INZERCE

Kraje si stěžují na to, že finanční prostředky přidělené ze státního rozpočtu získávají ze SFDI opožděne. Foto: Pixabay

Peníze na opravy silnic nestačí. Budeme je muset hledat jinde, zní z krajů

Přestože je rozdělení financí ze státního rozpočtu pro kraje zřejmé již řadu měsíců, o jejich uvolnění ze státního rozpočtu informovala ministryně financí teprve před pár dny. A zároveň avizovala, že z evropských peněz dostanou kraje asi o dvě miliardy méně. Kraje mají připraveny stovky projektů za miliardy korun, řada z nich tak bude muset sáhnout od vlastních rozpočtů. Státní příspěvek je přitom určený k financování silnic II. a III. tříd, peníze z Evropské unie na silnice III. tříd nelze použít. Kraje si stěžují i na to, že přidělené peníze ze SFDI nedostávají včas.

Čtyři miliardy ze státního rozpočtu, další dvě z evropských prostředků. „Vláda dodržela své slovo, a stejně jako ta minulá dofinancovává silnice nad rámec peněz, které se převádí z rozpočtového určení daní na silnice II. a III. tříd. Vloni jsme se zavázali, že v roce 2021 dáme šest miliard do těchto silnic II. a III. tříd,“ uvedla nedávno po jednání vlády ministryně financí Alena Schillerová.

Unijní peníze, čerpané prostřednictvím IROP, se však oproti původnímu návrhu snížily o dvě miliardy. Měly být totiž použity na opravy obchvatů silnic II. tříd. To se ale Evropské unii nelíbilo – nepřispívá to podle ní k Evropským cílům.

Peníze hledáme jinde

Aby nedošlo v Královehradeckém kraji ke zhoršování stavu silnic, je třeba zde ročně investovat minimálně jednu miliardu korun. Aktuálně navržené prostředky tak podle kraje nejsou dostačující: „Bude jich mnohem méně než v minulém období. Dluh vůči silnicím II a III. tříd Královéhradeckého kraje je stále kolem osmi miliard korun,“ říká Michal Friček z kanceláře hejtmana Královehradeckého kraje.

Pokud jde o peníze z IROP, pro Královehradecký kraj to na celé období představuje částku 1,030 miliardy korun. Kraj přitom chystá asi dvě stovky projektů za více než devět miliard korun. „Představuje to velký problém pro kraje, které budou muset hledat peníze jinde – ve svých rozpočtech nebo u státu,“ dodává Michal Friček.

V Plzeňském kraji jsou na investiční akce související s opravami silnic II. a III. tříd důkladně připraveni, i když připouští, že každé snížení částky od státu představuje problém a dotýká se přímo obyvatel kraje, kteří více než čtyři tisíce kilometrů těchto komunikací využívají.

Investice Plzeňského kraje do silnic v jednotlivých letech

RokRozpočet PK/KčSpolufinancování IROP/KčCelkem/Kč
2016395 221 803,94765 158,00395 986 961,94
2017599 650 837,11106 809 292,97706 460 130,08
2018633 351 000,00127 773 902,36761 124 902,36
2019647 026 148,45334 931 502,87981 957 651,32
2020508 876 038,19495 982 964,411 004 859 002,60

K zásadním projektům pro nadcházející období patří třeba přeložka silnice II/187 Číhaň – Kolinec, průtah Pernarec či most v Horšovském Týně.

Obnova sítě se u nás zpomalí

Nejvíc, více než osm tisíc kilometrů silnic II. a III. tříd, spravuje Středočeský kraj. Ten chce letos díky evropským prostředkům realizovat stavby za více než dvě miliardy korun, více než 1,5 miliardy korun od státu pak využije na rekonstrukci silnic a mostů.

„Silniční síť Středočeského kraje je bezkonkurenčně nejrozsáhlejší. Čítá více než 8,6 tisíc km silnic II. a III. třídy. Jde zároveň o nejvíce zatížené komunikace. Intenzita dopravy na mnoha silnicích II. třídy v našem kraji odpovídá zátěži řady silnic I. tříd v jiných regionech. To přináší také rychlejší opotřebení vozovek. Potřebovali bychom do silnic vkládat každý rok nejméně 4 miliardy korun. Pokles příjmu z EU se tak logicky projeví. Nezbytná obnova celé silniční sítě se tak bohužel zpomalí,“ vysvětluje náměstek hejtmanky Středočeského kraje Martin Kupka.

