INZERCE

Úvod Blog Strana 3

Rada schválila závěry o strategickém přezkumu stálé strukturované obranné spolupráce PESCO

Rada Evropy schválila závěry o strategickém přezkumu stálé strukturované spolupráce (PESCO). PESCO, které bylo zahájeno v prosinci 2017, představuje zásadní změnu v obranné spolupráci v rámci Evropské unie. Poskytuje rámec pro členské státy, které jsou ochotny a schopny společně rozvíjet obranné schopnosti, koordinovat investice, zvyšovat operační připravenost, interoperabilitu a odolnost svých ozbrojených sil a spolupracovat na projektech. V PESCO se angažuje i Česká republika.

Přezkum PESCO byl zahájen v listopadu 2023 s cílem posílit stálou strukturu spolupráce, učinit ji strategičtější a efektivnější a přizpůsobit ji nové geopolitické realitě po roce 2025.

„Závěry potvrzují klíčovou úlohu PESCO jako ambiciózního rámce pro prohloubení spolupráce v oblasti obrany mezi zúčastněnými členskými státy a zdůrazňují, že zásady a cíle PESCO zůstávají v platnosti. V závěrech se zároveň zdůrazňuje, že aby PESCO zůstala ústředním prvkem obranného úsilí EU, musí být aktualizována s ohledem na nové iniciativy a politiky EU, zejména ty, které vyplývají ze Strategického kompasu EU,“ uvedla Rada Evropy ve svém komuniké.

Za tímto účelem by měl být aktualizován a zefektivněn stávající seznam 20 závazných závazků PESCO. V budoucnu může být revidovaný soubor závazků strukturován kolem klíčových oblastí, jako jsou: výdaje a investice na obranu, rozvoj schopností, vyzbrojování a průmyslová spolupráce a operační rozměr. Tyto závazky budou muset rovněž uvádět jasné a měřitelné cíle pro posílení provádění a transparentnosti, což v konečném důsledku přispěje k větší viditelnosti a větší politické odpovědnosti.

„Bude vyvinuto úsilí o lepší propojení stálé strukturované spolupráce s příslušnými iniciativami a nástroji financování EU v oblasti obrany, jako je Evropský obranný fond a navrhovaný Evropský program obranného průmyslu (EDIP). Závazky by měly být aktualizovány tak, aby dále přispívaly k posílení evropské obranné technologické a průmyslové základny (EDTIB). Plán rozvoje schopností a z něj vyplývající priority rozvoje schopností EU zůstávají ústředním referenčním bodem pro celounijní obranné plánování a pro stávající a budoucí iniciativy, politiky a právní předpisy související s obranou,“ uvedla dále Rada.

Projekty PESCO by se měly zaměřit na řešení klíčových nedostatků ve schopnostech, včetně válčení s vysokou intenzitou, a co nejlépe využívat příležitostí ke spolupráci identifikovaných v rámci koordinovaného každoročního přezkumu v oblasti obrany (CARD).

V závěrech je zdůrazněno, že je důležité přiblížit Ukrajinu obranným iniciativám EU v souladu se společnými bezpečnostními závazky EU a Ukrajiny podepsanými dne 27. června 2024. V této souvislosti by PESCO měla přispět k širšímu úsilí EU zaměřenému na řešení vojenských potřeb Ukrajiny. Účast Ukrajiny na projektech PESCO by měla být usnadněna v rámci stávajícího právního rámce. To by podpořilo posílení spolupráce, které by vedlo k postupné integraci ukrajinské obranné technologické a průmyslové základny do EDTIB.

Sekretariát PESCO Rada Evropy vyzvala, aby hrál silnější a účinnější úlohu při plnění svých různých úkolů.

V návaznosti na to Rada vyzvala vysokého představitele, aby do května 2025 navrhl příslušné změny právního rámce PESCO, zejména rozhodnutí Rady o zřízení PESCO.

Rada rovněž přijala doporučení, v němž se posuzuje pokrok dosažený 26 zúčastněnými členskými státy při plnění závaznějších závazků přijatých v rámci PESCO.

Stálá strukturovaná spolupráce (anglicky Permanent Structured Cooperation – PESCO – pon. red.)
umožní společný, lépe synchronizovaný rozvoj obranných schopností zúčastněných států a větší investice do společných projektů.

PESCO má vést k navýšení operační připravenosti a příspěvku členských států bezpečnosti a obraně Evropy. PESCO bylo zahájeno v prosinci 2017. PESCO představuje zásadní změnu v obranné spolupráci v rámci EU. Poskytuje rámec pro členské státy, které jsou ochotny a schopny společně rozvíjet obranné schopnosti, koordinovat investice, zvyšovat operační připravenost, interoperabilitu a odolnost svých ozbrojených sil a spolupracovat na projektech.

K dnešnímu dni přijalo 26 členských států EU závaznější závazky, které tvoří základ PESCO, a rozvíjí se 66 projektů spolupráce v různých oblastech: výcvik, pozemní, námořní, letecké, kybernetické a strategické prostředky a multiplikátory sil.

Dne 5. listopadu 2020 Rada stanovila obecné podmínky, za nichž mohou být země mimo EU výjimečně přizvány k účasti na jednotlivých projektech PESCO, čímž otevřela půdu pro intenzivnější a ambicióznější spolupráci s partnery v oblasti obrany v rámci EU.

Jan Hrbáček

Výše pokut i hmotnost vozidel, senátoři schválili doporučení pro vládu na omezení dopadů nákladní dopravy

Snížení hmotnosti kamionů, zvýšení pokut, návrh na zpracování studie k poplatkům za nákladní dopravu při užívání pozemních komunikací nižších tříd, senátoři ve středu schválili sérii doporučení pro vládu, která mají vést k omezení dopadů nákladní dopravy na krajské komunikace. Materiál, který vycházel z veřejného slyšení v Senátu, prošel s několika pozměňovacími návrhy.

Vládě senátoři doporučují například zpracovat srovnání legislativy ohledně povolené hmotnosti vozidel včetně výše pokut za přetížená vozidla a sankcí za odmítnutí podrobit vozidlo nebo jízdní soupravu nízkorychlostnímu vážení v členských státech Evropské unie.

Dále by podle návrhu Senátu měla vláda zpracovat dopady případných změn legislativy zejména na intenzitu nákladní dopravy a plynulost provozu. Senátoři doporučují také nastavení celkové hmotnosti jízdních souprav a nejvyšší povolené hmotnosti na nápravu vozidla na obdobnou úroveň jako ve státech sousedících s Českou republikou.

