Poté, co v minulém týdnu Správa železnic oznámila plány na první část vysokorychlostní (VRT) železnici z Prahy do Brna, oznámili zemědělci, že kvůli trati přijdou o více než 3 300 hektarů úrodné půdy. Nyní upozorňují na trvalé znehodnocení zemědělské půdy ve vlastnictví desítek zemědělců kvůli VRT z Prahy do Drážďan. Obě oblasti se nacházejí v Polabské nížině, kde je nejúrodnější půda v České republice.
Plány na VRT z Prahy směrem na německé Drážďany počítají s variantou severně od Roudnice nad Labem po pravém břehu Labe, kde by měla trasa vést mezi obcemi Lounky a Chodouny a dále Polepy a Okna. Plány tak protínají oblast s vysoce hodnotnými chmelnicemi a poli, kde kromě tradičních obilovin a olejnin roste také ve srovnání se zbytkem České republiky nadprůměrný podíl zeleniny, brambory, máku nebo hořčice.
Rozčarovaní zemědělci
Agrární komora ČR proto vyzvala ministra dopravy Karla Havlíčka, aby byli zemědělci více zahrnuti do rozhodování o vysokorychlostních tratích.
„Rozšiřování měst nebo dopravních cest je samozřejmě významnou součástí územního rozvoje, nicméně stát by měl při plánování brát větší ohledy na zachování kvalitní zemědělské půdy v Česku, a ne o ni připravovat budoucí generace. Pokud je cílem české vlády zvýšení potravinové soběstačnosti, bez zachování úrodné půdy v Česku se to neobejde. Existují přitom možnosti jako například vést dopravní cesty podél stávajících liniových staveb nebo k rozšiřování lidských obydlí využívat brownfieldy, kterých je ve městech velké množství,“ říká prezident Agrární komory ČR Jan Doležal.
Řadě hospodářů způsobilo rozčarování, že se jim bez předchozího ohlášení v polích objevily geodetické čety, které začaly provádět zaměřování.
„S vlastníky nikdo nekomunikuje a obce mají jen minimální a nepřesné informace, jako by se jich to vůbec netýkalo a neovlivnilo to život jejich obyvatel,“ uvádí vedoucí rostlinné výroby zemědělského svazu Jan Mikulka.
Unikátní zemědělské oblasti
Oblast budoucího spojení z Prahy do Drážďan je již po staletí vysoce ceněná kvůli pěstování jemného aromatického chmele.
„Žatecký poloraný červeňák je unikátní odrůda, která je vázaná na danou lokalitu a ceněna pivovary po celém světě. Na jedné straně usilujeme o zápis chmelařské krajiny do Seznamu světového dědictví UNESCO. Ministerstvo kultury odsouhlasilo v lednu 2021 nominační dokument pro projekt Žatec a krajina žateckého chmele. Na druhé straně dokážeme stejně cennou oblastí s dlouhodobou historií pěstování chmele bezohledně protáhnout VRT,“ podotýká Luboš Hejda, předseda Svazu pěstitelů chmele ČR.
Toto území se navíc nachází pod závlahovým systémem, přičemž stavba rychlotrati by s vysokou pravděpodobností narušila jeho funkčnost.
„Závlahový systém byl vybudovaný v sedmdesátých letech. Investovali jsme do něj mnoho peněz, abychom ho udrželi v provozu, protože bez závlahy se speciální plodiny v této oblasti pěstovat nedají,“ doplňuje pěstitel Jaromír Ondra.
K takzvaným speciálním plodinám patří právě zelenina nebo chmel. Alternativní možností je vedení rychlotrati na levém břehu Labe, což je podle Ondry varianta, s níž se původně počítalo už několik let.
Ohrožení zdroje pitné vody
Podobná situace je ve středních Čechách, kde měla rychlotrať z Prahy do Brna původně kopírovat dálnici D1. Nyní Ministerstvo dopravy preferuje takzvanou severní variantu. Vést má přes úrodné Polabí mezi Poříčany a Světlou nad Sázavou, kde hrozí ztráta až několika tisíc hektarů zemědělské půdy. I zdejší oblast patří mezi nejúrodnější části republiky s vysokým podílem pěstování ovoce a zeleniny pod závlahou.
Stavba vysokorychlostní trati by tak nejen zastavěla další ceněnou zemědělskou půdu, ale zároveň by nenávratně znehodnotila investice do závlahy či protikroupových systémů.
„Trasa vysokorychlostní vlakové trati vede v našem zemědělském podniku přes nejúrodnější pozemky v rovinatém terénu, tedy bez erozního ohrožení. Na těchto pozemcích je v osevním postupu zařazena cukrová řepa a kukuřice pro potřeby živočišné výroby,“ říká místopředseda představenstva PIAS Suchdol Jan Mikulka.
Tato část rychlotrati má současně procházet kolem Vodní nádrže Vrchlice a přetínat její přítoky, čímž může ohrozit zdroj pitné vody pro desítky tisíc obyvatel Kutnohorska a Čáslavska a kompletně změnit ráz tamní krajiny.
Jednání s ministerstvem
Agrární komora ČR požádala ministra dopravy Karla Havlíčka, aby zemědělci dostali možnost vyjádřit se ke studii proveditelnosti před tím, než ji do konce dubna ministerstvo schválí.
„Obavy zástupců zemědělců nebereme na lehkou váhu a jsme si vědomí toho, že výsledná trasa tolik očekávané vysokorychlostní železnice bude dobrým kompromisem různých, často protichůdných, zájmů či názorů,“ uvádí František Jemelka z Ministerstva dopravy. Podle něj ale stát rychlé přeshraniční spojení po železnici potřebuje, navíc na to pamatují územní rezervy státu.
Zástavba zemědělské půdy je v Česku dlouhodobým problémem. Zakrytím nepropustnými materiály, jako jsou beton nebo asfalt, půda ztrácí své přirozené vlastnosti a není nadále schopna zadržovat efektivně vodu, natož sloužit pro pěstování plodin. Podle některých statistik přitom v důsledku individuální i veřejné výstavby ubývají desítky hektarů zemědělské půdy denně, což představuje tisíce hektarů ročně.
čtk, pdm
