Každý školní dvůr ve francouzské metropoli bude mít svůj kousek zeleně. Paříž si od toho slibuje snížení teploty vzduchu během horkých letních dní.
Je sotva deset hodin dopoledne a vzhůru už stoupá horko z rozpáleného asfaltu před základní školou École Riblette v Paříži. Sébastien Maire, který je ve městě zodpovědný za trvalou udržitelnost, podotýká, že onen školní dvůr je klasickou tepelnou pastí. Kolem se totiž tyčí betonové zdi, které odráží sluneční paprsky do vnitřku dvorku. Už v červnu zde teploty dosahovaly až 55 stupňů Celsia.
„Kvůli horku musela škola na tři dny přerušit vyučování. Pro děti nebylo možné ani studovat, ani si hrát na dvoře,“ řekl Maire britskému listu The Guardian s tím, že při takových teplotách by málem bylo možné na rozpáleném asfaltu smažit vajíčka.
Oáza chladu pro každého
École Riblette je dnes první vlaštovkou v projektu Oasis, plánu na proměnu betonových školních dvorů po celé Paříži na „ostrovy chladu“. Cílem je nabídnout žákům zázemí v případech, kdy bude město sužovány horkem, potažmo dosáhnout snížení teploty v celém městě. Paříž totiž trpí nedostatkem zelených ploch, což má za následek mimo jiné rychlejší ohřívání města, které navíc trvá delší dobu. Hlavní město Francie je parky nebo zahradami pokryto jen z necelých deseti procent, což je nejnižší podíl v Evropě. Londýn nebo Madrid jsou zelené z více než jedné třetiny.
Maire vysvětluje, jak bude v této konkrétní škole plán města realizován. Na školním dvoře se vysází několik stromů, které vytvoří zelenou zeď. Stromy budou jednak vrhat stín na podstatnou část dvorku, jednak samy o sobě působí jako klimatizace a přirozeně tak ochlazují okolní vzduch. Rozšíří se také travnatá plocha, která bude schopna absorbovat vodu, když bude pršet. Poté se voda bude postupně odpařovat, což opět zemský povrch ochladí.
Pokud půjde vše podle plánu, zelenějších dvorků by se mělo postupně dočkat všech 800 pařížských škol. Jejich transformace by měla být dokončena do roku 2040. Školní dvory ale nemají sloužit pouze žákům, ale také mimoškolnímu obyvatelstvu. Očekává se, že budou fungovat jako oázy chladu, kde si bude moci odpočinout každý, kdo půjde okolo. „Jsme přesvědčeni, že je to podstatně lepší varianta, než když se lidé chodí ochlazovat do klimatizovaných nákupních center,“ uvedl Maire.
Bezpečností riziko
S dostupností takto vylepšených školních dvorů by neměl být problém. Paříž platí za město s největší hustotou zalidnění v Evropě, takže žádný Pařížan nežije od školy ve větší vzdálenosti než 200 metrů. Plán radnice tak významně zvýší dostupnost zelených ploch pro podstatnou část obyvatel francouzské metropole.
Jako limitující faktor se ale může ukázat, že se tyto plochy objeví v areálech škol, a že by měly být dostupné skutečně každému. Právě Paříž má neblahé zkušenosti s teroristickými útoky, při nichž jen od roku 2015 zahynulo na 150 lidí. Zvýšená bezpečnostní opatření ve školách komplikují přístup do nich i rodičům žáků. Podle autorů projektu Oasis zůstává otázka bezpečnosti zatím nedořešenou částí celého plánu.
Sébastien Maire ale tvrdí, že školy nebudou nuceny zpřístupnit své areály veřejnosti, pokud s tím nebudou souhlasit učitelé a rodiče žáků. Radní zároveň zdůrazňuje, že vlny veder zabijí během jediného týdne asi čtyřikrát více lidí, než za poslední tři roky zahynulo při teroristických útocích. Dokonce tvrdí, že propojení škol s veřejností učiní Paříž vůči terorismu více odolnou.
„Stát v minulosti lidem zakazoval se kvůli terorismu shromažďovat,“ řekl Maire. „Pořád jsme slyšeli, že se nemáme nikde scházet ve větší skupině, protože bychom se mohli stát terčem. Vlastně jsme měli raději zůstat doma a nevylézat na ulici,“ dodal. Podle něj ale platí, že pokud někdo bude chtít spáchat teroristický útok, lidé sami tomu jen těžko zabrání.
Tři až pět stupňů
O kolik stupňů se díky realizaci projektu Oasis podaří Paříž nakonec ochladit, není vůbec jasné. Prokázané je pouze to, že teplota ve městě klesá úměrně s tím, jak roste podíl zelených ploch a počet stromů. Existují však různé odhady na základě počítačových modelů, které využívají reálně naměřené teploty z minulých let. Pokud se do nich zahrnou plánované zelené plochy, mohla by se teplota v Paříži snížit o tři až pět stupňů během každého horkého dne.
To ale platí pouze za předpokladu, že se výměra zeleně zvýší o více než tisíc hektarů. Zelené plochy navíc nesmějí být po městě rozesety příliš rozdrobeně. V takovém případě se jejich efekt značně snižuje až zcela eliminuje. Zazelenění školních dvorů ale zajistí jen dodatečných osmdesát hektarů zelených ploch.
„Vysázení rostlin a vysetí trávníků je jen jeden z kroků k zazelenění města, které by mělo změnit mikroklima na jeho území,“ řekl Guardianu Vincent Viquié z Mezinárodního výzkumného centra životního prostředí. Podle něho však ani ten nejlepší scénář nestačí k tomu, aby se pařížské klima začalo radikálně ochlazovat. Zásadní problém vidí v absenci podstatně větší výměry trávníků, které jsou schopny zadržet vodu, která se může odpařovat postupně, a tak přispívat k ochlazování vzduchu i několik dní, kdy nepřichází žádný déšť.
-zm-
