Čtvrtek, 4. března, 2021

Brno vybuduje na stovkách střech jednu solární elektrárnu

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Přibližně na jednu miliardu korun má vyjít solární systém na městských domech, který bude zásobovat teplem a elektřinou moravskou metropoli. Největší instalace v zemi výrazně sníží uhlíkovou stopu města.

Celkem kolem 12 000 metrů čtverečních fotovoltaických panelů, tedy plocha třiceti fotbalových hřišť, bude bude zásobovat Brno elektřinou a teplem. Tisíce solárních panelů budou instalovány na střechách obecních staveb, tedy obytných domech, školách, kulturních zařízeních či budovách městských podniků. „Mnoho budov máme už vybraných, u dalších zkoumáme technická řešení a u ostatních organizujeme spolupráci s městskými částmi a našimi firmami a organizacemi,” uvedl pro Ekonomický deník první náměstek primátorky Petr Hledík (KDU-ČSL). Stavba energetického systému má začít již letos.

Pozemní fotovoltaika nebude

Město se rozhodlo pro střešní nástavby, protože jinou možnost nemá. „Pokud bychom stavěli pozemní systém, tak bychom museli mít pozemky. Jenomže brownfieldy patří soukromníkům, zábor zemědělské půdy pro nás v žádném případě nepřichází v úvahu a nemáme tu ani žádné opuštěné doly, na kterých se nyní někde začíná stavět,” vysvětlil náměstek primátorky. Stát navíc jako jeden z posledních nejenom v Evropě prozatím neposkytuje dotace na pozemní fotovoltaiku, změnu má přinést až nový energetický zákon. Možné je i dřívější změna pravidel, ale to není jisté, proto se na to nedá spoléhat.

Finance nejsou problém, ale hrají velkou roli

Polovinu nákladů by měl hradit stát, zbytek město. „Už jsme si požádali o dotaci z Modernizačního fondu a předpokládáme, že ji dostaneme,” uvedl Hledík. Finance hrají velkou roli i z jiných důvodů. Zatím nejde například spočítat návratnost, protože město vlastní tisíce budov a zatím není jasné, na kterých budou instalovány střešní panely. „Energetický management u nás funguje jenom dva roky, navíc mluvíme i o budovách ve správě městských částí, čili přesné číslo ani nemůžeme znát,” řekl Hledík. Vysvětlil, proč město prozatím nebude vyrobenou elektřinu dodávat do sítě a všechnu spotřebuje samo: „Výkupní ceny energetických společností jsou naprosto mizivé, nemělo by to žádný smysl. Možná v budoucnu, až vybudujeme velkou síť a budeme silným partnerem, tak bude záležet na podmínkách, ale zatím o tom vůbec neuvažujeme.”

Kombinace virtuální elektrárny, zařízení vyrobí i teplo

Celý systém výroby elektřiny bude řídit nový software, postavený na míru. Nutností je jeho kompatibilita s energetickými sítěmi, protože vlastní výroba nepokryje celkovou spotřebu městských zařízení. Předpokládaný prvotní výkon zařízení je 40 GWh ročně. Jeho výhodou bude také skutečnost, že bude využíván k výrobě tepla, které bude přímo posíláno do rozvodné sítě. „To děláme už dnes, takže půjde jenom o připojení dalšího zdroje. Technicky je to už vyřešené,” vysvětlil náměstek Hledík. Měl tím na mysli zařízení na třídění a likvidaci odpadů, které provozuje městská firma SAKO v Jedovnické ulici. Tam bude také umístěn dispečink nového energetického systému.

Město se do budoucna nebrání spolupráci se soukromými subjekty. Protože ale je technicky a finančně výhodnější zapojit do soustavy systémy s vyšším počtem fotovoltaických článků, počítá Hledík nejdříve s firmami a SVJ, které mají k dispozici větší střešní plochy. Zatím to ale není na pořadu dne.

Jaroslav Lenert

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY

FacebookTwitter