Ambiciózní unijní program levných obranných úvěrů SAFE, do kterého se zapojilo 19 členských zemí včetně Česka, naráží na byrokracii a neochotu států spolupracovat. Zástupci Komise museli europoslancům vysvětlovat, proč se čerpání financí vleče a proč celých 40 procent smluv stále tvoří roztříštěné národní zakázky namísto společných evropských nákupů.
Téměř polovina atraktivních obranných půjček podporovaných EU nepodporuje společné zadávání veřejných zakázek. Co může Brusel udělat pro nápravu? Na tuto otázku musel v uplynulém týdnu odpovídat evropským poslancům zástupce vedoucího Generálního ředitelství pro obranu Herald Ruijters, který má na starosti mechanismus SAFE.
Zástupce výboru pro bezpečnost a obranu zajímalo, proč úvěrový program SAFE nepostupuje tak rychle, jak se původně uvažovalo. Cílem udělování výhodných úvěrů je totiž posílení evropské obranné průmyslové základny a podpora společného zadávání veřejných zakázek v členských státech.
Kombinace několika faktorů
Ruijters připsal pomalý pokrok kombinaci několika faktorů. „Měli jsme 19 členských států, které požádaly a získaly půjčku z nástroje SAFE. Došlo k překročení dostupné částky,“ uvedl. Ohromná poptávka si vyžádala snížení počtu žádostí, což přispělo ke složitosti celého schvalovacího procesu. Ten vyžadoval, aby státy předložily národní plány, které byly v souladu s předpisy SAFE.
Pomalé tempo vyvolalo mezi zákonodárci řadu otázek. Poslanec Hélder Sousa Silva (EPP/Portugalsko) zdůraznil obavy z fragmentace. Bojí se, že národní zakázky budou opět dominovat. Zajímalo ho, kolik procent smluv má skutečně nadnárodní charakter.
„Čísla v současné době ukazují, že 60 procent tvoří společné zadávání veřejných zakázek, 40 procent národní. Objem se ale bude u společných zakázek zvyšovat,“ vysvětlil Ruijters.
Dodržování předpisů
Provozní aspekty programu SAFE jsou rovněž složité. Každý členský stát musí podepsat nejen úvěrové smlouvy, ale také provozní ujednání, která podrobně popisují smlouvy, časové harmonogramy a konkrétní výsledky. Tato ujednání zatím podepsaly jen tři země – Polsko, Litva a Kypr. Brzy by mělo přibýt i Chorvatsko. Komise už provedla předběžné platby Polsku a Kypru.
Poslanec Sven Mikser (S&D/Estonsko) vyjádřil obavy ohledně roztříštěnosti evropského obranného průmyslu. Národní specifikace podle něj často brání interoperabilitě.
Ruijters tento problém uznal, ale zdůraznil, že má nástroj SAFE pozitivní vliv na podporu spolupráce, protože 60 procent smluv už tvoří společné zakázky. Podle něj se celý mechanismus teprve rozbíhá a vykazuje známky zlepšení.
Mohlo by vás zajímat
Také Ukrajina se má zapojit
Program SAFE je propojen s probíhajícím úsilím o podporu Ukrajiny, která bojuje s Ruskem. Přibližně 5 miliard eur (121 miliard korun) z celkového objemu 150 miliard eur (3,6 bilionu korun) se má týkat projektů na podporu napadené země, například na zakládání společných zbrojních podniků.
Poslanec Villy Søvndal (Zelení/Dánsko) se například ptal, zda tyto prostředky podpoří dodavatelské řetězce na výrobu dronů nebo radarů. „S programem SAFE se dokážeme vypořádat s celým spektrem výzev, nejen s drony a antidrony,“ potvrdil Ruijters.
Nejistá budoucnost
Budoucnost programu ale zůstává nejasná. Další kroky zahrnují dokončení úvěrových dohod a operačních ujednání se všemi zúčastněnými členskými státy. Ruijters ujistil poslance Evropského parlamentu, že podrobná zpráva o pokračování SAFE bude k dispozici v září.
Budoucnost programu bude záviset na vyřešení přetrvávajících problémů, zejména v Maďarsku a Itálii, a také na širším kontextu evropských obranných potřeb. Zapojení do programu v polovině června schválila také česká vláda.
Přibližně 2,06 miliardy eur (zhruba 50 miliard korun) by mělo směřovat na nákup tanků Leopard 2A8 a na vybudování dálnice D11. V březnu český plán posoudila a schválila Komise, o měsíc později ho schválila i Rada EU. Do programu se celkem zapojilo 19 členských států.
