INZERCE

Úvod Blog Strana 2

Trumpův energetický „tým snů“. Kdo jsou a jaké mají cíle energetičtí jestřábi Wright a Burgum?

Nově zvolený prezident Trump si vybral dva energetické jestřáby, aby dohlíželi na expanzi americké energetiky ve svém druhém funkčním období. Na post ministra energetiky si Trump vybral Chrise Wrighta, generálního ředitele společnosti Liberty Energy, guvernér Severní Dakoty Doug Burgum se pak má stát ministrem vnitra a bude také předsedat nově vytvořené průřezové Národní energetické radě.

Americký prezident Donald Trump oznámil, že guvernér Severní Dakoty Doug Burgum bude nejen jeho kandidátem na ministra vnitra, ale povede novou Národní energetickou radu, která „se bude skládat ze všech ministerstev a agentur zapojených do povolování, výroby, výroby, distribuce, regulace, dopravy, všech forem americké energie.“

Den na to pak Trump jmenoval zakladatele a generálního ředitele Liberty Energy Chrise Wrighta do čela ministerstva energetiky a poznamenal, že Wright bude v Národní energetické radě také působit.

„Pracoval v jaderné, solární, geotermální a ropné a plynové energetice,“ uvádí se v Trumpově prohlášení.

Trump v prohlášení o svém jmenovaném kandidátovi uvedl: „Chris byl jedním z průkopníků, kteří pomohli spustit americkou břidlicovou revoluci, která podpořila americkou energetickou nezávislost a transformovala globální energetické trhy a geopolitiku.

Chris Wright, který sám sebe popisuje jako technologického nerda, který se stal podnikatelem, je zakladatelem společnosti Liberty Energy se sídlem v Coloradu, která nabízí „jednu z nejinovativnějších sad kompletačních služeb a technologií pro společnosti zabývající se průzkumem a těžbou ropy a zemního plynu na pevnině“ v Severní Americe. Společnost Liberty byla založena v roce 2011. Zasedá také v představenstvu společnosti Oklo Inc. zabývající se malými modulárními jadernými reaktory nové generace.

„Jako ministr energetiky bude Chris klíčovým lídrem, který bude řídit inovace, snižovat byrokracii a zahajovat nový zlatý věk americké prosperity a globálního míru.“

Wright, který je v médiích popisován jako „skeptik změny klimatu“, o sobě na síti LinkedIn píše: „Jsem plně zapojen do energetiky od svých začátků v jaderné, solární a geotermální energii až po mé současné úsilí v oblasti ropy a plynu a geotermální energie nové generace. Je mi jedno, odkud energie pochází, pokud je bezpečná, spolehlivá, cenově dostupná a zlepšuje lidské životy.“

V reakci na výběr prezident Americké koalice pro ochranu přírody (ACC) Christopher Barnard řekl, že kombinace Burguma a Wrighta „je doslova týmem snů“.

Další ze dvou jestřábů energetického dreamteamu USA Doug Burgum. Foto: Facebookový profil Douga Burguma

Donald Trump učinil z energetické nezávislosti a posílení produkce ropy a plynu základní kámen své kampaně. Během kampaně slíbil, že rozšíří frakování a zruší omezení vývozu zkapalněného zemního plynu, což je v ostrém kontrastu s Bidenovou administrativou.

Nově zvolený prezident také slíbil, že využije své druhé funkční období v Bílém domě k opětovnému odstoupení od Pařížské klimatické dohody, zrušení přísných emisních norem pro vozidla a elektrárny a posílení produkce ropy a plynu v USA, včetně frakování.

Zdá se, že tyto body na jeho energetické platformě jsou v dobrém souladu s prioritami Amerického ropného institutu, který minulý týden v otevřeném dopise nastupujícímu prezidentovi a Kongresu vydal politický plán, v němž uvádí hlavní priority, které je třeba řešit v roce 2025 a dále, zaměřené na zajištění amerického energetického vedení.

Zatímco Trumpovi čerstvě vyražení kandidáti na energetiku ještě nezveřejnili své seznamy úkolů, prezident a generální ředitel API Mike Sommers řekl FOX Business, že existují konkrétní kroky, které může administrativa v Trumpově druhém funkčním období podniknout.

„Jako guvernér vysoce postaveného producentského státu Doug Burgum prokázal hluboké pochopení důležitosti využití americké energetické výhody,“ řekl Sommers.

„Těšíme se na spolupráci s ním, jakmile bude potvrzeno, že zavedeme proamerický přístup k federálnímu leasingu energií, počínaje rozvojem nového pětiletého programu pronájmu na moři a odstraněním překážek pro pronájem na pevnině, abychom plně využili naše národní přírodní zdroje,“ doplnil.

