INZERCE

Odvrácená strana. Paříž není jen Eiffelova věž nebo katedrála Notre Dame.

Paříž si došlápla na pronajímatele chudinských bytů

Francouzská vláda hodlá proti pronajímatelům chudinských bytů postupovat tvrdě a nesmlouvavě. Jako proti dealerům drog.

Pařížský soud minulý týden vynesl jeden z nejtěžších rozsudků. Majitele bytů v chudinské čtvrti poslal podmíněně na dva roky do vězení a udělil mu pokutu půl milionu eur (12,7 milionu korun). Důvodem bylo prokázání, že majitel pronajímal byty, které nesplňovaly základní hygienické standardy nebo byly dokonce pro obývání nebezpečné.

Často v nich však bydleli lidé, kteří neměli možnost nalézt své zázemí jinde. Jde o první případ tohoto typu a ve Francii se hovoří o počátku války proti takzvaným obchodníkům s přenocováním (Marchands de Sommeil). Ministr pro územní soudržnost Julien Denormandie se dokonce dal slyšet, že je třeba „plácnout je přes jejich peněženky“.

Neprokážeš, půjdeš sedět

Francouzská vláda soudní rozhodnutí vítá. Vnímá ho jako podporu pro svůj prosincový, respektive lednový plán, kterým chce změnit legislativu v oblasti bydlení tak, aby stát mohl proti nemravným pronajímatelům bytů efektivně postupovat. Na základě současných pravidel je ve Francii každý rok úředně uzavřeno kolem tří tisíc bytů kvůli nevyhovujícímu stavu. Ale jen 80 až 90 procent jejich majitelů čelí trestnímu stíhání.

Částečně za to může obtížnost prokazování viny, částečně pak i kvůli tomu, že se nájemníci bojí si stěžovat. Buď nechtějí přijít o své, byť mizerné, bydlení, nebo jim je dokonce ze strany pronajímatelů vyhrožováno.

Jaké je tedy řešení? Podle Denormandieho je zapotřebí, aby bylo s takovými pronajímateli „zacházeno stejně jako s dealery drog,“ uvedl portál CityLab.com. V praxi to znamená, že majitelé bytů, kteří budou obviněni z profitování na nejchudších, budou muset prokázat, že jejich výdělky nepocházejí z byznysu s chudobou na trhu s bydlením. Dnes leží důkazní břemeno na soudech.

Navrhovaná legislativa má také v úmyslu zpřísnit podmínky pro vyhlášení insolvence. Současná praxe totiž často bývá taková, že majitelé těchto bytů se pokutám vyhýbají vyhlášením konkursu na sebe sama. Vláda také chce zpřísnit tresty.

Předražená plíseň a hmyz

Pařížský případ je tak možné vnímat jako jakousi ukázku toho, jak by se praxe mohla po přijetí navrhované legislativy změnit. Byt, kvůli kterému majitel odešel s pokutou a podmíněným trestem vězení, je podle portálu CityLab.com prototypem toho, jak nemají vypadat podmínky pro důstojné bydlení. Kromě plísně musel nájemník strpět také lezoucí obtížný hmyz, nedostatečné vytápění nebo špatné osvětlení.

Majitelem je jistý Michel Zaghdoun, který takto pronajímal více podobných bytů. Převážně rodinám, které se přistěhovaly z jižní Asie. Přitom jejich peněženky zrovna nešetřil. CityLab.com s odkazem na list Libération hovoří o 660 eurech měsíčně (16 700 korun) za jeden dvanáctimetrový pokoj, která inkasoval od několika rodin ze Srí Lanky. Zaghdoun si chodil pro platby v hotovosti prakticky prý kdykoli bez ohlášení.

Pařížská radnice v těchto případech využívá institut povinného prodeje (de facto jde o vyvlastnění za náhradu) a následně nemovitosti přebudovává na sociální byty. Zaghdoun se však před soudem bránil, že zásah proti němu byl nepřiměřený a tvrdil, že byty, které pronajímal, se nacházely v dobrém stavu a že rodiny s ním podepsaly dobrovolně nájemní smlouvu. Soud však jeho obhajobu neuznal.

Licence pronajímatele

„Je pařížský rozsudek znamením, že se něco mění?“ ptá se CityLab.com. Díváme-li se na to ryze pohledem soudní praxe, pak ano. Není totiž výjimkou, že se takové případy táhly i několik let. Změna legislativy by tak měla řešení těchto kauz zefektivnit a také jim do značné míry předcházet.

Francie se také opírá o nástroj, který se poprvé objevil v roce 1914. Jde o licenci, kterou musí disponovat každý, kdo chce svůj dům či byt někomu pronajímat. Povinnost opatřit si licenci však neplatí plošně po celé zemi. Ale tam, kde se vyžaduje, je prý kvalita nájemních bytů podstatně vyšší.

Pokud úřady zjistí, že se jejich stav zhoršil natolik, že nesplní podmínky pro udělení licence, musí je majitel na své náklady opravit. Neučiní-li tak, hrozí mu pokuta ve výši 5 tisíc eur (127 tisíc korun). „Než však budou nová pravidla definitivně schválena, nekvalitní bydlení bude v Paříži ještě nějakou dobu přetrvávat,“ uzavírá portál CityLab.com.

-zm-