Jak Ekonomický deník v září informoval, senátoři na veřejném slyšení s názvem „Vliv silniční nákladní dopravy na stav komunikací a její dopady v území“ upozorňovali, že má Česko v rámci Evropské unie nejvyšší povolený limit hmotnosti nákladu kamionů, jde o 48 tun. Ve většině evropských zemí je limit o osm tun nižší a pět zemí má zaveden limit 44 tun.

Prezident Sdružení automobilových dopravců Česmad Bohemia Josef Melzer v rámci slyšení ale argumentoval, že by snížení hmotnostního limitu znamenalo zvýšení počtu kamionů na českých silnicích. Hovořil také o tom, že náklad o maximální hmotnosti mohou vézt pouze kamiony s šesti nápravami.

Aktuálně senátoři vládě navrhují zpracovat srovnání definic tranzitu a funkčnosti jeho omezení v členských státech Evropské unie či vytvoření studie ohledně možnosti poplatků za nákladní dopravu při užívání pozemních komunikací nižších tříd. V rámci legislativního procesu chtějí podpořit vznik inspekce silniční dopravy. Tu už vláda, jak jsme psali, v říjnu podpořila. Vznik inspekce řeší novela zákona o silniční dopravě, která zároveň zavádí takzvanou poptávkovou dopravu. Silniční inspekce vznikne transformací Centra služeb pro silniční dopravu 1. července 2025 a částečně převezme pravomoci policie.

„Jde o to, abychom dostali z českých silnic a dálnic přetížené kamiony, které nadměrně ničí silniční infrastrukturu,“ uvedl k tomu tehdy ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Dodal, že půjde o zefektivnění kontrol.

Rozšíření vah

Senátoři žádají také o rozšíření sítě nepřenosných vysokorychlostních vah (WIM) a vytvoření podmínek pro intenzivnější nízkorychlostní vážení včetně silnic II. a III. tříd. Ministerstvo dopravy plánuje do konce letošního roku zprovoznit na dálnicích třináct vysokorychlostních vah. Zvýšit se má podle dřívějšího vyjádření policie i počet nízkorychlostních vah, a to ze současných 28 na 62.

Senátoři navrhují také zvýšit kauce (dnes 5 – 50 tis. Kč, § 43a zákona č. 13/1997 Sb.) na výši odpovídající pokutě, kterou lze uložit příkazem na místě a umožnit zadržení registrační značky při nesložení kauce. Chtějí zároveň podpořit budování multimodálních překladišť a navýšení kapacity železničních tratí pro nákladní dopravu.

Senátoři odhlasovali ve středu i několik pozměňovacích návrhů. Kladně se vyjádřili k návrhu senátorky Heleny Pešatové (STAN) na zpracování srovnání legislativy, včetně výše pokut v členských státech Evropské unie ohledně porušování právních předpisů týkajících se zákazu nebo omezení tranzitní nákladní dopravy. Prošel i návrh zpravodaje materiálu Petra Fialy (SproK), Senát tak na jeho základě žádá předsedu vlády o poskytnutí informace o realizovaných krocích vedoucích k naplnění doporučených opatření, a to v termínu do 30. června 2025.

Pozměňovací návrh předložil také senátor Jan Schiller (ANO). Navrhoval doporučení vládě legislativně řešit povinnost dopravců evidovat v době těžby dřeva, případně sklizně, stav místních komunikací, obecních silnic a silnic II. a III. tříd. Dopravci by měli následně povinnost nahradit případné škody na komunikacích. Návrh ale neprošel.

Revize stavby silnic

Schiller v rámci diskuze upozorňoval i na to, že by bylo potřeba revidovat a aktualizovat normy, které se vztahují na stavby silnic. „Všichni jste se setkali s tím, že vám udělali někde nový povrch a za dva, za tři roky dělají znovu stejné místo,“ zmínil. Ministerstvo dopravy by se podle něj mělo zabývat v rámci dekarbonizace i lodní dopravou, ta je podle něj nevyužívaná a „všechno vozí kamiony“.

Nespěšně pozměňovací návrh předložila také senátorka Jana Mračková Vildumetzová (ANO). Navrhovala doporučení vládě poskytovat krajům finanční prostředky na opravy silnic II. a III. tříd a mostů v minimálním objemu čtyři miliardy korun na kalendářní rok tak, jak tomu bylo doposud.

Fiala ale připomněl, že toto téma s materiálem nesouvisí. Finanční prostředky na opravy krajských silnic jsou součástí nově navrhovaného rozpočtového určení daní (RUD) a novelu má projednávat Poslanecká sněmovna. „Pokud by RUD nebyl schválen, tak tady byl veřejný příslib, že to samozřejmě bude poskytováno nadále ze SFDI (Státního fondu dopravní infrastruktury),“ uvedl Fiala.

Předseda senátního výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu Miroslav Plevný (BEZPP) v rámci rozpravy upzornil, že kontrolu návrhů Senátu provede podvýbor pro energetiku a dopravu minimálně jednou za půl roku.

Tereza Čapková

Hra o čas. České podniky chtějí mít jasno o zapojení do stavby Dukovan II co nejdřív, Korejci s tím nespěchají

Jaké bude naše zapojení do stamiliardové zakázky na stavbu nové jaderné elektrárny Dukovany II? To by rádi věděli manažeři celé řady českých strojírenských, technologických, jaderně inženýrských i stavebních firem. Mnozí z nich dávají mimo záznam najevo jisté zklamání z přístupu korejské společnosti KHNP, která letos v létě jaderný tendr vyhrála a stala se preferovaným uchazečem. Šéfové českých firem očekávali, že na lukrativní zakázky dosáhnou rychleji a snadněji.

Poměrně zřídka je slyšet kritika veřejně. Zástupce ředitele společnosti Metrostav DIZ Lukáš Zedník před dvěma týdny na semináři v Poslanecké sněmovně kritizoval fakt, že generální dodavatel stavebních prací Daewoo Doosan chce své subdodavatele vysoutěžit až v roce 2028. Tedy pouhý jeden rok před očekávaným zahájením stavebních prací na Elektrárně Dukovany II. Podobně se vyjádřil také prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví Jiří Nouza, podle kterého vývoj směřuje k zapojení českých stavebních dodavatelů pouze v roli dodavatele prací bez vyšší přidané hodnoty.

