Policejní Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu zahájil trestní stíhání proti bývalému federálnímu ministru vnitra Františku Kinclovi. Trestní stíhání je v současné době vedeno i proti třem dalším žijícím představitelům bývalého režimu: Lubomíru Štrougalovi, Vratislavu Vajnarovi a Janu Fojtíkovi. V jejich případě se česká na znalecké posudky, termíny jejich vyhotovení byly natřikrát odloženy. Řada komunistických potentátů stíhání unikla. Ekonomický deník získal kopii zahájeného obvinění.
Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV) zahájil 17. května trestní stíhání proti bývalému federálnímu ministru vnitra Františku Kinclovi (nar. 1941).
ÚDV viní Kincla ze spáchání zvlášť závažného zločinu zneužití pravomoci úřední osoby.
Toho se měl dopustit tím, že ve své funkci (od 12. 10. 1988 do 3. 12. 1989) „nepřijal žádné konkrétní opatření“ k tomu, aby bylo příslušníkům Pohraniční stráže zabráněno „použít střelnou zbraň proti osobám, které se neoprávněně pokoušely překročit státní hranice ČSSR a zároveň nijak neohrožovaly příslušníky Pohraniční stráže či jiné osoby“.
„V důsledku jeho nečinnosti nadále docházelo ke služebním zákrokům příslušníků Pohraniční stráže spojeným s použitím zbraně proti osobám, které neoprávněně překračovaly státní hranice ČSSR, aniž by tím ohrožovaly na životě a zdraví jiného, jež vedly k újmě na zdraví těchto osob, nebo
mohly vést k újmě na jejich zdraví a životě,“ stojí v usnesení o zahájení stíhání, které má Ekonomický deník k dispozici.
V usnesení jsou jmenovány konkrétní osoby, které v té době byly poškozeny, a jsou zde i popsány zásahy proti nim.
ÚDV zmiňuje například případ Kerstin Traurweinové, rozené Hahnové, státní příslušnice Německé demokratické republiky (NDR) a Ullricha Traurweina, taktéž státního příslušníka NDR.
„Ke kterému došlo dne 23. 10. 1988 v úseku 6. roty, 11 brigády Pohraniční stráže v obci Vysoká pri Morave, okres Malacky, na československo-rakouské hranici, kde se při narušení státní hranice ve směru na Rakouskou republiku ocitli pod palbou hlídky Pohraniční stráže v počtu nejméně 221 střel s následkem postřelení a zranění obou poškozených,“ lze se dočíst v usnesení ÚDV.
ÚDV dále popisuje příběh poškozeného Thomase Bartsche, taktéž státního příslušníka NDR, ke kterému došlo dne 21. 7. 1989 v úseku 16. roty, 9. brigády Pohraniční stráže v obci Sruby, okres Domažlice, na československo-německé hranici, kde byl při narušení státní hranice ve směru na Spolkovou
republiku Německo postřelen a zraněn během fyzické potyčky s členem hlídky Pohraniční stráže.
ÚDV zaznamenal také potyčku s pohraničníky a postřelení dalšího „východního“ Němce Günthera Herberta Zeha. Toho pohraničníci postřelili dne 14. 9. 1989 v úseku 3. poříčního oddílu Pohraniční stráže v obci Komárno, na československo-maďarské hranici.
Ale také případ Reneho Rödera, Steffena Schlegela a Heika Schmotze. K tomu došlo dne 22. 9. 1989 v úseku 5. roty, 5. brigády Pohraniční stráže v obci Nový Žďár, okres Cheb, na československo-německé hranici.
„Kde se při narušení státní hranice ve směru na Spolkovou republiku Německo ocitli pod palbou hlídky Pohraniční stráže. Přičemž první dva jmenovaní poškození byli postřeleni a zraněni a všichni tři následně zadrženi… …Tedy (František Kincl – pozn. red.) coby úřední osoba v úmyslu způsobit jinému závažnou újmu nesplnil povinnost vyplývající
z jeho pravomoci, čin spáchal na jiném pro jeho politické přesvědčení a zneužil tísně jiného,“ konstatuje v usnesení o zahájení trestního stíhání komunistického exministra vnitra.
ÚDV tak přehodnotil svůj předchozí názor, podle něhož se Kincl nedopustil ničeho, za co by měl být trestně stíhání.
Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu totiž v půlce února zkonstatoval, že u bývalého federálního ministra vnitra Františka Kincla nebyly dohledány žádné archivní dokumenty, které by prokazovaly skutečnost, že věděl o tom, že příslušníci Pohraniční stráže byli oprávněni použít střelnou zbraň proti osobám, které se neoprávněně pokoušely státní hranice ČSSR překročit a zároveň nijak neohrožovaly příslušníky Pohraniční stráže či jiné osoby, jak Ekonomický deník informoval ZDE.
Trestní stíhání je v současné době vedeno i proti třem dalším žijícím představitelům bývalého režimu: Lubomíru Štrougalovi, Vratislavu Vajnarovi a Janu Fojtíkovi.
Trestní oznámení kvůli úmrtím na hranicích podala Platforma evropské paměti a svědomí, která se zabývá objasňováním zločinů totalitních režimů. Na základě tohoto oznámení policie začala některé bývalé představitele KSČ a komunistické vlády stíhat.
Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu ale začal postupně stíhání odkládat. Odůvodnil to především úmrtím bývalých komunistických potentátů.
Trestní stíhání bylo zastaveno u vícera zemřelých. Ale i u dvou žijících, protože podle policie a státního zastupitelství nejsou schopni vnímat smysl trestního stíhání. Jde o Lubomíra Štrougala (nar. 1924), a Vratislava Vajnara (nar. 1930).
Případem bývalých komunistických pohlavárů Lubomíra Štrougala a Vratislava Vajnara v souvislosti se zraněnými a zabitými při přechodu státních hranic se po ústavní stížnosti musí žalobci znovu zabývat. Rozhodl tak na sklonku roku Ústavní soud, poté co ekonomický deník upozornil na možnou podjatost znalců z Ústřední vojenské nemocnice v Praze, například ZDE.
Ústavní stížnost proti zastavení trestního stíhání podalo šest německých občanů. Jedná se o zraněné a pozůstalé po zabitých na státních hranicích bývalého Československa.
V jejich případě nyní státní zastupitelství – na základě nálezu Ústavního soudu – vyžaduje nové znalecké posudky o tom, zda jsou vzhledem k věku a nemocem schopni chápat smysl trestního řízení.
Termín pro vypracování nových posudků byl původně stanoven na 31. března, potom na 30. dubna a nyní na 5. června.
Anonymizované usnesení o trestním stíhání je možné si přečíst ZDE.
Jan Hrbáček
