Odpadové zákony schválené vládou kritizují ekologové i opozice

Skládka odpadů (ilustrační obrázek). Zdroj: Pexels.com

Nová odpadová legislativa, kterou dnes schválila vláda, může podle kritiků znamenat vyšší náklady pro obce a firmy. Uvedli také, že schválený materiál v rozporu s evropskými předpisy navrhuje pokračovat ve skládkování kompostovatelných odpadů do roku 2030. Připomínky k novým odpadovým zákonům mají podnikatelská sdružení a také ekologové. Opozici vadí například odložení konce skládkování z původně plánovaného roku 2024 na rok 2030. Odpadové zákony naopak podporuje Hospodářská komora ČR.

Čtyři odpadové zákony, které regulují mimo jiné nakládání s odpady, obaly a vybranými výrobky s ukončenou životností, vláda dnes schválila. Informaci ČTK potvrdil ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Kabinet se k legislativě vrátil téměř měsíc poté, co byl bod přerušen, neboť si premiér Andrej Babiš (ANO) vyžádal další data k hospodaření s odpady. Legislativa by měla platit od počátku roku 2021. Zákony ale mají kritiky, například ekologové nesouhlasí s odložením konce skládkování z původně plánovaného roku 2024 na rok 2030.

Jedněmi z hlavních opatření, která má nová legislativa zavést, jsou zvýšení poplatku za ukládání směsného komunálního odpadu na skládky a to, že obce budou moci více motivovat občany ke třídění. Ondřej Charvát z tiskového oddělení ministerstva životního prostředí dříve uvedl, že zákon o odpadech má zvýšit recyklaci a opětovné využití komunálního odpadu až na 65 procent v roce 2035. Klíčovým opatřením má být postupný růst poplatku za ukládání směsného komunálního odpadu na skládky ze současných 500 korun až na 1850 korun za tunu v roce 2030.

Norma zavádí motivační nástroje pro obce, které budou plnit průběžné požadavky na míru třídění komunálních odpadů. Pokud budou schopny vytřídit postupně od 35 procent (rok 2019) do 75 procent (rok 2027) svého komunálního odpadu, budou za zbytek odpadu, který by případně ukládaly na skládku, platit nižší částky: do roku 2025 až 500 korun, později až 800 korun v roce 2029.

Ekologové kritizují odložení konce skládkování. Posunutí termínu ministerstvo odůvodnilo tím, že chtělo vyhovět zejména obcím, aby se stihla zlepšit infrastruktura pro nakládání s komunálními odpady. Kraje pak nesouhlasí s tím, že příjemcem skládkovacího poplatku nebudou pouze obce, na jejichž katastru skládka stojí, ale také Státní fond životního prostředí.

Schválena byla také novela zákona o obalech, která nepočítá se zaváděním zálohového systému na PET lahve v Česku. Zákon tomu ale zároveň nebrání, výrobce či dovozce obalů si ho může dobrovolně zavést. Musí však všude, kde uvádí obaly na trh, umožnit i jejich zpětný odběr. Zavedení vlastního systému je podle některých výrobců v praxi nemožné, možnost považují za komplikovanou a nedávající ekonomický ani environmentální smysl. Vyplývá to z právního rozboru pro výrobce nealkoholických nápojů Mattoni 1873.

Téměř před rokem jsme v textu Dočkáme se zálohovaných plechovek? MPO je pro psali o tom, že někteří výrobci tímto směrem uvažují, ale za celý rok se nic neposunulo kupředu.

Zákon rovněž upravuje povinnosti autorizovaných obalových společností, stanovuje minimální hustotu sběrné sítě a další závazky, které vyplývají z evropské směrnice. Jednou z hlavních novinek dalšího nového zákona o výrobcích s ukončenou životností je zavedení principů takzvané ekomodulace. Umožnila by promítnout do poplatků za jednotlivé výrobky uváděné na trh jejich dopad na životní prostředí. Příspěvky za zpětný odběr elektroodpadu, jeho opětovné použití, recyklaci a osvětu platí jednotliví výrobci takzvaným kolektivním systémům. Jde o neziskové organizace, které zajišťují sběr a recyklaci. Výše recyklačního příspěvku už v současnosti závisí na náročnosti zpracování daného elektrospotřebiče, jiná je u pračky či mobilu podle možnosti jeho využití. Nově má podle návrhu zákona odrážet náročnost recyklace i u jednotlivých druhů výrobků.

Kritika politiků i odborníků

Novou odpadovou legislativu připravovalo ministerstvo životního prostředí několik let. Platit by měla od počátku roku 2021. Obsahuje čtyři normy, které regulují mimo jiné nakládání s odpady, obaly a vybranými výrobky s ukončenou životností. Současné jsou zastaralé, platí už 18 let.

Podle opoziční KDU-ČSL stát s novými odpadovými zákony dostatečně nepodporuje možnosti energetického a materiálového využití odpadu ani recyklaci. Lidovcům vadí také posunutí zákazu termínu skládkování. „Vládní návrh o odpadech je v dnešní době zcela nesmyslný. Žijeme v době, kdy pro nás prakticky nic není odpad,“ uvedl místopředseda KDU-ČSL Petr Hladík.

Podle předsedkyně TOP 09 Markéty Pekarové Adamové přichází novela zákona pozdě. Za správné ale považuje zavedení recyklační slevy pro obce. „Negativním bodem novely je snaha vlády oddálit termín skládkování, protože tím problém skládkování neřeší, jen odsouvá jeho řešení na později. Skutečné kroky vlády k reálnému ukončení skládkování totiž nevidím,“ napsala ČTK v tiskové zprávě.

Pirátský poslanec František Elfmark má obavy, že zákon mohl vzniknout pod lobbistickým tlakem, protože s ním nejsou spokojeni ani zástupci krajů. Odklad termínu konce skládkování podle něj ještě zhorší současný stav. „Většina krajů se vyjádřila proti posunu termínu konce skládkování, protože mají zainvestováno do dílčích řešení a respektují stávající zákon. Mluví se o nepřipravenosti, ale kdo zajistí, že se na rok 2030 připravíme, když jsme teď deset let nedělali vůbec nic?“ reagoval.

Přečtěte si náš dubnový text o tom, jak naplňuje enviromentální cíle Evropská unie.

Komunálního odpadu v Evropě přibývá, Češi ho ale produkují skoro nejméně v Unii

-čtk-