České podniky při jednání s Korejci zastupuje Aliance české energetiky (Czech Power Industry Alliance – CPIA). Ekonomický deník se proto zeptal výkonného ředitele aliance Josefa Perlíka, jak se vyvíjejí jednání s KHNP o zapojení českých firem při výstavbě nových jaderných bloků a jaký má z těchto jednání dojem.

Od začátku října má fungovat společná česko-korejská komise k otázce podílu českých firem na stavbě elektrárny Dukovany II. Už máte nějaké konkrétní výsledky? Nebo jsme stále jen ve fázi nezávazných slibů?
Zatím jsme stále na začátku, zahájili jsme jednání o plánu lokalizace. Pokračovat budeme koncem listopadu a v průběhu prosince bychom měli vědět více, zda se představy stran sbližují či nikoliv.

Je pravda, že chcete mít závaznou dohodu o podílu českých firem na dukovanském projektu ještě před podpisem závazné smlouvy mezi Skupinou ČEZ a KHNP plánovaným na první čtvrtletí příštího roku?
Ano, jednoznačně, a to jak formou smluvních dohod, tak i konkrétního lokalizačního plánu na projektu. Musíme si uvědomit realitu věci, a ta je taková, že bez této deklarace by český průmysl neměl v době podpisu smlouvy v podstatě nic v rukou. To je nepřijatelné a v rozporu s dlouhodobými potřebami českého průmyslu a České republiky jako takové.

Model reaktoru APR1000 od konsorcia korejských společností. Foto: KHNP

Můžete to blíže rozvést?
Průmysl musí být z mnoha důvodů na projektu umístěn, a to tak, aby zcela zachoval stávající kondici ve všech oblastech svého působení, případně aby ji ideálně ještě zvýšil. O tom jsou domácí investice a projekty, obzvláště tohoto rozsahu a charakteru. Ve světě je zapojení tuzemského průmyslu zcela normální, logické a běžné. Položme si otázku, která ekonomicky a bezpečnostně smýšlející země by postupovala jinak? Navíc je lokalizace také zcela zásadní ekonomický ukazatel realizace tohoto projektu, a tím pádem i neoddělitelnou součástí plánovaného obchodu. Lokalizace přináší sekundární vyšší stamiliardové benefity české ekonomice a českému státu, tím pádem v podstatě každému z nás. Levnější blok bez lokalizace nebo s malým podílem účasti českých firem může být pro stát dokonce méně výhodný, než dražší s maximální lokalizací. To není trik, ale základní ekonomická matematika. Nyní je tedy potřeba nepochybně zajímavou nabídku preferovaného dodavatele doplnit o její druhou neoddělitelnou část – maximální účast českých společností.

Velká očekávání se objevila v souvislosti s nedávnou návštěvou korejského prezidenta Jun Sok-jola v Praze. Pomohla jednání na nejvyšší úrovni k pokroku v jednání s Korejci?
Zatím to neregistrujeme.

Korejská KHNP po prezidentské návštěvě oznámila, že bylo uzavřeno 13 dohod mezi českými a korejskými firmami pro všechny oblasti jaderného cyklu. Uvedla i dvě konkrétní jména českých společností, se kterými na projektu Dukovany II počítá – výrobce parních turbin Doosan Škoda Praha a Armatury Group. Lze již v této fázi hovořit o závazných smlouvách?
Tyto smlouvy jsou pod obchodním tajemstvím, takže je nemohu komentovat, byla by to čistá spekulace a je potřeba se zeptat konkrétně zástupců obou společností. Osobně se domnívám, že jedinou jistotou je v tuto chvíli dodávka turbíny, což je však nicotný podíl z celku.

Jak moc jednání komplikují kulturní rozdíly mezi Českem a Koreou? Případně také legendární korejský workoholismus?
Korejský workoholismus zatím nijak zásadně nevnímáme, myslím, že i my dokážeme být pracovití. Kulturní rozdíly jsou velmi diskutabilní věcí. Samozřejmě existují a je odpovědností obou stran, aby byly překonány. Jednáme o obchodu a partnerství na desítky let. Takovou věc nelze řešit bez respektu jedné strany ke druhé. A zde věříme ve významný posun směrem kupředu, který by se měl promítnout právě do vzniku prvních smluvních závazků a zcela konkrétního plánu lokalizace.

Josef Perlík má více jak 20leté zkušenosti z oboru energetiky. V roce 2001 nastoupil do podniku Škoda JS, kde nakonec v letech 2016 až 2018 působil na pozici generálního ředitele a předsedy představenstva. V lednu 2021 byl jmenován předsedou představenstva společnosti SIGMA Group, výkonným ředitelem Aliance české energetiky (CPIA) je od dubna 2021. Foto: CPIA

Vy osobně si myslíte, že se podaří vytouženého 65procentního podílu českých firem na jaderné zakázce dosáhnout?
Je to zcela reálné a především nutné. A základ tomu je potřeba dát ještě před podpisem EPC smlouvy na celý projekt. Realizovat projekt bez této souvislosti by byla zrada na jaderně energetickém průmyslu České republiky a oboru jako takovém. Oboru, který generace před námi budovali desítky let a povinností nás všech je jej udržet i nadále. Připočítáme-li k tomu ony benefity, o kterých jsme již mluvili, potřebnou soběstačnost při servisu provozovaných bloků a řadu již tolikrát zmíněných faktů, pak by si přeci nikdo neměl dovolit pomyslet na to, podepsat smlouvu na tak významné dílo, aniž by vlastní průmysl země, kterou reprezentuje a zastupuje, neměl jistotu se na něm účastnit. Obzvláště, když je nezpochybnitelné, že průmysl má požadované kompetence k dispozici.

Dělá podle vás česká vláda dost pro to, aby maximalizovala podíl českých firem na stavbě Dukovan II?
Zcela jednoznačně dělá mnohé. Nicméně nyní je do podpisu smlouvy potřeba udělat ještě více. V rámci Aliance české energetiky jsme připraveni k tomuto konstruktivně přispět i svými vlastními návrhy, jak by plán lokalizace a jeho smluvní zabezpečení mělo vypadat.

