Sedm let po finanční krizi je největší světová ekonomika zpět. Díky robustní podpoře monetární politiky a dobře načasované fiskální politice překonala svou předkrizovou úroveň už o 10 procent.
„Začneme dobrými zprávami,“ zahájil ve čtvrtek šéf OECD Angel Gurría tiskovou konferenci, na níž představil zprávu o vývoji americké ekonomiky. „Naše analýza ukazuje, že americkému hospodářství se povedl úspěšný comeback,“ dodal. Jeho hrubý domácí produkt je o 10 procent vyšší, než v době, kdy propukla finanční a hospodářská krize. Soukromý sektor generuje nová pracovní místa, a tak se míra nezaměstnanosti pohybuje na 5% úrovni. Stabilně rostou také soukromé investice, trh s bydlením oživuje a rozpočty domácností jsou celkově v daleko lepší kondici. Hospodářský růst pro letošní i příští rok by si měl udržet tempo kolem 2 procent.
Oživení se může v historickém kontextu zdát jako slabé, ale největší ekonomika světa roste jedním z nejrychlejších temp v rámci zemí OECD. Je masivně podporována měnovou politikou a správným načasováním fiskální expanze. Některé regiony a odvětví jsou vyloženými tahouny, například Kalifornie a severovýchodní část USA, respektive telekomunikace, vývoj software a farmaceutické sektory. Na druhé straně je podle generálního tajemníka třeba si dávat pozor na rizika, jako například padající ceny energií, což vede k útlumu investic v energetickém sektoru.
Vyvážený hospodářskopolitický mix
Spojené státy by se měly soustředit na vyvážení hospodářské politiky zejména ve fiskální a strukturální oblasti. Je třeba si všímat toho, že se Fed chystá podniknout kroky k normalizaci úrokových sazeb. Fiskální politika by se proto měla soustředit na správně cílené veřejné investice do infrastruktury, vzdělávání, inovací, zdravotnictví a ochrany životního prostředí. Strukturální politika by se pak měla zaměřit na zvyšování produktivity práce. Optimálně nastavená kombinace příslušných opatření vytvoří prostor pro monetární politiku, která bude moci reagovat na případné nepříznivé šoky.
Na místě je také opatrnost, která je nezbytná k udržení finanční stability. Banky amerického bankovního sektoru jsou totiž o něco méně kapitalizované než v mnoha ostatních zemích OECD. Stále zde existuje riziko, že banky trochu hřeší na to, že jsou příliš velké, než aby je stát nechal zkrachovat. U této příležitosti analytici OECD doporučují, aby Spojené státy zcela implementovaly mezinárodní pravidla pro bankovní regulaci Basel III.
Růst produktivity
Hospodářského růstu nelze dosáhnout bez růstu produktivity práce. Její zvyšování se od poloviny první dekády tohoto století zpomalovalo, což je trend, který přetrval i v posledních letech. Tento problém má kromě USA mnoho dalších zemí OECD. Děje se tak částečně díky slabší investiční aktivitě, ale také kvůli tomu, že nové firmy nevznikají tak často, jako předtím.
Analýza OECD doporučuje tři klíčová opatření, která mají americkou produktivitu povzbudit:
- investice do infrastruktury, které mají podpořit hromadnou dopravu. Bez dobře koordinované spolupráce radnic to však nepřinese své ovoce,
- pobídky, které by motivovaly podnikatelského ducha. Sem mohou patřit některá daňová opatření, která povzbudí zakládání firem, urychlení patentového řízení a podobně,
- zakročit proti narůstající tržní síle stávajících firem. Antitrustová politika by měla být uplatňována i v oblastech digitalizace, finančních inovací a globalizaci.
Podpora začleňování a udržitelnosti
Jedním z velkých problémů amerického hospodářství je to, že ovoce růstu není sdíleno rovnoměrně. Zejména na pracovním trhu se vyskytuje mnoho překážek, které zabraňují některým lidem z hospodářského růstu těžit. Například razantně poklesla míra pracovní participace u žen, které jsou z hlediska účasti na pracovním trhu v nejlepším věku. Spojené státy v této oblasti zaostávají za Německem či Japonskem. „A ženy, které pracují, stále vydělávají podstatně méně, než muži,“ zdůraznil Gurría. Mzdové rozdíly a míra participace mezi muži a ženami se velmi liší napříč generacemi i etniky.
Investice do vzdělání, placená rodičovská dovolená a dostupná péče o děti jsou podle OECD důležité faktory, které narovnají podmínky na americkém trhu práce. Podobně prý daňové bonusy a zvýšení minimální mzdy napomohou zmenšovat sociální rozdíly.
Neméně důležitá je také udržitelnost hospodářského růstu. OECD podporuje jakákoli tržně konformní opatření, která udržitelnosti napomohou. Návrh amerického federálního rozpočtu pro rok 2017 počítá s uvalením nové daně na ropu, což OECD vnímá jako pozitivní krok. Stejně tak programy na zlepšení prostředí ve městech nebo snížení dopravních zácp.
„Před dvěma lety jsem zde mohl prohlásit, že Spojené státy si počínají dobře. Dnes říkám, že si počínají ještě lépe. Z velké části je to díky administrativě prezidenta Obamy. Mohu zodpovědně říci, že svému nástupci předá hospodářství v dobrém stavu,“ uzavřel Angel Gurría.
-usi-