Sommers dále řekl, že API se také těší na spolupráci s Wrightem, jakmile bude potvrzen, „aby posílil americkou geopolitickou sílu tím, že zruší omezení ohledně vývozních povolení LNG a zajistí otevřený přístup k americké energii pro naše spojence po celém světě.“

Bodový politický plán API nastiňuje priority tohoto odvětví pro administrativu a republikány ovládanou Sněmovnu reprezentantů a Senát, včetně:

Ochrana volby spotřebitelů: zrušit pravidla Agentury pro ochranu životního prostředí (EPA), zrušit standardy CAFE (National Highway Traffic Safety Administration) pro průměrnou spotřebu paliva (National Highway Traffic Safety Administration), odepřít/zrušit výjimku EPA pro kalifornské pravidlo Advanced Clean Cars II (ACCII)

Jak chce Donald Trump posílit geopolitickou sílu Ameriky?

Zrušení pozastavení povolování vývozu LNG ministerstva energetiky (DOE). Rychlým zpracováním všech čekajících žádosti o export, které nyní váznou u DOE, zajištěním otevřeného přístupu americké energie na globální trhy, využíváním všech amerických přírodních zdrojů.

Trump chce dále vydat nový pětiletý program pronájmu pobřežních vod od Bureau of Ocean Energy Management (BOEM), zrušit restriktivní pravidla pro pronájem pozemků na pevnině, počínaje pravidlem Úřadu pro správu půdy (BLM) o ochraně a zdraví krajiny. Dále chce ukončit poplatky EPA za metan a reformovat systém povolování.

Americký prezident chce dále reformovat národní zákon o ochraně životního prostředí (NEPA), zákon o čisté vodě, pokročit v reformě soudnictví, zrušit pravidla NEPA z Bidenovy éry a prosazovat „rozumnou daňovou politiku“.

Dále chce zachovat 21procentní sazbu daně z příjmu právnických osob pro zajištění globální konkurenceschopnosti, zachovat a rozšířit daňová ustanovení pro investice do domácí infrastruktury a zachovat klíčová mezinárodní daňová ustanovení.

Analytik energetického trhu a přispěvatel FOX Business Phil Flynn k tomu řekl, že nejdůležitější je, aby Trumpova administrativa „vrátila zdravý rozum“ do americké energetické politiky, který podle jeho názoru za Bidenovy administrativy chyběl, a doplnil, že jasnost a vize je to, po čem americký ropný a plynárenský průmysl touží.

Souhlasí také s několika body seznamu proprietárních zdrojů API a dodává: „Musíme vyslat zprávu, že Trumpova administrativa nebude upřednostňovat jeden zdroj energie před druhým, ale bude podporovat všechny formy energie vyráběné čistým a efektivním způsobem.“

Trumpova nominace Wrighta na post ministra energetiky bude vyžadovat souhlas Senátu, stejně jako jmenování Burguma ministrem vnitra.

(nik)

Ukrajina zjednodušila požadavky na připojení zařízení na výrobu biometanu k distribučním soustavám

Ukrajina zjednodušila technické požadavky na připojení zařízení na výrobu biometanu k distribučním plynárenským soustavám. K této změně došlo prostřednictvím obměny pravidel o plynárenských distribučních soustavách, kterou schválila Národní komise pro státní regulaci energetiky a inženýrských sítí (NKREKP).

Aktualizovaný dokument popisuje proces podávání a posuzování žádostí o připojení, stanovuje požadavky na přípojná místa a účtování biometanu a podporuje udržitelný rozvoj ukrajinského energetického sektoru. Zvyšuje také transparentnost procesu připojení zařízení na výrobu biometanu.

„Spolupracujeme s regulátorem na integraci ukrajinského trhu s biometanem s trhem Evropské unie. Toto rozhodnutí posílí energetickou nezávislost země zvýšením domácí produkce plynu a diverzifikací zdrojů dodávek. Rozvoj odvětví biometanu přiláká investice a vytvoří nová pracovní místa. Důležité je, že toto rozhodnutí bude přínosem pro zemědělské odvětví, protože nabídne nové příležitosti pro zpracování zemědělského odpadu a podpoří oběhové hospodářství,“ uvedl k tomu náměstek ukrajinského ministra energetiky Mykola Kolisnyk.

Přijetí technologií biometanu sníží emise skleníkových plynů a usnadní efektivní likvidaci organického odpadu, čímž se Ukrajina sladí s evropskými ekologickými normami.

Tento krok je v souladu se strategickým závazkem země dekarbonizovat ekonomiku a pokročit v rozvoji obnovitelných zdrojů energie.

Za zmínku stojí také, že od září 2024 zavedla Ukrajina jasný mechanismus pro celní odbavení vývozu biometanu.

Tento nový postup poskytuje transparentní pravidla pro všechny účastníky trhu a reguluje proces vývozu prostřednictvím ukrajinského systému přepravy plynu do zemí Evropské unie.