Kraj už přitom zahájil všechny plánované stavby, což vnímá jako důležitou podporu i pro obnovu ekonomického rozvoje státu v post-covidové době. K aktuálním významným stavbám patří kompletní rekonstrukce silnice podél Vltavy z Prahy do Štěchovic II/102 či výstavba obchvatu obce Zápy a II. etapa obchvatu Jesenice. 

Prostředky ze SFDI potřebujeme včas

S nedostatkem financí na opravy silnic bojují i v Ústeckém kraji, kde jsou předpokládané celkové finanční prostředky pro další etapu IROP výrazně nižší, než by byly potřeby kraje.

„Původně jsme plánovali rekonstrukce více silnic, než bude díky snížení alokace možné. Ústecký kraj bude muset pro své plánované investiční akce, které nebude možné hradit z dotace Evropské unie, hledat jiné finanční zdroje nebo jejich realizaci omezit,“ podotýká Martin Volf z kanceláře hejtmana Ústeckého kraje.

Státní příspěvek kraj zpravidla využívá na velkoplošné opravy koberců, letos z celkového čtyřmilardového rozpočtu obdrží celkem 304 milionů korun. „Vítáme každý finanční příspěvek, který lze na opravy krajských silnic využít. Z pohledu celkového technického stavu silnic a mostů by kraj využil i příspěvek vyšší pro zajištění nutných oprav,“ uvádí Martin Volf a dodává, že Ústecký kraj investuje do oprav silnic také nemalé finanční prostředky z vlastního rozpočtu.

Pokud jde o prostředky ze SFDI, upozorňuje kraj na každoročně se opakující problém – smlouvy na poskytnutí financí jsou uzavírány až v průběhu daného roku, což komplikuje časový průběh přípravy a realizace. Akce má ale kraj na rok 2021 v předstihu připravené a počítá se zvládnutím jejich realizace do konce roku. 

Kraje mají pro letošek připraveny stovky projektů za miliardy korun. Foto: Pixabay

Se stejnou komplikací se potýkají také na Vysočině: „Je třeba tyto prostředky obdržet včas, začátkem roku, případně na začátku plánovacího období, aby byl dostatečný prostor pro jejich realizaci,“ Hana Strnadová, vedoucí odboru dopravy a silničního hospodářství Krajského úřadu Kraje Vysočina.

Na schválené projekty nejsou peníze

Zlínský kraj aktuálně eviduje více než šest set kilometrů silnic v havarijním stavu s tím, že absorpční kapacita pro opravy a rekonstrukce silnic a mostů je minimálně dvojnásobná oproti prostředkům, které jsou k dispozici ze SFDI a fondů Evropské unie.

Problém tak logicky představuje i aktuálně dostupná částka z IROP. „Již nyní máme několik projektů s vydaným stavebním povolením, které finančně převyšují sníženou alokaci pro naše silnice. Navíc jsou připravovány další velké projekty, jako je třeba obchvat Uherského Brodu či přivaděč od D49 do Zlína, na které je nutné získat dotační finanční prostředky,“ říká Soňa Ličková ze zlínského hejtmanství.

Kraj, který ve srovnání s ostatními spravuje nejméně silnic II. a III. tříd, tak letos zařadí do používání 16 kilometrů krajských silnic. K nejvýznamnějším letošním projektům patří tři stavby, u kterých náklady přesahují sto milionů korun. 

První z nich je modernizace silnice II/487 v části intravilánu obce Hovězí a v extravilánu mezi obcemi Hovězí a Huslenky v celkové délce 980 metrů. Další je modernizace silnice III/05726 v celkové délce 2 770 metrů. Rekonstruovaný úsek silnice se nachází částečně v extravilánu mezi vodní nádrží Bystřička a obcí Velká Lhota, dále v intravilánu obce Velká Lhota a následně v extravilánu mezi obcemi Velká Lhota a Valašská Bystřice. Jedná se o oblíbenou silniční zkratku při jízdě ze Vsetína do Rožnova pod Radhoštěm.

