Ekonomický deník mapuje plánované „významné“ zakázky jednotlivých resortů. Významnými zakázkami jsou dle zákona ty nad 300 milionů korun a musí být projednávány ve vládě. Tentokrát Ministerstvo financí ČR.
V našem seriálu mapujícím plánované „významné“ zakázky, které ze zákona musí být projednány ve vládě jsme již informovali o záměrech ministerstva zemědělství a podřízených organizací. Ministerstvo financí pro letošní rok plánuje podle svého tvrzení jen dvě zakázky překračující 300 milionovou hranici v celkovém součtu 1,307 miliardy korun. Rovných 800 milionů hodlá dát na sanaci ekologických zátěží v Dolní oblasti Vítkovice a dalších lokalitách, které vznikly před privatizací. Ministerstvo tak podle svých slov musí zajistit nápravná opatření, jež mu uložila Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP). „Sanace podzemních vod, které jsou znečištěním ohroženy. Realizace sanačních prací sníží zatížení okolí s významnou prašností,“ uvádí se ve zdůvodnění zakázky.
Více než 507 milionů korun pak plánují „finance“ investovat do sanace podzemích vod kontaminovaných chlorovanými uhlovodíky ve společnosti Spolana, a. s. Ekologická opatření se podle úředníků ministerstva financí budou skládat zejména ze „sanace podzemních vod kontaminovaných chlorovanými uhlovodíky, a to formou výstavby ekokontejnmentu v prostoru ohniska a aktivním sanačním zásahem na vodách v jeho okolí.“ Zakázka se netýká,celé Spolany, ale její části – tzv. „Starého závodu Spolana“. Její studie proveditelnosti byla zpracována v roce 2014 a v březnu 2015 po lednové oponentuře, schválena ministerstvem financí.
Problém sanací podzemních vod ve Spolaně se řeší již několik let. Jedna z prvních studií proveditelnosti byla zadána již v roce 2004, další pak průběžně navazovaly. V roce 2008 začal kontinuální monitoring podzemních i povrchových vod. V roce 2013 byla zpracována projektové dokumentace sanace podzemních vod kontaminovaných chlorovanými uhlovodíky v oblasti petrochemie. Projekt byl předložen v říjnu 2013, po oponentuře byl schválen v srpnu 2014. Projekt řeší sanaci ve dvou etapách. V první etapě dojde k výstavbě podzemní těsnící stěny na provozu a budou čerpány podzemní vody z prostoru uzavřeného touto stěnou. Po ukončení této etapy, která bude trvat pravděpodobně pět let, dojde k jejímu vyhodnocení a následně bude rozhodnuto o nutnosti provedení druhé etapy. Druhá etapa spočívá ve vybudování podzemní těsnící stěny s aktivními bariérami na hranici podniku ve směru proudění podzemních vod.
Spolana patří k nejvíce znečištěným průmyslovým areálům v zemi a zároveň také k největším znečišťovatelům životního prostředí. Na likvidaci ekologických škod, zejména dioxinů již stát vydal několik miliard korun.
Jiří Reichl