(nik)

Dodávka vlaků Alstomu pro uzel Brémy-Dolní Sasko byla už počtvrté zpožděna

Dodávka nových vlaků od výrobce Alstom pro přestupní uzel Brémy – Dolní Sasko byla opět zpožděna. „Dodávka 34 nových dvoupatrových vlaků pro přestupní uzel Brémy – Dolní Sasko bude zahájena v prvním čtvrtletí roku 2026, a proto bude bohužel opět o několik měsíců zpožděna,“ jak potvrdil mluvčí společnosti.

Jako důvod čtvrtého zpoždění uvedl materiální překážky a předvídatelné prodloužení schvalovacího procesu. „Společnost Alstom hluboce lituje zpoždění zahájení dodávek,“ doplnila společnost

Dolnosaský ministr dopravy Olaf Lies byl touto informací nepříjemně zaskočen.

„Je to nepřijatelná situace, protože je to už čtvrtý odklad,“ prohlásil politik SPD.

Společnost Alstom naposledy odložila termín v srpnu a přislíbila první dodávky ve čtvrtém čtvrtletí roku 2025.

„Potřebujeme jasná, závazná řešení od společnosti Alstom. Železniční služby na expresním uzlu musí být zaručeny i po prosinci 2025,“ řekl Olaf Lies.

To platí zejména pro expresní uzel Brémy – Dolní Sasko se stávajícími tratěmi RE1 (Hannover – Brémy – Oldenburg – Norddeich), RE 8 (Hannover – Brémy – Bremerhaven) a RE 9 (Bremerhaven – Brémy – Osnabrück).

Podle společnosti Landesnahverkehrsgesellschaft (LNVG) jako zákazníka jsou vlaky objednávány do provozu od prosince 2024 a první vlaky by měly být dodány až v roce 2026.

Podle společnosti Alstom bude 20 z 34 vlaků k dispozici v březnu 2026 a zbývajících 14 má být dodáno do konce roku 2026. V srpnu společnost Alstom slíbila, že dodá poslední vlaky v létě 2026.

Společnost Alstom oznámila „životaschopný koncept náhrady“ pro přechodné období.

„Tím se zajistí, že železniční služby původně plánované od prosince 2024 s vlaky Alstom v expresním uzlu Brémy-Dolní Sasko budou přechodně zajišťovány náhradními vozidly,“ uvedl mluvčí společnosti.

Na druhou stranu LNVG varuje před výrazným narušením provozu expresního uzlu Brémy-Dolní Sasko už od prosince 2025.

„Alstom nebude schopen dodat nové vlaky včas, a proto bude muset poskytnout náhradní vozidla,“ uvedla mluvčí představenstva LNVG Carmen Schwabl. „Dosud se však společnost nedokázala zavázat k poskytnutí žádných náhradních vozidel,“ podotkla.

V současné situaci to podle ní znamená, že „kvůli dalšímu zpoždění společnosti Alstom budeme od prosince 2025 bez vlaků pro expresní přestupní stanici“.

Vlaky Deutsche Bahn, které byly dříve na těchto trasách používány, jsou již od prosince 2025 naplánovány na jiné trasy, a proto už nebudou k dispozici.

(nik)

České dráhy nasadí v novém jízdním řádu více bezbariérových spojů. Bude jich už 7 131

České dráhy dále rozšiřují nabídku dostupných bezbariérových spojů. Se změnou jízdního řádu v roce 2025 se počet dostupných spojení zvýší o 439 na celkových 7 131. To odpovídá 82,7 procent všech železničních spojení české železniční společnosti. Zejména používání moderních nízkopodlažních vlaků usnadňuje přístup osobám se sníženou pohyblivostí.

Druhá generace bezbariérových vlaků přináší měřitelná zlepšení pro osoby se zdravotním postižením. Vlaky jsou nejen klimatizované, ale jsou vybaveny i elektrickými přípojkami pro elektrické invalidní vozíky.

Snadnější přístup umožňují také nízkopodlažní vstupy, které jsou přizpůsobeny výšce moderních nástupišť – a to i bez asistence železničního personálu. To je výhodné nejen pro osoby na invalidním vozíku, ale usnadňuje to nastupování a vystupování i starším lidem, cestujícím s kočárky nebo jízdními koly a osobám s velkými zavazadly.

Pro zrakově postižené jsou ve stanicích akustická hlášení a na dveřích speciální tlačítka, která mohou být ovládána vysílači. Cestující se sluchovým postižením obdrží všechny důležité informace na displejích.

Díky novým vlakům RegioPanter a RegioFox jsou další trasy bezbariérové. Jedná se například o spojení mezi Chlumcem nad Cidlinou a Týništěm nad Orlicí, z Olomouce přes Přerov do Hranic na Moravě a Vsetín, a na Plzeňsku.

Na ostatních trasách, například mezi Přerovem a Břeclaví, nahradily nové vlaky starší modely, které stále vyžadovaly asistenci při nástupu. Cestující se zdravotním postižením mohou nyní cestovat po těchto trasách z velké části sami, aniž by si museli cestu předem rezervovat.

