Rozhodování správních soudů se neskládá pouze z velkolepých judikátů, ale občas i z mírných usměrnění probíhajících řízení, které však mohou být pro strany sporu podstatné. Na druhé straně uvedený příklad ukazuje, do jakých problémů se mohou dostávat účelově založené organizace v okamžicích, s nimiž se při jejich zakládání tak úplně nepočítá. Jedná se jen o další z množství případů, kdy je bohulibý obecní záměr postupně degradován nepříznivým průběhem okolností, které na sebe nabalují další a další komplikace.
Mikroregion Litavka, dobrovolný svazek obcí Zdice a Chodouň na Berounsku zadával v roce 2011 v užším řízení veřejnou zakázku „Kanalizace v aglomeraci Zdice – Chodouň“. Omezení počtu uchazečů probíhalo v té době velmi oblíbeným, mediálně proslulým a dnes již nemožným losováním. Zadavatel však před zahájením losování neumožnil přidělení nových pořadových čísel, což požadoval zástupce jednoho z uchazečů. Zároveň omezení počtu uchazečů prostřednictvím elektronického losovacího zařízení neumožňovalo kontrolu samotného losování a tím i jeho transparentnosti. ÚOHS zadavateli za toto jednání udělil v prvním i druhém stupni pokutu ve výši 200 tis. Kč.
Mikroregion Litavka napadl toto rozhodnutí u Krajského soudu v Brně. Součástí žaloby byla i žádost o přiznání odkladného účinku s odůvodněním, že zaplacení pokuty by znamenalo pro mikroregion citelný zásah do jeho cash flow. Krajský soud této žádosti vyhověl s odůvodněním, že neprodlené nezaplacení částky 200 tis. Kč je pro státní rozpočet takřka zanedbatelnou újmou a přiznání odkladného účinku není v rozporu s veřejným zájmem. Krajský soud ve svém rozsudku potvrdil, že zadavatel znemožněním změny pořadových čísel postupoval netransparentně, neboť neumožnil faktickou kontrolu losovacího procesu. Tvrzení, že v danou chvíli neexistoval způsob, jak objektivně transparentní přečíslování provést, jde odpovědnost na vrub zadavatele. Zadavatel měl i možnost požadavku na přečíslování nevyhovět, ale takový postup měl náležitě odůvodnit, což neučinil.
Proti tomuto rozsudku podal Mikroregion Litavka kasační stížnost, jejíž součástí se opětovně stal návrh na přiznání odkladného účinku, neboť uhrazení pokuty by pro něj mělo ohrožující charakter, včetně ohrožení majetku. Na vybudování a provozování kanalizace obdržel dobrovolný svazek obcí dotaci z Operačního programu životní prostředí ve výši téměř 111 a půl milionu korun. Ovšem rozhodnutí ÚOHS s sebou nese mj. doplatek odvodu ve výši více než 12 a půl milionu korun. Příjem mikroregionu z pronájmu hospodářské infrastruktury nepokrývá ani fixní výdaje. Zaplacení pokuty by mohlo ohrozit provoz vodohospodářské infrastruktury. ÚOHS uvedené argumenty odmítl. Pokuta byla podle něj uložena při spodní hranici zákonné sazby a povinnost zaplacení odvodu nemůže být zohledněna. „Přiznání odkladného účinku by bylo v rozporu s důležitým veřejným zájmem vyjádřeným zásadou presumpce správnosti správních aktů, která přispívá k právní jistotě a důvěře v právní stát“, shrnul své stanovisko ÚOHS.
Nejvyšší správní soud po prozkoumání ekonomické situace Mikroregionu Litavka připustil, že vymáhání pokuty by mohlo k takové finanční zátěži, která by mohla znamenat nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku vznikne jiným osobám. Nejvyšší správní soud konstatoval: „Nepochybně zde existuje zájem na řádném splnění povinnosti – uhrazení pokuty stanovené pravomocným rozhodnutím žalovaného. Zároveň je však třeba přihlédnout ke skutečnosti, že výkonem napadeného rozhodnutí by mohla být ohrožena činnost stěžovatele prováděná ve veřejném zájmu, a sice provoz vodohospodářské infrastruktury pro obyvatele města Zdice a obce Chodouň. Veřejný zájem na zajištění základních potřeb domácností prostřednictvím činnosti stěžovatele tedy v tomto případě převažuje nad zájmem na okamžité úhradě uložené pokuty, popř. nad striktním dodržením zásady presumpce správních aktů.“ Toto usnesení samozřejmě nemá vliv na další projednávání uvedené věci a pokud dojde k zamítnutí kasační stížnosti, bude mikroregion povinen pokutu uhradit.
Jiří Reichl
