Provozovatel přenosové soustavy ČEPS dokončuje nákup společnosti NET4GAS Holdings. Tedy vlastníka firmy NET4GAS, která vlastní a provozuje síť páteřních plynovodů na českém území. Jak dnes uvedl ČEPS v tiskové zprávě, akvizici již potvrdily Úřad pro ochranu hospodářské soutěže i Generální ředitelství pro hospodářskou soutěž Evropské komise.
ČEPS proto mohl dnes podepsat převodní listiny s původními vlastníky, kterými jsou investiční firmy napojené na německou pojišťovnu Allianz a kanadský penzijní fond OMERS. Nákup NET4GAS Holdings státem vlastněným podnikem ČEPS schválila vláda na konci září, následoval podpis kupní smlouvy. Spojení povolil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve středu 29. listopadu a o den později dala svůj souhlas Evropské komise.
„Stabilní firma NET4GAS je podmínkou pro přepravu plynu přes naše území i další rozvoj plynárenské soustavy. Vzhledem k tomu, že zemní plyn bude v následujících letech hrát významnou roli v rámci procesu dekarbonizace energetiky, je potřeba zajistit stabilní budoucí vývoj firmy,“ uvedl k ovládnutí páteřních plynovodů státem ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela a připomněl, že ČEPS nedávno koupil také společnost Gas Storage, největšího provozovatele podzemních zásobníků v Česku.
ČEPS za skupinu NET4GAS při dnešním převodu akcií zaplatil první část kupní ceny ve výši 3 miliardy korun. „Druhou část ČEPS zaplatí v případě splnění ekonomických výkonnostních parametrů NET4GAS ve dvou splátkách, a to do výše maximálně 2 miliard korun. Transakce bude hrazena převážně z vlastních zdrojů ČEPS v kombinaci s cizími zdroji,“ připomněl Martin Durčák, předseda představenstva ČEPS.
Schrödingerova investice
Ovládnutí NET4GAS státní společností ČEPS vyvolalo značné kontroverze; nejaktivněji jej kritizovala média ovládaná miliardářem Danielem Křetínským, který měl sám zájem plynovody koupit. Z dnešního pohledu je to „Schrödingerova investice“ – až čas ukáže, zda to byly vyhozené peníze, nebo výhodná koupě. Podobně, jako je pomyslná kočka fyzika Schödingera před otevřením krabice živá i mrtvá zároveň.
Mezi rizika patří vysoké zadlužení podniku NET4GAS. Bývalí vlastníci zde hospodařili kořistnickým způsobem. Vysáli z podniku většinu kapitálu i vytvořených zisků a zanechávají po sobě dluh ve výši přes 33 miliard korun (čistý dluh bez volné hotovosti je cca 27 miliard). Jedná se o bankovní úvěry a dluhopisy splatné v letech 2025 až 2031.
Další špatná zpráva je, že v posledních dvou letech téměř skončila přeprava plynu přes české území, která přinášela vlastníkovi plynovodů miliardové příjmy za tranzit plynu. Jedno srovnání pro představu: Tok zemního plynu přes Česko do zahraničí ve druhém čtvrtletí činil pouze 151 milionů m3, což bylo v meziročním srovnání o 97,8 procenta méně. Byznys NET4GASu se tak omezil hlavně na přepravu plynu pro odběratele na domácím trhu.
Příležitostí je naopak konec přepravy ruského plynu přes ukrajinské území, který má nastat po vypršení smlouvy na konci roku 2024. To by znamenalo, že Slovensko a Rakousko budou nuceny dovážet minimálně část plynu přes českou soustavu. Spotřeba zemního plynu v Česku výrazně vzroste v souvislosti se zavíráním uhelných elektráren a tepláren, které budou nahrazovat plynové zdroje (příkladem může být projekt Skupiny ČEZ v Elektrárně Mělník).
Velké vodíkové vize
Další příležitosti může přinést očekávaná konverze plynovodů na přepravu vodíku – Česko by se už v roce 2030 mohlo stát tranzitní zemí. V první fázi by se nejspíš jednalo o přepravu vodíku ze severu Německa přes severní a západní Čechy do Bavorska. Existují také plány na dovoz vodíku do Německa z Ukrajiny a Severní Afriky a i v těchto případech se počítá s využitím české sítě.
„Plynovody společnosti NET4GAS by se mohly stát součástí takzvaného Středoevropského vodíkového koridoru, který by mohl v budoucnu sloužit k přepravě až 15,6 miliardy kubíků plynu ročně. Uskutečnění tohoto projektu by umožnilo naplnit záměr být i v oblasti vodíku významnou tranzitní zemí. Také proto je angažmá státu ve firmě velmi významné,“ dodává ministr Síkela.
David Tramba