Již dříve jste si nechali spočítat, o kolik se zvýší česká ekonomika a výběr daní v souvislosti s konkrétním podílem českých firem na výstavbě. Slyší na to čeští politici?
Podle analýzy vypracované VŠE v Praze by zapojení 65procentního objemu českého průmyslu při výstavbě čtyř bloků přineslo navýšení HDP České republiky až o 936 miliard korun a příjmů veřejných rozpočtů až o 384 miliard korun za dobu výstavby. S těmito ukazateli pracuje také ministerstvo průmyslu a obchodu i další odborníci. Jde o obrovský objem financí, které se díky zapojení českých firem vrátí do státního rozpočtu. A s těmito fakty by se také mělo kalkulovat při úvahách, zda je zapojení českých firem do projektu ekonomicky výhodné.

Jaký je váš tip? Postaví nakonec nové bloky v Dukovanech korejská KHNP? Nebo někdo jiný? Případně, jak moc hrozí, že se v Česku nepostaví už žádný nový jaderný blok?
Nové bloky musíme postavit a měl by je stavět ten, který najde nejvýhodnější setup projektu pro Českou republiku. Nyní je nejblíže KHNP, která pravděpodobně nabídla nejlepší podmínky v rámci tenderu. A pokud splní i druhou klíčovou část svého závazku, tedy zapojení českých firem do tendru v reálném objemu minimálně 60 procent, bude v cíli. My jsme připraveni být jejím seriózním a strategickým partnerem.

David Tramba

Armáda získá další tanky Leopard 2A4. Vláda projednala jejich nákup

Ministerstvo obrany nakoupí 14 bojových tanků Leopard 2A4. O záměru dnes vládu informovala ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Smlouvu ministerstvo obrany plánuje uzavřít s německou společností Rheinmetall Landsysteme GmbH do konce roku. Německo již dříve Česku darovalo za pomoc Ukrajině tři desítky tanků. Celkem tak Armáda ČR bude po naplnění zmíněné smlouvy disponovat 42 tanky Leopard 2A4 a dvěma vyprošťovacími stroji Büffel 3.

Předmětem aktuálně předložené smlouvy je pořízení 14 tanků včetně zástavby komunikačních a informačních systémů, dílenských prostředků, souvisejícího materiálu a počáteční zásoby munice. Cena kontraktu je 3,98 miliardy korun bez DPH.

Tanky mají výt dodány do konce roku 2026. Zároveň ministerstvo obrany dokončuje jednání o servisní smlouvě, která v budoucnosti zajistí schopnost servisu těchto tanků na území České republiky subjekty českého obranného průmyslu.

„Pokračujeme v modernizaci nejenom našeho tankového vojska, ale i celé armády. Jde o další krok, abychom se zbavili staré ruské výzbroje a zároveň abychom zvýšili naše schopnosti,“ uvedla ministryně obrany Jana Černochová.

Nákup tanků Leopard 2A4 odpovídá českým strategickým dokumentům. A to jak Bezpečnostní strategii ČR 2023, tak i Obranné strategii ČR a Dlouhodobému výhledu pro obranu 2035.

Tanky Leopard 2A4 nahradí v Armádě ČR stroje původně sovětské konstrukce T-72M4CZ. Ty již nesplňují podmínky moderního bojiště. Bojové schopnosti tanků T-72, ať už z hlediska palebné síly či ochrany osádky, jsou pro vedení intenzivní bojové činnosti značně omezené.

Tank T-72M4 C. Foto: Ministerstvo obrany

Pořizované stroje Leopard 2A4 patří mezi nejrozšířenější tanky v rámci NATO. Jejich široké zavedení mezi členskými státy NATO umožní užší spolupráci se spojenci, možnost sdílení kapacit i snazší dostupnost náhradních dílů. Výhodou je i sjednocení ráže munice.

Díky kompletnímu přezbrojení 73. tankového praporu z původně sovětských strojů na moderní německé bude Armáda ČR disponovat kompletním tankovým praporem standardu NATO. Zatímco dosud Armáda ČR disponovala 30 tanky T-72M4CZ, nyní se počet hlavních bojových tanků zvyšuje na 42.

Darovaných 28 tanků z Německa by Armáda ČR měla kompletně převzít do konce roku 2025.

Kromě náhrady již neodpovídající techniky novou a moderní je důvodem pořízení strojů Leopard 2A4 rovněž plnění závazku v rámci NATO na dosažení schopností těžké brigády. Tanky jsou její základní součástí.

Německo se rozhodlo, že České republice kompenzuje její dodávky vojenského materiálu Ukrajině a daruje české armádě celkem 28 bojových tanků Leopard 2A4 a dva vyprošťovací tanky Büffel 3. Zároveň chce Česká republika koupit dalších 14 bojových tanků Leopard 2A4. Po předběžných tržních konzultacích ministryně obrany Jana Černochová tento záměr představila vládě 20. listopadu 2024. Smlouva bude podepsána do konce letošního roku. Celkem tak po naplnění smlouvy se společností Rheinmetall Landsysteme GmbH bude mít Armáda ČR k dispozici 42 bojových tanků Leopard 2A4 a dva vyprošťovací tanky.

Zkušenosti z konfliktu na Ukrajině jasně potvrzují unikátnost a bojovou hodnotu hlavních bojových tanků. Jako jediné kombinují vysokou palebnou sílu, pohyblivost a odolnost. Ukazuje se, že zejména moderní tanky západní konstrukce dokážou ochránit osádku i před novými hrozbami války vysoké intenzity.

Tanky jsou nezbytnou součástí těžké brigády, kterou jsme slíbili vybudovat jako náš příspěvek ke kolektivní obraně Severoatlantické aliance. Bez pořízení tanků Leopard 2A4 bychom z časových důvodů nebyli schopni splnit alianční závazky. Tankové vojsko ale potřebujeme nejen k naplnění závazků v NATO, ale především pro obranu České republiky.

Více podrobností naleznete v Otázkách a odpovědích k pořízení 14 bojových tanků Leopard 2A4.

(hrb)

Trump, cla a elektromobilita. Evropa i Čína vyčkávají, co přinese návrat staronového amerického prezidenta

Návrat staronového prezidenta Donalda Trumpa do Bílého domu bude mít dopad na řadu oblastí, nevyjímaje automobilový průmysl. Trumpovy kroky bedlivě sleduje jak Čína a Japonsko, tak i Evropská unie. Z jeho předešlých vyjádření a rozhodnutí je možné něco předjímat už nyní. Nad něčím ale stále visí otazník. „Pro čínské výrobce je zásadní otázkou, jak se bude vyvíjet postoj americké administrativy k vozům vyráběným v Mexiku,“ sdělil Ekonomickému deníku odborník mezinárodní poradenské společnosti EY pro automobilový sektor Petr Knap.