Kromě regionálních vlaků využívají České dráhy také moderní dálkové vlaky, jako je například ComfortJet. Tato vozidla nabízejí více míst k sezení pro vozíčkáře a jsou vybavena dalšími pomůckami, jako je Braillovo písmo, hmatové prvky a zvukové signály pro podporu osob s různým postižením. Rozšířil se také rozsah dostupných dálkových spojení: nový jízdní řád zahrnuje čtyři páry vlaků EuroCity, které spojují Prahu a Pardubice s polskými městy, jako je Vratislav, Bydhošť a region Baltského moře.

České dráhy mají v současné době kolem 860 vozidel uzpůsobených pro bezbariérové cestování, z toho přibližně 75 procent tvoří nízkopodlažní vozidla.

Těmito opatřeními chtějí České dráhy dále snižovat překážky v železniční dopravě a umožnit lidem se zdravotním postižením větší mobilitu a nezávislost.

(nik)

Na železnice poplyne rekordní suma, začne výstavba rychlejších tratí. Modernizace čeká Českou Třebovou

Správa železnic bude mít v příštím roce na obnovu tratí a stanic k dispozici 62,7 miliardy korun. To je téměř o miliardu víc než letos. Rekordních 39,3 miliardy půjde na investice, díky tomu odstartuje například modernizace důležitého uzlu Česká Třebová. V příštím roce začne také výstavba prvních částí rychlejších tratí z Brna do Přerova na 200 kilometrů v hodině, pokračovat má také intenzivní příprava vysokorychlostních tratí.

Na české železnici začnou v roce 2025 další desítky důležitých staveb. 

„Velkým milníkem bude zahájení výstavby prvních traťových úseků pro rychlost 200 kilometrů v hodině v rámci budování rychlého spojení mezi Brnem a Přerovem. Z hlediska bezpečnosti je třeba uvést na prvním místě spuštění výhradního provozu moderního vlakového zabezpečovače ETCS, ke kterému dojde v průběhu ledna na 622 kilometrech koridorových tratí,“ řekl ministr dopravy Martin Kupka (ODS).

Ministr dopravy Martin Kupka na konferenci Ekonomického deníku. Foto: Radek Čepelák

Správa železnic aktuálně rekonstruuje tři desítky nádražních budov, v příštím roce se rozběhnou práce na dalších více než dvaceti místech. Celkem půjde na jejich údržbu, opravy a rekonstrukce téměř 2,3 miliardy korun. 

„V současnosti obnovujeme například historicky cenné objekty v Pardubicích, Ostravě-Vítkovicích, Jaroměři nebo Lovosicích, v rámci celkových modernizací vzniknou nová nádraží v Praze-Bubnech a Brně-Králově Poli. V příštím roce pak zahájíme rekonstrukci zbývající části Fantovy budovy na pražském hlavním nádraží, úplně nový objekt začneme budovat v Mladé Boleslavi,“ popsal generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda.

Stavby zahajované v příštím roce

I v roce 2025 bude pokračovat realizace projektu železnice na Letiště Václava Havla. K už probíhajícím stavbám tak přibude modernizace úseku z Prahy-Ruzyně do Kladna.

Naplno se rozběhne rekonstrukce hlavního nádraží v Hradci Králové a také stanice Česká Třebová, která projde celkovou přestavbou odpovídající jejímu významu pro osobní i nákladní dopravu.

Na důležité spojnici Brna a Přerova zahájí Správa železnic modernizaci dvou úseků mezi Nezamyslicemi a Přerovem. Tím fakticky vznikne trať, která má být součástí budoucí vysokorychlostní sítě v Česku. Po dokončení prací zde vlaky budou moct využívat dvoukolejnou trať pro rychlost 200 km/h.

Celková proměna přeshraničního spojení západních Čech a Bavorska odstartuje rekonstrukcí stávající trati mezi Plzní, Nýřany a Chotěšovem.

Začnou rovněž práce na elektrizaci a zkapacitnění trati z Týniště nad Orlicí do Solnice.

Několik úseků projde cyklickou obnovou, mimo jiné část tzv. pravobřežky mezi Nymburkem a Liběchovem nebo trať z Horní Lidče na státní hranici se Slovenskem. Hlavně pro nákladní dopravu bude významná cyklická obnova trolejového vedení mezi Úpořinami a Ohníčí v Ústeckém kraji a v úseku Nymburk seřaďovací nádraží – odbočka Babín. Začne postupná výměna trolejového vedení na trati Tábor – Bechyně, prostá rekonstrukce pak proběhne v úsecích Olomouc – Blatec a Police nad Metují – Teplice nad Metují.

Celkem se letos má dokončit 73 kilometrů zmodernizovaných tratí. Příští rok k nim má přibýt dalších 47 kilometrů.

Příprava vysokorychlostních tratí

Pokračuje příprava vysokorychlostních tratí, z plánovaného počtu 750 kilometrů je nyní naprojektována už plná polovina budoucí sítě.