Třetí významný projekt Zlínského kraje představuje rekonstrukce silnice II/494 v úseku od křižovatky se silnicí III/4942 ve Valašských Kloboukách po začátek obce Vlachovice v celkové délce 4 951 metrů. 

Součástí těchto staveb je homogenizace šířkového uspořádání, realizace opěrných zdí, propustků, mostů, přeložek sítí, v intravilánech pak výstavba nástupišť autobusových zastávek či chodníků.

Zvládneme opravit více

Moravskoslezský kraj na letošek chystá na třicet dopravních staveb. A i zde připravený zásobník staveb přidělené prostředky převyšuje. A obdobně je na tom i kraj Jihomoravský. 

„V každém případě bychom ale více peněz na opravy silnic uvítali. Správa a údržba silnic Jihomoravského kraje je kapacitně schopna zvládnout ročně vyšší objemy prostředků, kdyby byly,“ uvádí Markéta Chumchalová z Jihomoravského kraje.

Souvislé opravy silnic a mostních objektů II. a III. tříd v roce 2021 v Moravskoslezském kraji. Dalších 21 akcí se bude týkat rekonstrukce mostů, propustí a opěrných zdí.

Silnice, ev. č. mostuNázev stavby
III/45714 Třemešná průtah
III/44512 Dolní Moravice – Nová Ves
III/4775 PZ Nošovice 
III/48416 Metylovice
II/4746 Havířov, ul. Dělnická
III/46420 Studénka – Pustějov
III/4698 Darkovice průtah
III/46417 Josefovice – Olbramice
III/4692, III/4693 Vřesina průtah + křižovatka

Jihomoravský kraj letos získá od státu prostřednictvím SFDI celkem 280 milionů korun. K letošním klíčovým rekonstrukcím či přeložkám patří například stavba II/II/374 Rájec IV. nebo přemostění III/37937 Blansko. Náklady na ně dosahují v součtu asi 1 miliardy korun.

Chceme osm miliard ročně

Aktuálně dostupné prostředky pro kraje považuje za nedostačující také náměstek hejtmana pro oblast dopravy Pardubického kraje Michal Kortyš: „Na jednání dopravní komise Asociace krajů České republiky, které proběhlo 11. června v Liberci, bylo dohodnuto, že kraje budou požadovat od vlády částku 8 miliard ročně. A to mimo jiné jako kompenzace za snížení finančních prostředku v IROP pro nové plánovací období 2021 až 2027.“

Každé snížení finančních prostředků tak považuje za problém. Pardubický kraj má na letošek připraveno 51 investičních projektů za 1,7 miliardy korun a opravy silnic za 565 milionů korun. K důležitým projektům se řadí například modernizace silnice II/371 Jevíčko – Jaroměřice, modernizace mostu v Přelouči nebo modernizace silnice II/366 Pohledy – Křenov.

Méně obchvatů, zásadních rekonstrukcí či modernizací páteřní silniční sítě se kvůli snížení částky z IROP bude realizovat také na Vysočině. Kraj ale zatím postupuje podle plánu, s výjimkou akce II/602 Jihlava – JV obchvat a II/353 Stáj – Zhoř.  

Kraj letos zahájil a zároveň i dokončí akce II/128 Lukavec – obchvat; II/152 Hrotovice – Dukovany 1. stavba, II/130 Golčův Jeníkov – D1, I. úsek, III. část, II/379 Velká Bíteš – SZ obchvat.

Krajské peníze použít nemůžeme

„Vzhledem ke stavebně technickému stavu silnic jsou dotační prostředky na krajské silnice nedostatečné. Navíc evropské dotace lze použít pouze na silnice II. třídy,“ říká Eva Knajblová z hejtmanství Olomouckého kraje a doplňuje, že každé snížení dotací přestavuje pro kraj problém, jelikož jakékoli snížení dotace není možné dorovnávat z krajského rozpočtu.

I zde probíhají všechny opravy podle schváleného harmonogramu. Některé se aktuálně dokončují, jiné čekají na zahájení. K těm významným patří průtah na silnici III/4337 Dobrochov, průtah na silnici III/4466 Skrbeň či extravilán na silnici II/444 Medlov – Uničov.

Lucie Přinesdomová