Čínské elektrovozy se podle něj v současnosti na americký trh prakticky nedovážejí. Spojené státy, ještě pod vedením administrativy bývalého prezidenta Joe Bidena, letos na konci září na jejich dovoz uvalily stoprocentní cla a na baterie a jejich části se vztahují cla ve výši pětadvacet procent. Nabídka čínských vozů byla podle Knapa na americkém trhu ale omezená už předtím a dále se zhoršila také vzhledem k dalším překážkám k jejich dovozu, Spojené státy argumentovaly ohrožením národní bezpečnosti.

„Lze předpokládat, že Trumpova administrativa bude vstup čínských vozů na americký trh nadále komplikovat a podobně zvýší celní tarify i pro vozy z Evropské unie,“ myslí si Knap a je podle něj prakticky jisté, že minimální výše cla na evropské dovozy do Spojených států bude deset procent.  „To je dlouhodobě sazba na dovozy aut z US do Evropy,“ uvedl. Připomněl, že se v roce 2019 za první Trumpovy vlády objevily zprávy o možných tarifech na evropské vozy až ve výši až 25 procent. „Takže tam někde lze očekávat vyjednávání o této zásadní položce pro EU a zejména pro Německo,“ konstatoval Knap.

Myšlenku desetiprocentního nebo vyššího cla na veškeré zboží dovážené do USA už Trump podle agentury Reuters nastínil. Odstranilo by to podle něj obchodní deficit. Pohrozil také dvousetprocentním clem na některá dovážená auta a je podle Reuters obzvláště odhodlán zabránit dovozům automobilů z Mexika.

Naplní se hrozba uvalení cel? Zdroj: Pixabay

Cla by zasáhla několik asijských výrobců automobilů včetně společností Honda Motor, Nissan Motor či Kia Corporation. Provozní ředitel firmy Honda Shinji Aoyama už varoval, že cla na vozidla dovážená z Mexika budou mít obrovský dopad, protože společnost posílá osmdesát procent své produkce na americký trh.

Řekl, že pokud se taková opatření stanou trvalými, bude muset Honda z dlouhodobého hlediska zvážit přesun výroby do USA nebo jiné země bez cel, uvedla agentura Reuters.

Čínské podniky podle agentury čekají, zda Trump hrozbu uvalení cel naplní, což by mohlo odstartovat novou obchodní válku připomínající tu, kterou vedl během svého předsednictví v letech 2017 až 2021. Obchodní válka podle Reuters zasáhla odvětví napříč všemi odvětvími a uvalila cla na zboží za více než 200 miliard dolarů. Bidenova administrativa následně ponechala většinu tarifů v platnosti.

Budoucí nastavení vztahů mezi Spojenými státy a Evropskou unií řešil na plenárním zasedání 13. listopadu také Evropský parlament. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell na zasedání zmínil Trumpovy výroky o tom, že bude chtít zavádět desetiprocentní cla na všechny evropské produkty. „Pokud by něco takového se stalo, tak by to mělo dopad na naši konkurenceschopnost. Hovoří i o sedmdesátiprocentním clu na čínské zboží a my si musíme uvědomit, že jsme na globálním trhu, a to by samozřejmě pak mělo dopad i na nás, protože čínské produkty, které nyní jdou do Spojených států, by pak mohly jít do Evropy,“ konstatoval Borrell.

Celní eskalace by neprospěla nikomu

Předseda Dopravní sekce Hospodářské komory Jan Sechter v souvislosti s cly konstatoval, že v mnoha oblastech a dlouhodobě, u některých položek už od druhé světové války, má Evropa přísnější celní sazby vůči USA než naopak. Donald Trump si cla v minulosti nastudoval a mnohokrát trápil podle Sechtera detailními znalostmi evropské partnery. „Trumpovo jednání je praktické, opřené o zájmy, čitelné a čistě transakční. Nabízí vždy řešení. Myslím, že v tomto vyjednávacím vzorci budou Trump a jeho administrativa pokračovat. Bude na nás, zda si dokážeme nastavit společný zájem dohodnout odbourání alespoň části transatlantických překážek. Celní eskalace by neprospěla nikomu,“ myslí si.

Konkrétně elektromobilita představuje podle Sechtera pro Evropskou unii bolestivé téma. „Ztrácíme konkurenceschopnost a tím se nám špatně vyjednává,“ zmínil. Dodal, že určitou nadějí mohou být evropské investice americké Tesly, která by se mohla s evropskými automobilkami narýsovat alespoň obrys budoucí win-win dohody a společného postupu vůči Číně. „Evropská komise zatím na Teslu neuvalila žádná cla, vyňala je z protičínských opatření, ačkoliv automobily Tesla, vyráběné například v Německu, obsahují značný podíl subsystémů čínské výroby,“ upozornil Sechter.

Už nyní je například jasné, koho by si přál Trump v čele tamního ministerstva dopravy, začátkem týdne oznámil nominaci na post ministra, jde o bývalého zástupce Wisconsinu a moderátora Fox Business News Seana Duffyho. Pokud bude Duffy ve funkci potvrzen, bude dohlížet na oblasti letectví, automobilového průmyslu, železnice, tranzitu a dalších dopravních politiky v úřadu s rozpočtem přibližně 110 miliard dolarů, informovala agentura Reuters.

Tereza Čapková

Ford v Evropě kvůli slabému zájmu o elektromobily zruší čtyři tisíce pracovních míst

Americká automobilka Ford v Evropě zruší kolem čtyř tisíc pracovních míst, což odpovídá asi 14 procentům její pracovní síly v regionu. Zdůvodnila to značnými ztrátami v posledních letech. Ty podle ní zapříčinila slabá poptávka po elektromobilech, nedostatečná vládní podpora přechodu na elektrická vozidla a rostoucí konkurence.

Většina škrtů se dotkne továren v Německu a v Británii. Ford v Evropě zaměstnává kolem 29 tisíc lidí, celosvětově má zhruba 174 tisíc zaměstnanců. Ford je po Nissanu, Stellantisu a General Motors dalším výrobcem automobilů, který snižuje náklady. Automobilový průmysl se potýká s rostoucí konkurencí čínských rivalů v Evropě, klesající poptávkou v Číně a s problémy s přechodem na elektromobily, které jsou pro většinu zákazníků stále příliš drahé.