Správa železnic vybrala i projektanta poslední části vysokorychlostní trati z Prahy do Brna, a to úseku mezi Světlou nad Sázavou a Velkou Bíteší. Současně začal geologicko-inženýrský průzkum v Prosenicích a Přerově-Čekyni na trase budoucí VRT Moravská brána. Ještě letos se plánuje také v místě Krušnohorského tunelu.

„Na přelomu roku předpokládáme získání kladného stanoviska k EIA, tedy posouzení vlivu stavby na životní prostředí, pro VRT Moravská brána. To nám umožní začít s výkupem pozemků. Pokračujeme i v architektonických soutěžích, v nejbližších dnech ji vyhlásíme pro plánovaný terminál Kořenice-Bečváry VRT. Jeho podobu bychom měli znát na jaře příštího roku,“ přiblížil Jiří Svoboda.

Řeší se i zajištění řízení provozu na VRT z centrálních dispečerských pracovišť v Praze a Přerově. Už v listopadu zahájíme projekční práce na nové budově, která vznikne na pražské Balabence. 

Opravy a údržba tratí

Na opravy a údržbu tratí půjde v příštím roce 19,25 miliardy korun. Tato částka se ale ještě navýší o prostředky určené na odstranění povodňových škod.

Mezi nejvýznamnější akce příštího roku patří celková oprava ozubnicové dráhy z Tanvaldu do Kořenova, dále oprava trati Olbramovice – Sedlčany nebo kolejí a výhybek ve stanicích Příbram a Česká Kamenice. Obnova čeká také most přes řeku Jihlavu mezi stanicemi Jihlava a Jihlava město.

Zlepšením pro cestující na východě Čech bylo dokončení celkové rekonstrukce pardubického hlavního nádraží, navíc skončily práce i na navazujícím úseku do Stéblové. Nyní je tak dvoukolejná téměř celá trať mezi oběma východočeskými metropolemi.

Dvě koleje a navíc i trolejové vedení pro elektrické vlaky získá do konce roku úsek ze Střelic do Zastávky u Brna.

Druhá kolej přibyla rovněž v Praze na Branickém mostě a v úseku po novou odbočku Spořilov.

Z hlediska mezinárodní dopravy je podle Správy železnic důležité dokončení modernizace trati z Lanžhota na státní hranici se Slovenskem.

Ještě letos by měla být dokončena rekonstrukce vsetínské stanice včetně budovy terminálu a otevřen nový nadjezd přes koridor v olomoucké Holické ulici. Po celkové rekonstrukci se už vrátily vlaky mezi Vlkov u Tišnova a Křižanov.

Správa železnic letos dokončila obnovu hned několika rozsáhlých budov, a to v Plzni, Českých Budějovicích a Berouně. V Teplicích pak skončila první etapa zaměřená na fasádu a střechu tohoto historicky cenného objektu. Hotovo hlásí stavbaři také ve Světlé nad Sázavou.

Stavby zahajované v roce 2025

Modernizace trati Praha-Ruzyně – Kladno
Modernizace železničního uzlu Česká Třebová
Modernizace železničního uzlu Hradec Králové
Zvýšení kapacity tratě Týniště nad Orlicí – Častolovice – Solnice
Modernizace trati Brno – Přerov

Stavby ukončené, respektive zprovozněné v roce 2024

Modernizace železničního uzlu Pardubice
Modernizace trati Hradec Králové – Pardubice – Chrudim, 3. stavba, zdvoukolejnění Pardubice-Rosice nad Labem – Stéblová
Elektrizace trati vč. PEÚ Brno – Zastávka u Brna, 2. etapa
Dokončení I. žel. koridoru v trať. úseku Lanžhot (ČR) – Kúty (SR)
Rekonstrukce traťového úseku Vlkov u Tišnova – Křižanov
Rekonstrukce žst. Vlkov u Tišnova
Rekonstrukce ŽST Vsetín
(nik)

Europoslanci chtějí, aby na opatření v oblasti klimatu přispívaly finančně všechny země

Evropský parlament přijal své požadavky pro konferenci OSN o změně klimatu COP29, jejímž cílem je vymezit nový kolektivní cíl pro financování opatření v oblasti klimatu. Usnesení, které připravil Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin bylo schváleno 429 hlasy pro, 183 proti a 24 poslanců se zdrželo hlasování.

Europarlament tak vyzval všechny země, aby se dohodly na novém kolektivním cíli pro klimatický výzkum na období po roce 2025, který bude sociálně spravedlivý, v souladu se zásadou „znečišťovatel platí“ a bude založen na různých názorech veřejnosti, soukromé a inovativní zdroje financování.

Europoslanci chtějí, aby všechny velké a rozvíjející se ekonomiky s vysokými emisemi a vysokým HDP finančně přispívaly na globální opatření v oblasti klimatu. Vyzvali Unii, aby zintenzivnila svou ekologickou diplomacii s cílem přispět k vytvoření rovných podmínek na mezinárodní úrovni, zabránit úniku uhlíku a zvýšit veřejnou podporu opatření v oblasti klimatu.

