Velmi ambiciózní plán společnosti Orlen Synthos Green Energy na výstavbu desítek malých modulárních reaktorů po celém Polsku získal dvojnásobný impuls – souhlas Evropské komise s vytvořením společného podniku a dohodu o spolupráci na projektu s Národním fondem ochrany životního prostředí a vodního hospodářství. Oznámila to společnost Orlen.
Dohoda společnosti Orlen Synthos Green Energy a národní agentury pro životní prostředí zahrnuje cíle v oblasti životního prostředí, kterých má být dosaženo, ekonomický a obchodní model projektu, harmonogram jeho realizace i kapitálové investice.
Cílem je vybudování kapacity 10 000 MWe v letech 2029 až 2036. Zpočátku se počítá s výstavbou elektráren SMR – s využitím zařízení BWRX-300 SMR společnosti GE Hitachi – v 10 vybraných lokalitách.
„Jadernou elektrárnu SMR lze postavit během 24 až 36 měsíců na místě, které představuje pouze 10 procent pozemku velké jaderné elektrárny. Elektrárna bude zabírat pouze plochu fotbalového hřiště. Vzhledem k výrazně nižším investičním nákladům a rychlosti výstavby reaktoru BWRX-300 z modulů je program vytvoření sítě malých jaderných elektráren v současnosti považován za nejefektivnější a nejrychlejší způsob transformace polské energetiky a teplárenství směrem k dekarbonizaci a dosažení nulových emisí skleníkových plynů,“ uvedli zástupci Státního fondu životního prostředí.
Samostatnou podporu získal projekt také od Evropské komise, která schválila plně funkční společný podnik rafinerie ropy a prodejce benzinu Polski Koncern Naftowy Orlen S.A. a společnosti Synthos Green Energy S.A., která vyvíjí a zavádí energetické technologie s nulovými emisemi, a vytvořila tak společnost Orlen Sythos Green Energy.
„Komise dospěla k závěru, že navrhovaná akvizice nevyvolá žádné obavy z narušení hospodářské soutěže vzhledem k jejímu velmi omezenému dopadu na trh. Transakce byla posouzena v rámci zjednodušeného řízení o kontrole spojování podniků,“ uvádí se v prohlášení Evropské komise.
Minulý měsíc Daniel Obajtek, generální ředitel Orlenu, polské palivové společnosti vlastněné ze 49,9 procent státem, novinářům řekl, že v dubnu oznámí 26 lokalit, kde bude umístěna plánovaná flotila
BWRX-300 SMR. Podle polské tiskové agentury PAP je cílem dosáhnout tohoto počtu do roku 2038.
První elektrárna už v roce 2029
První jadernou elektrárnu v Polsku s 300megawattovým varným reaktorem typu BWRX-300 od společnosti GE Hitachi chce spustit do provozu již v roce 2029.
Projekt to je nad jiné ambiciózní a není jisté, jestli se energetický gigant nevzal do úst příliš velké sousto. Bude třeba řada specialistů a půjde o mimořádnou investici. A problémem může být i nadbytek elektrické energie.
Celé bychom to mohli vzít s humorem jako blouznění jednoho svérázného ředitele (více o Obajtkovi se dočtete zde), ale věci se opravdu daly do pohybu. Šest polských univerzit (konkrétně se jedná o technické univerzity v Poznani, Katovicích, Krakově, Gdaňsku, Varšavě a Vratislavi) podepsalo na počátku února se společností PKN Orlen dohodu o záměru zahájit v nadcházejícím akademickém roce nové studijní programy zaměřené na jadernou energetiku. U podpisu byl přítomen ministr školství a vědy Przemysław Czarnek.
Ministr při podpisu memoranda uvedl, že vedle jaderných specialistů bude poptávka po chemicích, elektrotechnicích, specialistech na chemické technologie, specialistech na bezpečnost a ochranu životního prostředí či specialistech na kybernetickou bezpečnost. Snadné nebude ani obsazení pozic specialistů na povolovací procesy.
Bude to drahé
Problém nebude jen v lidech, ale také v penězích. Podle loňského odhadu odborného webu nucnet.org vychází jeden blok typu BWRX-300 na 1,1 miliardy eur (26 miliard korun). Po vynásobení počtem 79 bloků vychází cifra 86,9 miliardy eur, tedy přes dva biliony korun. To už může být i pro největší firemní skupinu v zemích Visegrádské čtyřky, která nedávno pohltila plynárenskou PGNiG, příliš velké sousto.
Další problém vznikne s nadbytkem energie. Vynásobením 79 bloků a výkonu 300 MW se dostaneme k výkonu 23 700 MW, což téměř odpovídá maximální zimní spotřebě elektřiny u severních sousedů. I když lze počítat s náhradou uhelných a plynových elektráren, část prostoru již obsadily větrné a solární elektrárny – a ty budou dále přibývat. Jaderné elektrárny navíc nechce v zemi stavět jen PKN Orlen se Synthosem, ale i řada dalších zájemců.
Polsko jako ráj jaderné energetiky?
Prvním z nich je přímo polská vláda, která se v loňském říjnu dohodla se společností Westinghouse na výstavbě tří velkých reaktorů typu AP1000 do roku 2040. To už máme netto výkon 3300 MW. Nezávisle na tom se energetické společnosti PGE a ZE PAK dohodly s jihokorejskou Korea Hydro & Nuclear Power (KHNP) na spolupráci při zvažované výstavbě reaktorů v Patnówě.
Další zájemci pak sázejí na malé a střední reaktory. Těžební koncern KGHM Polska Miedz loni v únoru podepsal smlouvu o pořízení malých reaktorů od americké společnosti NuScale; v první fázi půjde o čtyři bloky po 77 MW. Francouzská EDF letos v lednu uzavřela dohodu s Respect Energy o přípravě projektů založených na technologii Nuward.
(hrb, dtr)