Opatření budou podle agentury Reuters velkou ranou zejména pro Německo, které má v Evropě největší ekonomiku a které je největším výrobcem automobilů. Ford se chystá v zemi propustit 2900 lidí. Největší německá automobilka Volkswagen přitom už dříve varovala, že bude nucena uzavřít továrny, snížit mzdy a zrušit tisíce pracovních míst, aby zlepšila konkurenceschopnost.

Prohlubující se politická krize v Německu zvyšuje nejistotu firem, které se potýkají s rostoucím obchodním napětím ve vztahu k Číně a s vítězstvím Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách. Ford uvedl, že propouštění v Evropě by chtěl završit koncem roku 2027.

Konkurence a ekonomické překážky

Evropští výrobci automobilů „čelí významným konkurenčním a ekonomickým překážkám a zároveň se potýkají s nesouladem mezi předpisy o emisích oxidu uhličitého a poptávkou spotřebitelů po elektrifikovaných vozidlech,“ uvedl Ford.

Prodej Fordu v Evropě do letošního září meziročně klesl o 17,9 procenta. To je výrazně více než 6,1 procenta, což je pokles v celém automobilovém odvětví.

Ford zároveň vyzval zejména německou vládu, aby poskytla více pobídek a zajistila lepší nabíjecí infrastrukturu, která by spotřebitelům pomohla přejít na elektromobily. Berlín ukončil dotace na elektromobily v prosinci loňského roku.

Prodej elektromobilů v Německu se za prvních devět měsíců letošního roku snížil o 28,6 procenta. „V Evropě a v Německu nám chybí jednoznačný a jasný politický program na podporu e-mobility, jako jsou veřejné investice do nabíjecí infrastruktury, smysluplné pobídky a větší flexibilita při plnění cílů v oblasti CO2,“ napsal podle Reuters v dopise německé vládě finanční ředitel společnosti Ford John Lawler.

(čtk)

Jaderný Balkán. Rumuni a Bulhaři pokročili v přípravě stavby nových jaderných reaktorů

Rumunská společnost Nuclearelectrica podepsala smlouvy týkající se dostavby 3. a 4. bloku jaderné elektrárny Cernavoda. Smluvní stranou ke konsorcium zahrnující společnosti Fluor, AtkinsRéalis, Ansaldo Nucleare a Sargent & Lundy Energie. Smlouvy v hodnotě zhruba 3,2 miliardy eur (80 miliard korun) byly podepsány symbolicky na klimatické konferenci COP29 v Baku.

První, přípravná fáze dostavby bloků potrvá 24 až 30 měsíců, uvedl k projektu zpravodajský web World Nuclear News. Až poté přijde na řadu odsouhlasení obchodních podmínek a konečné investiční rozhodnutí, kterému musí předcházet dohoda o státní podpoře mezi rumunskou vládou a společností Nuclearelectrica.

Cernavoda je jedinou jadernou elektrárnou v Rumunsku, zatím jsou v provozu dva těžkovodní kanadské reaktory CANDU-6 o výkonu 650 MW. První blok byl uveden do komerčního provozu v roce 1996 a druhý blok v roce 2007. Po pádu režimu diktátora Nicolae Ceausesca na konci roku 1989 byla přerušena výstavba třetího a čtvrtého bloku. V té době byl blok 3 dokončen z 52 procent a blok 4 ze 30 procent.

V říjnu 2022 Rumunsko uvedlo, že Kanada a USA nabízejí pomoc s financováním stavby Cernavoda 3 a 4. Tím se podařilo dát do pohybu přípravy na jejich dokončení. Letos v červenci vydala Evropská unie kladné stanovisko k technickým a bezpečnostním aspektům dostavby těchto bloků. Pokud vše půjde podle plánu, třetí blok by mohl zahájit provoz v roce 2031 a čtvrtý o rok později.

„Jedná se o nejdůležitější projekt pro rumunský energetický sektor v posledních desetiletích. Dva nové reaktory znamenají dodatečný instalovaný výkon přes 1400 MW v Cernavodě, což představuje nárůst roční výroby energie v Rumunsku o více než 11 milionů MWh ročně, více než 19 tisíc dobře placených pracovních míst a zamezení minimálně 10 milionů tun emisí CO2 ročně Jakmile bude tato investice dokončena, Rumunsko pokryje více než 30 procent spotřeby elektřiny jadernou energií,“ uvedl rumunský ministr energetiky Sebastian Burduja.

Rumunská jaderná elektrárna Cernavoda. Foto: Nuclearelectrica

Bulhaři se dohodli s Westinghousem

Nový jaderný zdroj chtějí stavět také Bulhaři. Tamní vláda na počátku listopadu uzavřela smlouvy o stavbě dvou nových bloků Jaderné elektrárny Kozloduj. Stavební část bude mít na starosti korejská Hyundai Engineering & Construction, dodávku technologie zajistí americký Westinghouse. Harmonogram a otázka financování mají být upřesněny do 12 měsíců od podpisu smlouvy.

Cílem je, aby první nový blok typu Westinghouse AP1000 zahájil provoz v roce 2035 a druhý blok v roce 2037. Počítá se i se zapojením bulharských dodavatelů; Westinghouse zatím uzavřel 22 memorand o možné spolupráci s tamními podniky.

„Rozvoj jaderné energetiky je v souladu s mezinárodními standardy pro bezpečnost a ochranu životního prostředí a proto je jednou z hlavních priorit vlády. Naše úsilí a aktivní spolupráce s našimi partnery z Westinghouse a Hyundai při naplňování této priority vedla ke konkrétnímu výsledku – podepsání inženýrské smlouvy na nová zařízení. Toto je zásadní chvíle, díky které je rozhodnutí nezvratné,“ řekl k podpisu ministr energetiky Vladimir Malinov.

V Kozloduji na Dunaji se nachází jediná bulharská jaderná elektrárna. Čtyři nejstarší bloky ruského typu VVER-440 Evropská komise klasifikovala jako málo bezpečné a Bulharsko souhlasilo s jejich odstavením při vstupu do Evropské unie v roce 2007. Bloky 5 a 6 s reaktory VVER-1000, které byly připojeny k síti v letech 1987 a 1991 prošly modernizací a dnes vyrábějí asi jednu třetinu elektřiny v zemi.