Evropská unie by tak měla povzbuzovat a podporovat další země, aby zavedly nebo zlepšily mechanismy stanovování cen uhlíku, jako je systém obchodování s emisemi a mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích.

Poslanci dodávají, že COP29 musí v návaznosti na závazek COP28 k odklonu od fosilních paliv vyslat „jednoznačný signál“, včetně co nejrychlejšího ukončení všech přímých a nepřímých dotací na fosilní paliva a přerozdělení těchto zdrojů na opatření v oblasti klimatu.

COP29 se koná od 11. do 22. listopadu 2024 v Baku (Ázerbájdžán). Delegace Evropského parlamentu se zúčastní zasedání ve dnech 18. až 22. listopadu.

Cílem konference COP29 je poskytnout přehled o současném pokroku při provádění Pařížské dohody a dosáhnout dohody o nových finančních zdrojích na podporu celosvětových opatření v oblasti klimatu.

(nik)

Mlsna potvrdil milionovou pokutu ministerstvu kvůli digitalizaci stavebního řízení

Bývalý vicepremiér a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) se dnes dozvěděl další špatnou zprávu. Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Petr Mlsna zamítl rozklad podaný ministerstvem pro místní rozvoj (MMR) a potvrdil rozhodnutí úřadu, v němž byla tomuto resortu uložena pokuta ve výši jednoho milionu korun za přestupek zadání veřejné zakázky „Softwarové prostředí pro sdílení informací a dat“ (obecně známé též jako digitalizace stavebního řízení) v rozporu se zákonem. Rozhodnutí je pravomocné.

O zpackané digitalizaci stavebního řízení psal Ekonomický deník například ZDE či ZDE.

Úřad rozhodl, že MMR spáchalo přestupek, když veřejnou zakázku zadalo v jednacím řízení bez uveřejnění (JŘBU), aniž by pro použití tohoto druhu zadávacího řízení byly splněny zákonné podmínky.

Stěžejní argument MMR, tj. existenci údajných objektivních důvodů pro postup v JŘBU, shledal předseda úřadu nedůvodným.

Ministerstvo podle úřadu nastalou krajně naléhavou okolnost způsobilo samo, a to zejména nezákonným nastavením zadávacích podmínek v předcházejícím otevřeném řízení na veřejnou zakázku „Zajištění digitalizace stavebního řízení (DSŘ)“, přičemž MMR neprokázalo, že by učinilo vše, co bylo možné, aby vzniku krajně naléhavé situace předešlo.

„O pochybnostech stran zákonnosti nastavených zadávacích podmínek MMR vědělo již předem z předběžných tržních konzultací, a i přes to uvedené výhrady ignorovalo. MMR je přitom gestorem stavebního zákona. Mohlo se tedy zasadit o odložení účinnosti těch ustanovení zákona, která vyžadovala, aby byly informační systémy spuštěny k 1. 7. 2024. Následně mohlo zakázku vysoutěžit znovu řádným postupem a stanovit při tom férové zadávací podmínky. To ovšem neučinilo a namísto toho se uchýlilo k použití nesoutěžního postupu (JŘBU). Za těchto okolností nelze dovodit, že by krajně naléhavou okolnost, tedy potřebu uzavřít smlouvu v JŘBU, aby splnilo termín stanovený v zákoně, MMR nezavinilo,“ zkonstatoval v pravomocném rozhodnutí antimonopolní úřad.

(nik)

Tykačova Sev.en Global Investments koupila ocelárny ve Skandinávii a ve Velké Británii

Vstup do zcela nového odvětví i regionu dnes oznámila Sev.en Global Investments miliardáře Pavla Tykače. Nově se zařazuje mezi významné producenty oceli akvizicí stoprocentních podílů ve společnostech Celsa Steel UK a Celsa Nordic. Prodávajícím dvou ocelářských leadrů evropského trhu je španělská společnost Celsa, která se zaměřuje na udržitelnou výrobu oceli recyklací ocelového šrotu v elektrických obloukových pecích. Cenu akvizice Sev.en Global Investments neuvedla.

Dvě Celsa ocelárny, které se nově zařazují do širokého portfolia Sev.en Global Investments mají dohromady výrobní kapacitu 2 miliony tun ocelářských produktů, které mají uplatnění primárně ve stavebnictví, jako například stavební tyče, profily, sítě nebo dráty. Patří i mezi významné zaměstnavatele, pracuje v nich dohromady vice než 2 700 zaměstnanců.

„Ocelářský průmysl vnímáme jako klíčové odvětví pro náš růst, a proto jsme, nadšeni že jsme uzavřeli tuhle přelomovou dohodu. Nejenže posouváme mezi klíčové hráče na evropském trhu, ale také získáme přístup k perspektivním skandinávským trhům. Produkce zelené oceli posouvá Sev.en GI směrem k udržitelnému průmyslu,” řekl CEO společnosti Sev.en Global Investments Alan Svoboda.

