Záměrné překračování maximální délky směny, obcházení stávajícího nařízení vlády či nerespektování doby odpočinku pro strojvedoucí. Tato praxe je dlouhodobě známá. A přestože na ni řada zaměstnanců i zaměstnavatelů v drážní dopravě léta upozorňovala, podnětem pro změnu byla, kromě jiného, až série loňských železničních nehod. Nové nařízení má schválit ještě stávající vláda. Strojvedoucí ale upozorňují, že vzhledem k masivně liberalizované železniční dopravě jej bude třeba co nejdříve znovu zanalyzovat.
Federace strojvůdců ČR již řadu let poukazuje na možnost dvojího výkladu některých ustanovení současně platného vládního nařízení upravujícího pracovní dobu a dobu odpočinků zaměstnanců v dopravě. Jde zejména o pasáže týkající se drážní dopravy. Podle federace někteří dopravci „ohebnost“ těchto ustanovení využívají a v praxi pak dochází k přetěžování strojvedoucích. Ke dvěma klíčovým bodům, které je třeba řešit, patří zejména maximální délka směn, lépe řečeno doba řízení, a nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami.
Selhání lidského faktoru
To, že tyto problémy v praxi skutečně existují a mohou ohrozit bezpečnost železničního provozu, připustil i ministr dopravy Karel Havlíček, na jehož popud vznikla pracovní skupina složená ze zástupců ministerstva práce a sociálních věcí, v jehož gesci nařízení je, ministerstva dopravy, drážního úřadu, drážní inspekce, významných dopravců a federace strojvedoucích jakožto zástupce odborů a zaměstnanců.
Na základě složitých jednání pak vznikl návrh novelizace vládního nařízení, který lépe a jednoznačněji definuje jednotlivá ustanovení týkajících se pracovní doby a doby odpočinku zaměstnanců drážní dopravy.
„Neopominutelnou okolností, jež urychlila proces diskusí a příprav návrhu nařízení vlády, byla série mimořádných tragických událostí na železnici, k nimž došlo v polovině roku 2020. I z mediálních výstupů zástupců zaměstnanců, především strojvedoucích, zazněla kritika neustále se zvyšující pracovní zátěže bez možnosti optimálně nastavit dobu odpočinku tak, aby byla dostatečně dlouhá na to, aby si zaměstnanci kvalitně odpočinuli,“ uvádí se v důvodové zprávě.
V té se zároveň konstatuje, že s přibývajícím počtem železničních dopravců a zvyšujícím se počtem železničních přeprav a spojů, ať již v nákladní či osobní dopravě, přirozeně v praxi vzniká nedostatek počtu zaměstnanců nutných k provozu či obsluze zmíněných železničních spojů.
Vzhledem k těmto okolnostem také stoupá míra pravděpodobnosti selhání lidského faktoru, a to například i vlivem nedostatečného odpočinku provozních zaměstnanců v drážní dopravě, zejména strojvedoucích.
Minimální doba odpočinku
„Samozřejmě ne všechny úpravy jsou podle našich představ. Především ustanovení uvedené v druhém odstavci paragrafu 14 v nás vzbuzuje obavy,“ vysvětluje prezident Federace strojvedoucích Jaroslav Vondrovic.
„Navrhuje se prodloužit délku minimálního nepřetržitého odpočinku mezi směnami při jeho zkrácení ze současných nejméně šesti hodin na alespoň sedm hodin, a to vše za podmínky, že z něho alespoň šest hodin bude moci zaměstnanec strávit spánkem na lůžku. Takto získaná hodina doby odpočinku navíc by měla dostatečně sloužit k tomu, aby se zaměstnanec po ukončení směny, respektive jiného výkonu práce (práce přesčas) a po nutném přesunu na ubytovnu/nocležnu a výkonu osobní hygieny apod., mohl reálně vyspat na lůžku po dobu alespoň šest hodin a odpočinout si,“ uvádí se k tomuto bodu v předkládací zprávě.
Jaroslav Vondrovic říká, že se sice podařilo prosadit, že v případě zkráceného odpočinku mezi dvěma směnami musí po dobu alespoň šesti hodin zajistit zaměstnavatelé zaměstnancům možnost odpočinku na lůžku, ale celkové prodloužení doby zkráceného odpočinku na sedm hodin je zlepšením podmínek zaměstnanců jen na první pohled.
Dodává, že zaměstnanci ve většině případů tuto sedmou hodinu stráví na cestě do ubytovacího zařízení a zpět na pracoviště, což se rozhodně nedá považovat za plnohodnotný odpočinek. Objednavatelům dopravy a cestujícím může tato změna přinést zhoršení dopravní obslužnosti, zaměstnavatelům vyšší mzdové náklady a zaměstnancům zhoršení skladby pracovních směn.
Pružnější reakce
Novelu vládního nařízení by měla schválit ještě stávající vláda. Z pohledu Federace strojvůdců je krokem k jednoznačnějšímu stanovení základních parametrů, tedy pracovní doby a doby odpočinku zaměstnanců drážní dopravy.
„Rozhodně však bude potřeba tento prováděcí předpis v co nejkratší době analyzovat, a především upravit tak, aby pružněji reagoval na podmínky masivně liberalizované železniční dopravy v České republice,“ uzavírá Jaroslav Vondrovic.
Lucie Přinesdomová
