spolupracovat. Nestačí pouze obecný záměr postavit podzemní areál a později hledat jeho uživatele.
Projekt musí vycházet z potřeb vybraného obranného podniku. Strany mají určit účel výroby, potřebnou plochu, požadavky na technické zázemí, inženýrské sítě a komunikace. Důležité jsou také technologické požadavky, zabezpečení přístupu, provozní režim a předpokládaný termín dokončení.
Investor musí mít zároveň právní vztah k pozemku, na němž chce stavět, případně potřebné oprávnění od jeho vlastníka či uživatele. Právě u pozemků však mechanismus přináší jednu z významných úlev.
Za stanovených podmínek umožňuje zahájit výstavbu, aniž by stavebník nejprve dokončil všechny obvyklé procedury spojené s koupí, odnětím nebo přidělením pozemku. Záleží přitom na tom, zda jde o pozemek v soukromém, státním nebo komunálním vlastnictví. V příslušných případech je nadále nutné získat potřebný souhlas.
Zjednodušený režim tedy neznamená, že investor může bez jakéhokoli právního titulu začít stavět na libovolném pozemku. Umožňuje však postupovat jinak než při standardní výstavbě a některé pozemkové procedury odložit.
Smlouva musí vzniknout ještě před zahájením stavby
Základem vztahu mezi investorem a obranným podnikem je smlouva, kterou musí obě strany uzavřít před zahájením výstavby. Dokument musí přesně vymezit projekt, druh a rozsah práva, na jehož základě bude zbrojařský podnik zařízení užívat, a také samotné prostory, které mu investor předá.
Součástí dohody musí být harmonogram a postup předání dokončené stavby nebo její části. Strany mají stanovit rovněž dobu trvání smluvního vztahu a účel, k němuž bude zařízení sloužit.
Ministerstvo doporučuje věnovat pozornost také technickým parametrům, financování, odpovědnosti smluvních stran, přejímce stavby a otázkám souvisejícím s pozemky. Právě tyto podrobnosti mohou rozhodovat o tom, zda se projekt podaří dokončit a zda bude možné infrastrukturu skutečně využívat k plánované výrobě.
Návrh dohody musí investor předložit ministerstvu obrany spolu s dokumenty prokazujícími splnění stanovených podmínek. Musí tak učinit nejpozději jeden měsíc před plánovaným podpisem smlouvy.
Resort má na posouzení předložených dokumentů pět pracovních dnů. Pokud zjistí nedostatky, musí investora upozornit na konkrétní rozpory a stanovit lhůtu k jejich odstranění. Ta nesmí být kratší než pět pracovních dnů.
Toto posouzení ministerstvem však nenahrazuje povinné odborné posouzení stavební dokumentace ani další zákonem požadované postupy. Jde o kontrolu splnění podmínek mechanismu, nikoli o automatické schválení všech technických a stavebních náležitostí.
Stát investorům slibuje úlevy při povolování staveb
Jedním z hlavních důvodů, proč chce Ukrajina do budování chráněné infrastruktury zapojit soukromý kapitál, jsou zjednodušené stavební postupy. Ministerský návod popisuje úlevy, které se týkají pozemků, územního plánování i některých povolení a souhlasů.
Za splnění stanovených podmínek lze postupovat bez předchozího dokončení běžných procedur pro nákup, odnětí nebo přidělení pozemku. Mechanismus umožňuje také výstavbu bez obvyklého souladu s územně plánovací dokumentací a bez standardních územně plánovacích podmínek a omezení.
Zjednodušení se týká rovněž posuzování vlivů na životní prostředí. Uplatní se také výjimky z některých povolení a souhlasů, včetně příslušných postupů ministerstva kultury a obvyklého stavebního povolení. Veřejnosti se navíc nemusejí zpřístupňovat příslušné informace o stavbě na stavebním portálu.
Takový režim má zkrátit přípravu a realizaci projektů, které mají přímý význam pro fungování obranného průmyslu. Zároveň omezuje množství veřejně dostupných informací o výstavbě chráněné infrastruktury.
Zjednodušené povolování ale neznamená, že stát rezignuje na kontrolu kvality nebo bezpečnosti staveb. Investor musí stále zajistit projektovou dokumentaci, povinné odborné posouzení a kontrolu kvality stavebních prací. Zachovává se také projektový a technický dozor.