Celsa Steel UK je největší společností zabývající se recyklací oceli ve Spojeném království. V závodech v Cardiffu má roční výrobní kapacitu 1,2 milionu tun nízkoemisní stavební oceli z kovového šrotu. Továrna disponuje elektrickou obloukovou pecí, která naplňuje vysoké enviromentální standardy a vyrábí ocel s nízkými emisemi uhlíku.

V roce 2020 se ocelárna dostala do ekonomických potíží a podpořila ji britská vláda. Celsa Steel souhlasila s nouzovou půjčkou od vlády, Roy Rickhuss, generální tajemník odborové organizace ocelářů, k tomu řekl: „Je to správný přístup vlády a tato dohoda je vítána. Od začátku této krize říkáme, že potřebujeme, aby naše odvětví přežilo pandemii a pak prosperovalo v budoucnu, aby mohlo být základem oživení. Tato dohoda se společností Celsa Steel je důležitou součástí zajištění toho, aby k tomu mohlo dojít, a pomůže poskytnout určitou jistotu a důvěru v náročné době. Doufáme, že je to jen začátek toho, aby si ocelářské společnosti zajistily podporu od vlády, kterou potřebují, aby se dostaly z této krize.“

Vláda tehdy uvedla, že dohoda ochrání klíčového dodavatele pro britský stavební průmysl a zajistí více než 1 000 pracovních míst, včetně více než 800 pracovních míst v hlavních závodech společnosti v jižním Walesu.

Celsa Nordic je přední severskou ocelářskou společností, která své aktivity rozpíná po celém regionu – tedy Norsku, Finsku, Švédsku i Dánsku a pokrývá celý potřebný výrobní řetězec ocelových produktů pro stavebnictví. Jde o integrovaného hráče, který vlastní šrotaře, elektrické obloukové pece, válcovny a zároveň finální zpracovatele výrobků pro stavební účely. Udržitelné technologie poháněné obnovitelnou vodní energií tak ze společnosti dělá klíčového partnera pro ESG citlivé zákazníky a projekty.

Ocelárna společnosti Celsa Nordic v norském městě Mo i Rana. Foto: Celsa Nordic

„Snažíme se stále hledat nové investiční příležitosti po celém světě a jsem rád, že ocelářský průmysl je nyní součástí našeho hlavního portfolia. Obě ocelárny jsou technologicky unikátní svou schopností ekologické produkce oceli. Věříme, že se nám spolu s místními managementy a dalšími zainteresovanými stranami podaří je dále rozvíjet a využívat jejich dlouhodobou perspektivu,“ doplňuje Alan Svoboda.

Sev.en Global Investments je investiční skupina se sídlem v České republice, která hledá příležitosti v celé řadě odvětví, zejména ve výrobě energie a těžbě různých přírodních zdrojů.

Sev.en GI působí na čtyřech kontinentech – v Evropě, Austrálii, Severní Americe a v Asii.

V Austrálii patří do investičního portfolia Sev.en GI Delta Electricity s elektrárnou Vales Point a uhelným dolem Chain Valley Colliery, společnost SO4 – výrobce prémiových bio draselných hnojiv, Sev.en Royalties s těžebními právy ve dvou regionech.

Ve Spojených státech amerických je vlastníkem metouhelné těžební společnosti Blackhawk Mining s roční produkcí uhlí kolem 9 milionů tun, společnosti Golden Eagle Land Company, která vlastní práva na těžbu více než 2 miliard tun uhelných zásob.

V Evropě získala společnost Sev.en GI stoprocentní podíl ve společnosti InterGen, která se zabývá výrobou elektřiny z plynu. Portfolio zahrnuje 4 plynové elektrárny Coryton, Spalding, Rocksavage a Spalding Energy Expansion.

Sev.en Global Investments je součástí skupiny Sev.en Group, jejímž beneficientem je český miliardář Pavel Tykač, zařazený mezi 400 nejbohatších lidí světa podle žebříčku Forbes Real Time Billionaires.

(nik)

Česká skupina Colt CZ hlásí výrazný růst tržeb, naopak zisk se propadl o 54 procent

Skokový růst tržeb o 51 procent na 14,97 miliardy korun, ale současně snížení čistého zisku meziročně o 54 procent na hodnotu 708,7 milionu korun. Český výrobce palných zbraní a munice Colt CZ Group vykázal za období od ledna do září nejednoznačné výsledky. Podobně nejednoznačná byla také reakce analytiků a burzovních investorů.

Hlavním tahounem růstu byla akvizice vlašimského výrobce munice Sellier & Bellot, dokončená letos v polovině května. Díky tomu výnosy na domácím českém trhu meziročně vzrostly o 74 procent na 2,99 miliardy korun a na ostatních evropských trzích o 182 procent na 3,64 miliardy. Hlavním trhem zůstávají Spojené státy americké, kde tržby skupiny Colt CZ meziročně rostly o 38,5 procenta na 6,35 miliardy korun.

