Hospodářství Jižní Ameriky a Karibiku zakončí letošní rok poklesem. Oživení přijde až v roce 2017. Motorem budoucího růstu jsou investice do vzdělání mladé generace, říká OECD ve svém výhledu.
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj představila v kolumbijské Cartageně svůj hospodářský výhled pro Jižní Ameriku a země Karibiku. Pro příští rok očekává, že hospodářství tamních zemí poroste v průměru o 1,5 až 2 procenta. Mělo by tak dojít k ukončení hospodářské recese, která v regionu letos pokračuje už druhým rokem v řadě. Ekonomický pokles takového rozměru zde byl zaznamenán naposledy v 80. letech minulého století.
Zpráva je výsledkem spolupráce OECD, Komise pro Latinskou Ameriku a Karibik při OSN (UN-ECLAC) a Rozvojové banky pro Latinskou Ameriku (CAF). Hospodářský výhled připomíná, že v minulém roce se pod hranici chudoby dostalo 7 milionů obyvatel Jižní a Střední Ameriky a dalších 25 až 30 milionů bude chudobou ohroženo nejméně v příštích dvou letech.
Využít potenciálu mladých
Autoři zprávy proto vyzývají, aby jednotlivé země zvýšily investice do vzdělávání mladé generace, zlepšování její kvalifikace a rozšiřovaly příležitosti pro zakládání malých a středních firem. To jsou prý klíčové faktory zásadního ekonomického oživení dlouhodobého hospodářského růstu.
„Mladí lidé ve věku 15 až 29 let tvoří čtvrtinu populace Latinské Ameriky. Využít potenciálu těchto 163 milionů lidí a příznivé demografické situace je pro dotčené země klíčové,“ prohlásila na tiskové konferenci u příležitosti Ibero-amerického summitu Gabriela Ramosová, zástupkyně generálního tajemníka OECD. „Umožnit mladým lidem, včetně děvčat, získat vzdělání a využít naplno jejich potenciál je tou nejlepší investicí do budoucnosti Latinské Ameriky,“ dodala.
Ramosová rovněž zdůraznila, že v mnoha zemích regionu se již počty vzdělávajících se mladých utěšeně zvyšují a struktura vzdělanosti se postupně přizpůsobuje poptávce na pracovním trhu. „To je ta správná cesta k zajištění inkluzivního růstu, tedy takového ekonomického rozvoje, který vytváří rovné příležitosti pro všechny,“ dodala druhá nejvyšší představitelka OECD.
Každý pátý nepracuje ani nestuduje
Přesto mají jiho- a středoamerické země stále značné rezervy. Z Výhledu vyplývá, že stále kolem 30 milionů mladých lidí nemají zaměstnání a ani se neúčastní nějaké formy vzdělávání. To je zhruba každý pátý, zatímco průměr zemí OECD je v této oblasti necelých 15 procent.
Dalších 19 procent mladých pracuje v neformálním pracovním poměru. Ještě horší je situace z pohledu mladých žen. Tři ze čtyř totiž nepracují v žádném oficiálním zaměstnání nebo se nevzdělávají. Pracují většinou na neplacených místech. Nejméně šest z deseti pak žijí v domácnostech, které svou ekonomickou aktivitu vykonávají v šedé zóně.
Podle Alicie Bárcenaové, šéfky Komise pro Latinskou Ameriku a Karibik je zapotřebí „lépe sladit požadavky pracovního trhu s nabídkou vzdělání a usnadnit přechod ze školy do zaměstnání.“ Bárcenaová je také přesvědčena, že „příliš málo mladých lidí má přístup k veřejným službám, což snižuje jejich sociální mobilitu.“
Nesoulad struktury vzdělání a poptávky po práci
Podle odhadů OECD a dalších dvou organizací stále až dvě třetiny mladých Jihoameričanů nedisponují vzděláním, které je poptáváno na pracovním trhu. Přibližně polovina firem hlásí, že mají velké potíže s nalezením pracovní síly, vybavené potřebným vzděláním. V zemích OECD je to jen 36 procent. OECD proto doporučuje zavést programy, které by tento stav zlepšily.
Na druhé straně se díky této situaci 26 procent mladých vrhá do podnikání, protože vlastně nemají na výběr, zatímco v rámci OECD je to jen 16 procent. Jenže titíž lidé naráží na překážky v podnikání, které jsou až o 60 procent významnější, než odpovídá průměru zemí OECD. Mladým nejvíce v založení a udržení firmy brání nedostatečný přístup k financím, nedostatečné výrobní kapacity, přílišná regulace nebo nepříliš vysoká úroveň firemní kultury.
Z tohoto důvodu autoři Výhledu doporučují zavádět a provádět takovou politiku, která podmínky pro zakládání živností a firem výrazně zlepší. Jde zejména o nabídku mikropůjček, deregulaci, finanční vzdělávání nebo přístup k infrastruktuře, a to včetně přístupu k internetu.
„Tvůrci hospodářské politiky by se měli zaměřit zejména na města, v nichž bude podle odhadu žít v roce 2050 až devět z deseti Jihoameričanů,“ řekl Enrique García, prezident Rozvojové banky pro Latinskou Ameriku. Zejména tam je prý nutné nasměrovat investice do potřebné infrastruktury a veřejných služeb.
-usi-