Ministerstvo tak rozlišuje mezi administrativními procedurami, které chce pro tyto projekty zjednodušit, a technickými požadavky, které zůstávají v platnosti.

Dokončenou stavbu uvedou do provozu bez veřejného zveřejnění údajů
Po dokončení výstavby musí investor zajistit uvedení zařízení do provozu prostřednictvím Jednotného státního elektronického systému ve stavebnictví. Informace o příslušné stavbě však nebudou veřejně zpřístupněny na internetovém portálu tohoto systému.
Konkrétní postup závisí na charakteru stavby. Uvedení do provozu může proběhnout na základě příslušného prohlášení, případně prostřednictvím dokumentu potvrzujícího připravenost stavby či jejího kolaudačního dokončení. Pravidla zároveň umožňují uvádět do provozu jednotlivé části zařízení postupně.
Teprve po dokončení příslušného procesu předá stavebník celou stavbu nebo smluvně vymezenou část obrannému podniku ve sjednané lhůtě. Předání se uskuteční způsobem, který si obě strany předem stanovily ve smlouvě.
Pokud se rozhodnou pro pronájem nebo jinou formu časově omezeného užívání, musí smluvní vztah trvat nejméně jeden rok. Obranný podnik může požádat o prodloužení až do okamžiku, kdy skončí nebo bude zrušen válečný stav.
Pravidla tedy neomezují spolupráci pouze na převod vlastnictví. Umožňují také takové uspořádání, v němž investor zůstane vlastníkem zařízení, zatímco zbrojařská firma bude využívat jeho prostory pro výrobu.
Po skončení válečného stavu bude nutné vypořádat pozemky
Zvláštní režim se výrazně dotýká také nakládání s pozemky. Během pilotního projektu mohou investoři využít zjednodušené postupy, které jim umožní zahájit výstavbu bez předchozího dokončení některých standardních pozemkových řízení.
Tato výhoda však není trvalá. Po skončení nebo zrušení válečného stavu bude nutné pozemkové vztahy uvést do řádného právního stavu.
Podle okolností to může znamenat vytvoření a vymezení pozemku, jeho odnětí, odkup nebo přidělení, zápis do katastru a registraci vlastnických práv. Investor tak musí počítat s tím, že zjednodušený režim řeší především podmínky realizace projektu během válečného stavu. Neodstraňuje všechny budoucí povinnosti spojené s vlastnictvím a užíváním pozemků.
Ministerstvo zároveň uvádí, že pokud partnerský podnik během realizace projektu později přestane splňovat některé z podmínek způsobilosti, nemusí to automaticky znamenat zastavení výstavby. Projekt může pokračovat až do dokončení a následného předání zařízení.
Ministerstvo obrany nechce přebírat investiční riziko
Pro soukromé investory je důležitá ještě jedna okolnost. Ministerstvo obrany se nezavazuje, že dokončené zařízení samo odkoupí, ani negarantuje náhradu nákladů, které stavebník na jeho výstavbu vynaložil.
Investiční riziko tak zůstává na straně soukromého subjektu a jeho smluvního partnera. Investor musí předem vyřešit financování, rozsah projektu, technické parametry i budoucí způsob využití stavby. Ministerstvo posuzuje splnění podmínek mechanismu, ale nepřebírá automaticky závazek zaplatit za dokončenou infrastrukturu.
Právě proto hraje zásadní roli dohoda mezi investorem a zbrojařským podnikem. Musí jasně určit, jakou část zařízení obranná společnost získá, na jakém právním základě ji bude užívat a jaké povinnosti obě strany převezmou.
Ukrajinská vláda tak nabízí soukromému kapitálu příležitost zapojit se do budování infrastruktury pro obranný průmysl, ale nepřebírá na sebe veškeré finanční důsledky takové investice. Soukromý stavebník získává možnost využít zjednodušený režim a ponechat si až tři čtvrtiny plochy pro vlastní projekty. Zbrojařský podnik naopak získává přístup k chráněným výrobním prostorám, aniž by musel sám financovat celou výstavbu.
Výsledkem má být rozšíření chráněných výrobních kapacit ukrajinského obranného průmyslu. V zemi, která čelí opakovaným ruským útokům, chce vláda tímto způsobem vytvořit podmínky pro bezpečnější umístění výroby a její další rozšiřování. Soukromí investoři se na tom mohou podílet nejen jako dodavatelé stavebních prací, ale také jako financující a budoucí uživatelé části nově vybudované infrastruktury.