V prvních devíti měsících tohoto roku zaznamenal Colt CZ nárůst prodeje palných zbraní, a to celkem o 3,2 procenta na 463 186 kusů. Vyšší prodeje zaznamenaly dlouhé palné zbraně, které meziročně vzrostly o 11,8 procenta na 194 367 kusů, zatímco prodeje krátkých zbraní vykázaly mírný. Společnost si nicméně pochvaluje oživení amerického komerčního trhu v segmentu krátkých palných zbraní.

Provozní zisk před odpisy (EBITDA) se v prvních devíti měsících roku 2024 meziročně zvýšil o 31,5 procenta na 2,24 miliardy korun. Po očištění o mimořádné položky by byl růst ještě vyšší, a sice o 56 procent na 3,02 miliardy korun. O jaké položky se jedná? Firma zmiňuje náklady spojené se zaměstnaneckým akciovým opčním plánem a také jednorázové výdaje spojené s akvizicí společnosti Sellier & Bellot. Také čistý zisk po úpravě o mimořádné položky by byl vyšší, a sice 1,29 miliardy korun.

Zveřejněná výše EBITDA je pro analytiky mírným zklamáním. „Na druhou stranu Colt potvrzuje celoroční výhled hospodaření jak na úrovni tržeb, tak EBITDA. Očekáváme tedy, že o to více budou výsledky hospodaření gradovat – hlavně pod vlivem plnění zakázek do segmentu ozbrojených složek – ve čtvrtém kvartálu,“ komentoval výsledky analytik Fio banky Jan Raška.

V říjnu společnost provedla zrychlený úpis 3,9 milionu nových akcií při ceně 575 korun za kus. „Nabídka akcií přitáhla řadu nových institucionálních investorů a Colt CZ tak úspěšně diverzifikoval svoji akcionářskou strukturu. Společnost hodlá využít získané prostředky na investice do dalšího růstu a snížení stávajícího zadlužení,“ uvedl Colt CZ Group. Podíl většinového vlastníka Česká zbrojovka Partners SE po úpisu nových akcií činí 51,8 procenta a podíl společnosti CBC Europe je 24,4 procenta. Volně obchodovatelné akcie tvoří zbývajících 23,8 procenta z celkového počtu.

Skupina Colt CZ sídlí v České republice a zaměstnává více než 3600 lidí ve svých výrobních závodech v České republice, Spojených státech, Kanadě, Švédsku, Švýcarsku a Maďarsku. Skupina je od roku 2020 kotovaná na Burze cenných papírů Praha. Hodnota akcií po oznámení finančních výsledků nejprve klesla, později se vrátila na hodnotu okolo 640 korun za kus.

(dtr)

ORLEN získá více než 207 milionů eur na modernizaci elektrické sítě společnosti Energa

Evropská investiční banka (EIB) poskytla úvěr ve výši 900 milionů polských zlotých (cca 207,6 milionu eur) polské skupině ORLEN na modernizaci distribuční sítě elektrické energie její dceřiné společnosti Energa. Toto financování představuje první část balíčku ve výši 3,5 miliardy polských zlotých (přibližně 807,6 milionu eur), který EIB schválila na posílení infrastruktury společnosti Energa v letech 2024 až 2025 v rámci iniciativy REPowerEU.

Financování má posílit schopnost společnosti Energa integrovat do své sítě obnovitelné zdroje energie, zvýšit kapacitu připojení o 4,8 gigawattu (GW) a zmodernizovat distribuční aktiva v severním a středním Polsku.

Investice bude zahrnovat i technologie inteligentních sítí a rozšířit se má i dosah inteligentního měření.

„Tato nová transakce znovu potvrzuje úlohu EIB jako důvěryhodného partnera při vícerozměrné energetické transformaci v Polsku. Jako klimatická banka Evropské unie podporuje EIB strategické investice do energetické účinnosti, obnovitelných zdrojů energie, jakož i stability a bezpečnosti dodávek. Očekáváme, že tato sedmá dohoda EIB o financování se společností ORLEN tyto cíle podpoří,“ řekla k poskytnutí úvěru místopředsedkyně EIB Teresa Czerwińska.

„Efektivní hospodaření s energií může poskytnout významnou konkurenční výhodu jak polské, tak širší evropské ekonomice. Proto jsou nezbytné rozsáhlé investiční programy na modernizaci naší sítě. Financování poskytnuté Evropskou investiční bankou nám umožní řešit tyto priority a zároveň posílit energetickou bezpečnost Polska,“ doplnil generální ředitel ORLENu Ireneusz Fąfara.

Projekt, podporovaný plánem REPowerEU, je v souladu s širšími evropskými cíli.

EIB si klade za cíl investovat do roku 2027 v rámci plánu REPowerEU 45 miliard eur a podpořit transformační energetické projekty v celém bloku.

Společnost Energa už letos připojila 801 megawattů obnovitelných zdrojů, což podtrhuje její silnou roli v polské energetické transformaci.

(nik)