David Tramba

ŘSD přichystalo sypače na zimu. Na horách už vozy vyrazily do terénu

Údržbu komunikací v letošní zimní sezóně by měly podle Ředitelství silnic a dálnic České republiky (ŘSD) zajistit dvě stovky sypačů. Státní podnik připravil také 44 tisíc tun solanky. V Krušných horách, Krkonoších, Jeseníkách a na dalších výše položených místech už technika zimní údržby kvůli sněhové pokrývce podle ŘSD vyjela.

Veškerou techniku využilo ŘSD například na silnici I/44 přes Červenohorské sedlo v Jeseníkách a na další místa v Olomouckém kraji. Jen za dva dny tam silničáři spotřebovali 50 tun soli a přes 18 tisíc litrů solanky.

ŘSD zajišťuje v České republice pomocí vlastních pracovníků, letos jich bude k dispozici 830, průjezdnost zhruba 1100 kilometrů dálnic a silnic. Údržbu mají na starosti jednotlivá střediska správy a údržby dálnic (SSÚD). Na jedno středisko připadá přibližně 50 kilometrů dálnice. Do připravených směn je zařazeno 677 řidičů a 153 dispečerů, k dispozici mají 196 sypačů.

Další pracovníci a technika, především pro údržbu silnic I. třídy, jsou podle státního podniku na zimu v pohotovosti u dodavatelských firem. Připraveno je u nich dohromady přes 44 tisíc tun soli, 2,7 milionů litrů solanky a 1,5 milionu litrů chloridu vápenatého, který se používá při nižších teplotách, kdy už sůl a solanka tolik nepůsobí. Sypače ŘSD rozvezou každou zimu kolem 40 tisíc tun soli a kolem deseti milionů litrů solanky. V uplynulé zimní sezoně 2023 až 2024 byly náklady na zimní údržbu dálnic zhruba 150 milionů korun.

Ekonomický deník už dříve informoval o tom, že ŘSD chce pořídit další nové sypače. Předpokládaná cena nových vozů je téměř 580 korun. Státní podnik už zahájil předběžnou tržní konzultaci. Očekává, že do konce roku 2026 by mohl mít 78 nových automobilů. Vozidla chce státní podnik používat v rámci zimní údržby na čerstvě předaných úsecích dálnic a nově vybudovaných i stávajících dálničních úsecích.

Sypače v terénu je možné podle ŘSD sledovat na internetové adrese udrzba.rsd.cz. Sjízdnost komunikací je možné najít také na stránkách Národního dopravního informačního centra www.dopravniinfo.cz. Na mapě České republiky jsou vykreslovány trasy a jednotlivá vozidla, přičemž barvu trasy ovlivňuje podle ŘSD časový interval posledního ošetření silnice.

(teč)

Většinu lékařů ohrožuje syndrom vyhoření, odbornou pomoc ale nevyhledávají

Práce je dlouhodobým zdrojem stresu pro 64 procent lékařů. Ukázalo to čerstvé šetření jejich duševního zdraví z letošního roku. Oproti předchozímu měřenému období jde sice o pokles, nicméně některá čísla zůstávají alarmující. Sebevražedné myšlenky přiznalo 11 procent lékařů, odbornou pomoc v případě duševní nepohody vyhledala menšina. Šetření a jeho výsledky prezentovala na konferenci České lékařské komory Duševní zdraví v medicíně Martina Sebalo Vňuková z Psychiatrické kliniky 1. LF UK.

Výzkum zabývající se psychikou lékařů není v tuzemsku novinkou. Významně se o to zasloužil nedávno zesnulý klinický psycholog Radek Ptáček. Podle Sebalo Vňukové právě Ptáček více než deset let téma duševního zdraví lékařů zvedal a dostával do povědomí odborné i laické veřejnosti.

„Výzkum duševního zdraví má na 1. lékařské fakultě svou historii. První výzkum týkající se syndromu vyhoření lékařů proběhl v roce 2013. V roce 2021 se pak Radek Ptáček společně s Jiřím Rabochem doptávali lékařů, jak se jim daří zvládat covidovou pandemii,“ zmínila Sebalo Vňuková s tím, že i poslední šetření týkající se duševního zdraví lékařů z letošního roku realizoval ještě Ptáček spolu s Českou lékařskou komorou.

Největší zdroj přetížení: byrokracie

Z výzkumu, do kterého se zapojilo více než tisíc respondentů, vyplynulo, že práce je dlouhodobým zdrojem stresu pro 64 procent lékařů. Podobně na tom dotazovaní byli i v případě syndromu vyhoření, kterým se rozhodně nebo spíše cítí ohroženo 62 procent z nich.

Oproti měření v roce 2013 jde o pozitivnější čísla. Tehdy práci za zdroj dlouhodobého stresu považovalo 92 procent lékařů, ohrožení syndromem vyhoření následně zmínilo přes 70 procent. „Můžeme se ptát, zda to není tím, že se od roku 2013 zvedlo povědomí o tom, co vlastně syndrom vyhoření je. Díky tomu si i sami lékaři uvědomují, co je ohrožuje a co může být problémem,“ uvedla Sebalo Vňuková.

N%
Chtěl/a bych se zabít.80,5 %
Kdybych měl/a možnost, tak bych se zabil/a.70,5 %
Mám myšlenky o sebevraždě, ale neudělal/a bych to.19311 %
Nepřemýšlím o tom, že bych se zabil/a.155688 %

Zdroj informací v tabulce: Konference Duševní zdraví v medicíně

Rozdíl naopak příliš není u hodnocení jednotlivých stresorů. V roce 2013 se ukázalo, že mezi ty nezávažnější stresory patří časové zatížení lékařů a zdravotnická legislativa. Podobné výsledky ukázal i aktuální průzkum: lékaři se nejvíce cítí přetíženi byrokratickými úkoly (77 procent), po výkonu profese jako takové (61 procent) následuje administrativa a úkony, které se samotnou profesí nesouvisejí a také státní předpisy (shodně 57 procent). „Lékaři často verbalizují, že z daného počtu minut, které mají na pacienta, většinu tráví papírováním a povinnými úkony a ne komunikací s pacientem, ne profesí lékaře, ne pomáháním,“ doplnila Sebalo Vňuková.

