Pátek, 21. ledna, 2022

Peníze z modernizačního fondu EU mají jít větším výrobcům zelené energie, tvrdí studie

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Snížení emisí uhlíku je jedním z hlavních úkolů celé Evropské unie. Ta na podporu tohoto úsilí zřídila Modernizační fond, ze kterého může Česká republika čerpat okolo 150 miliard korun. Svůj výrazný podíl nově požadují i velcí výrobci sluneční energie.

Výrazná podpora velkých solárních elektráren je nejjednodušší možností, jak Česká republika může splnit své závazky na snížení emisí uhlíku do roku 2030 o 55% oproti roku 1990. Proto vláda musí podpořit tento obor z Modernizačního fondu EU, jehož činnost se nyní rozbíhá. Vyplývá to ze studie společnosti Deloitte, vypracovanou pro Svaz moderní energetiky, kterou má

Ekonomický denÍk k dispozici. Fond bude v následujících deseti letech disponovat dvěma procenty z výnosů aukcí uhlíkových povolenek, což pro Českou republiku představuje přibližně 150 miliard korun, přesná částka ale bude závislá na tom, kolik povolenek a za jakou cenu se prodá. „Evropa debatuje nad výrazným zvýšením klimatických závazků. Cíl podílu energie z obnovitelných zdrojů pro Česko na úrovni 22 procent nebude stačit a Česko bude své cíle navyšovat. Je tak dvojnásob důležité se zamyslet nad co nejekonomičtějšími řešeními pro naplňování těchto cílů a pro čerpání prostředků z Modernizačního fondu. Pokud tuto příležitost dobře nevyužijeme, může to být pro Česko drahé,” uvedl k tomu manažer oddělení Energetika a zdroje společnosti Deloitte Česká republika Miroslav Lopour.

S tím souhlasí i Svaz moderní energetiky. „Náš svaz dlouhodobě podporuje decentralizaci české energetiky, vznik energetických společenství i instalace na střechách. Je však třeba najít takové stabilní mechanismy, které umožní restart všech typů solárních projektů. Cílem Modernizačního fondu je ochrana klimatu a dekarbonizace, což znamená nahradit současné uhelné elektrárny novými obnovitelnými zdroji. Malé střešní elektrárny či energetické komunity jsou skvělé řešení, ale uhlí bez solárních parků a velké akumulace v tuto chvíli nenahradíme,“ říká programový ředitel svazu Moderní energetiky Martin Sedlák.

Malé soláry nestačí, obnovitelných zdrojů je málo

Velkovýroba zelené elektřiny je podle studie levnější než malé instalace na domech a v podnicích a výrazně nižší jsou i náklady na výstavbu takového zařízení. Zatímco investiční náklady na 1 GW instalovaného výkonu u pozemní fotovoltaické elektrárny mírně přesahují 15 miliard Kč, v případě střešních instalací to je zhruba 27 miliard Kč.

„Velká fotovoltaika je relativně jednoduché, rychlejší a levnější řešení než ostatní zdroje. Stejný výkon z pozemní fotovoltaiky vyjde o 80 procent levněji v porovnání s fotovoltaikou na domech a o 20 procent levněji s fotovoltaikou na průmyslových střechách,” dodává Miroslav Lopour.

Ostatní zdroje ekologicky šetrné energie jsou vzhledem k přírodním podmínkám naší země značně omezené. Již loňská studie Deloitte potvrdila, že prostor pro růst je právě v zelené elektroenergetice a zejména v oblasti solární energetiky, která může zvýšit svůj výkon až na 9 tisíc megawattů.

Podle studie jsou v českém kontextu ekonomicky nejvýhodnější pozemní fotovoltaické elektrárny nejen v porovnání s dalšími obnovitelnými zdroji jako vítr nebo biomasa, ale také ve srovnání se střešními alternativami. Například nákladem jedné miliardy korun z Modernizačního fondu je možné postavit cca 64 MW kapacity fotovoltaik na brownfieldech, zatímco pouze 36 MW na střechách domů.

Míst pro soláry je dostatek

Nové elektrárny nepotřebují zabírat žádnou zemědělskou půdu a nemusí ovlivňovat ráz krajiny, jak je jim často vytýkáno. „Z naší aktualizované studie vyplývá, že nejlepším řešením zůstávají pozemní fotovoltaické elektrárny budované na zemědělsky nevyužitelných plochách,“ vysvětluje Lopour. Podle něj jsou nejdostupnějším řešením pozemní fotovoltaické elektrárny budované na brownfieldech, výsypkách nebo plochách bývalých dolů. V Česku se nabízí lokality zvláště v regionech, kterých se dotkne plánované ukončení hnědouhelné těžby. Právě zde mohou solární elektrárny sloužit jako významný bezemisní zdroj vhodný do energetického mixu. Jenom lokalita nejdříve uzavíraného dolu ČSA má potenciál nejméně 600 megawattů instalovaného výkonu solárních parků. Část projektů v této lokalitě může být instalována již v následujícím desetiletí a pomoci tak s transformací kraje na moderní ekonomiku. Zbylé ústecké lomy pak představují potenciál dalších 5 tisíc megawattů. Potenciál pro nové projekty obnovitelných zdrojů nabízí také Moravskoslezský kraj a Karlovarský kraj.

Vlastní programy podpory

Pro menší zdroje, například střešní fotovoltaické elektrárny, existuje již řada dotačních programů jako Nová zelená úsporám, současný Operační program podnikání a inovace pro konkurenceschopnosti (OPPIK) nebo navazující Operační program technologie a aplikace pro konkurenceschopnost (OPTAK). Další evropské zdroje bude možné získat i v rámci takzvaného Národního plánu obnovy, kde je 40 procent v rámci restartu ekonomik po COVID alokováno na zelené projekty. Proto studie společnosti Deloitte nedoporučuje jejich výrazné financování z Modernizačního fondu.

Jaroslav Lenert

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY

FacebookTwitter