(De)stigmatizace duševní péče

Co lékařům proti přetížení a stresu pomáhá? Je pozitivní zprávou, že velká většina z nich se uchýlí například k volnočasovým aktivitám (92 procent). Nadpoloviční většina dotázaných uvedla, že v případě přetížení přijme realitu toho, co se stalo, vyjadřuje negativní emoce, tráví čas s přáteli nebo dál pracuje. Naopak pomoc od jiných lidí uvedla jako nástroj proti stresu ani ne třetina dotázaných, po alkoholu pak sáhne více než pětina.

Počet těch, kteří se uchýlí k medikaci, nelze dle Sebalo Vňukové hodnotit jednoznačně: „Lze to vyjádřit na obě strany. Může být pozitivní, že jen třináct procent respondentů sáhne po lécích na uklidnění. Ale taky můžeme říct – Pozor, až třináct procent bere medikaci.“

Za zarážející označila, jak lékaři odpovídali na otázku týkající se hledání odborné pomoci v případě duševní nepohody. Celkem pomoc skutečně vyhledalo jen 27 procent. „Dvacet osm procent dotázaných odpovědělo, že pomoc nevyhledali a ani to nezvažovali. I když jsme se naivně domnívali, že funguje destigmatizace duševní péče, u lékařů ještě pořád převládá stigma. Mají pocit, že si musí pomoci sami, občas to berou jako vlastní profesní selhání,“ upozornila Sebalo Vňuková.

Alarmující je podle psycholožky i počet respondentů, kteří vyjádřili sebevražedné myšlenky. I když absolutní většina uvedla, že nad sebevraždou nepřemýšlí, 11 procent lékařů takové myšlenky má. „Ale ještě pořád verbalizují, že by to neudělali. Jenže máme i lékaře, kteří uvedli, že kdyby měli možnost, tak by se zabili. A někteří přímo řekli, že by se zabít chtěli,“ dodala.

Zatímco v roce 2014 vykazovalo minimální nebo žádnou depresi téměř 80 procent respondentů, o deset let později toto číslo kleslo na 64 procent. Naopak počty mírných až středních depresí vzrostly – mírné deprese letos vykázalo přes 18 procent lékařů, střední necelých 13 procent. Těžké deprese vykazuje bezmála pět procent.

Spánek, sport a komunikace ano, cigarety ne

Jako uklidňující lze vnímat statistiky týkající se odchodů ze zdravotnictví. Situace není zdaleka tak znepokojivá, jak občas ve veřejném prostoru zaznívá. O odchodu ze současného zaměstnání neuvažuje 47 procent lékařů, 15 procent pak uvažuje o vlastní praxi nebo přechodu do privátního sektoru. Co se týče odchodů do zahraničí, tuto myšlenku má pět procent dotázaných. Odchod mimo medicínu zvažuje 18 procent. Poslední číslo ale zahrnuje i lékaře ve vyšším věku, kteří se chystají do důchodu.

Jak by se dalo snížit stresové zatížení lékařů? V případě administrativních/byrokratických faktorů by nejvíce uvítali delší dovolenou, lepší právní ochranu, změnu legislativy nebo snížení počtu pacientů.

V případě life-stylových faktorů je nejvíce vítanou berličkou nepřekvapivě spánek, a to ve více než 90 procentech odpovědí. Mezi další nejčastější recepty na snížení stresu v praxi patří sport, komunikace s rodinou a přáteli, poslech hudby, meditace a jiné techniky snižování stresu – všechny tyto aktivity uvedla nadpoloviční většina respondentů. Shodně 16 procent lékařů potřebuje ke snížení stresového zatížení medikaci nebo sociální izolaci. Dobrou zprávou na závěr je, že výrazně menší procento lékařů sahá po cigaretách (pět procent) a konzumuje nezdravé jídlo (13 procent).

Zdroj informací v grafu: Konference Duševní zdraví v medicíně, vytvořeno pomocí Flourish.com

Ilona Hobzová

Článek původně vyšel na zpravodajském portálu Zdravotnický deník, který stejně jako Ekonomický deník patří pod vydavatelství Media Network s.r.o.

Kde vzít čtyři miliardy korun na silnice? Rakušan chce jednat s resortem financí

Předseda koaličních Starostů a nezávislých (STAN) Vít Rakušan chce jednat s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (ODS) o tom, aby krajům v příštím roce nechyběly čtyři miliardy na opravy silnic druhých a třetích tříd. Peníze nemají nově kraje od příštího roku dostávat z rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI), ale na základě upraveného rozpočtového určení daní (RUD). To ale dosud Poslanecká sněmovna neschválila.

Sněmovna zahájila úvodní kolo debaty o vládním návrhu na zvýšení podílu krajů na sdílených daních koncem června, od té doby se však v projednávání neposunula. Příjmy krajů se mají podle návrhu v letech 2025 až 2027 zvýšit celkem o 11,2 miliardy korun na úkor státního rozpočtu. Kraje ale přijdou o dotaci čtyři miliardy na opravy krajských silnic druhé a třetí třídy. Návrh vychází z většinové dohody Asociace krajů z letošního jara.

„Vidíme, že chybějící čtyři miliardy v SFDI na příští rok na opravy silnic druhých a třetích tříd v tuto chvíli jsou objektivním problémem. Tady je mým úkolem iniciovat jednání s ministrem financí, jak tuto finanční nedostatečnost řešit,“ řekl Rakušan. Počítá s tím, že se o záležitosti bude na úrovni kabinetu mluvit.

Poslanec Tomáš Dubský (STAN) řekl, že ideálním řešením by bylo změny v RUD včas schválit. V opačném případě chtějí Starostové hlídat, aby kraje o peníze nepřišly, dodal. „Předpokládám, že by to šlo tou formou, kterou to chodilo v minulých letech, kdy SFDI to podle velikosti krajů rozděloval přímo samosprávám,“ uvedl. Nevyžadovalo by to podle něj posílení rozpočtu, protože s penězi se v něm počítá. „Jsou tam, ale v kapitole toho RUD. V případě, kdyby to nedopadlo, je potřeba, aby se přesunuly do kapitoly, kde to bylo dnes,“ dodal.

Rozpočet SFDI v příštím roce počítá s výdaji 160,3 miliardy korun. Letos fond původně pracoval s částkou 150,1 miliardy korun, kterou vláda navýšila o tři miliardy korun na opravu infrastruktury poničené zářijovými záplavami. Fond by měl v příštím roce získat podle návrhu 37,4 miliardy korun z evropských zdrojů, zbytek z národních, s dluhovým financováním se pro příští rok nepočítá. Na investice do infrastruktury má směřovat 110 miliard korun.

(čtk)