Žádný ze zaměstnanců České pošty se otevřeně nezapojil do avizované obří stávky kvůli bezpečnosti práce. Dvě odborové organizace, které stávku svolaly, jsou naprosto minoritními uskupeními v rámci zástupců zaměstnanců. A navíc tají počet svých členů. „Kdo je obětí této prapodivné akce minoritních odborářů, jsou zaměstnanci České pošty, kteří jsou na sociálních sítích vystaveni posměchu, že nebude poznat, kdo je pomalý a kdo stávkuje,“ tvrdí Česká pošta.
Na České poště působí v současnosti deset odborových organizací. Současné mediální aktivity, které se snaží navodit atmosféru, že na České poště probíhá obří stávka, jsou dílem dvou odborových organizací – SOS – 21, vedená Petrem Pohlem, a Nezávislý odborový svaz České pošty (NOS ČP), vedený Filipem Janovským.
„Jde o mediální aktivity, protože o stávce jako takové nemůže být řeč. Aktuální informace z provozu jsou takové, že ani v logistické části, ani v pobočkové se k protestům nikdo nepřipojil,“ sdělil Ekonomickému deníku mluvčí České pošty Matyáš Vitík.
Iniciátoři stávky mezi důvody jejího vyhlášení řadí dlouhodobé zhoršování kvality poštovních služeb, jako je doručování zásilek a dlouhodobá absence modernizace logistické sítě. Poukazují také na zhoršování pracovních podmínek a nedodržování bezpečnosti práce, kdy nejčastějším pochybením podle nich je nedodržování limitů pro ručně manipulovaná břemena. Česky řečeno, vadí jim nedodržování limitů pro zvedání těžkých balíků.
Stávka je naplánovaná na tři dny od 29. září do 1. října a svolaly již už zmíněné odborové svazy NOS ČP a SOS-21. Podle prvotních informací Filipa Janovského, předsedy prvního jmenovaného svazu, by se protestu mohlo zúčastnit osm tisíc až 27 tisíc zaměstnanců společnosti.
„Měla by to být celorepubliková stávka a dojde k zastavení provozu,“ uvedl Janovský pro televizi CNN Prima News, která na plánovanou akci upozornila. To se ale podle aktuálních informací nestalo.
Tyto dvě zmiňované odborové organizace jsou navíc naprosto minoritní v rámci zástupců zaměstnanců.
„Pan Janovský v minulosti nebyl schopný doložit jediného zaměstnance, kterého zastupuje. Současný stávkový propadák svědčí spíše o samotných organizátorech než o pracovních podmínkách na České poště,“ podotkl Matyáš Vitík.
„Kdo je obětí této prapodivné akce pánů Pohla a Janovského, jsou zaměstnanci České pošty, kteří jsou na sociálních sítích vystaveni posměchu, že nebude poznat, kdo je pomalý a kdo stávkuje. Je to reakce na způsob protestu obou pánů, že se během následujících tří dnů zvolní pracovní tempo na České poště,“ tvrdí mluvčí pošty.
Česká pošta se stávkou od začátku nesouhlasila, protože k ní podle mluvčího Vitíka nebyl důvod.
Argumenty dvou odborových organizací, které upozorňovaly na porušování bezpečnosti práce na České poště, jsou totiž liché. Jen letos inspektoráty práce a krajské hygienické stanice podle zjištění Ekonomického deníku provedly na České poště přes 40 kontrol a žádná závažná pochybení neodhalily.
Na ombudsmanku pro zaměstnance se za poslední tři roky obrátilo šest zaměstnanců kvůli pracovním podmínkám, na oddělení compliance nikdo.
Na České poště stále probíhají interní kontroly BOZP, školení zaměstnanců.
Nevyšla už jedna obří stávka
Jeden z odborářů, Petr Pohl, byl jedním z hybatelů podobné aktivity v prosinci roku 2016, když byla vyhlášena stávka, které se mělo účastnit na šest tisíc zaměstnanců pošty.
K výstražné stávce na České poště se tehdy podle informací České televize připojilo jen zhruba sto lidí z 30 tisíc zaměstnanců. Protest pak podpořilo ještě kolem 150 sympatizantů z řad pošťáků, ale i aktivistů mimo poštu. Před pražskou třídírnou v Malešicích se sešla asi stovka lidí, před brněnským uzlem zhruba 50.
Stávku za zvýšení mezd o 2500 korun vyhlásily tři z devíti odborových organizací na poště. Podle vedení České pošty se aktivně zapojilo 91 zaměstnanců a dalších 150 je podpořilo.
Výstražný dvouhodinový protest začal v 17 hodin. Před vchodem do centrální třídírny v pražských Malešicích se tehdy postupně sešlo asi sto lidí s transparentem „stávka“.
Podle místopředsedy stávkového výboru Petra Pohla v brněnské třídírně podepsalo 135 lidí ze 450 zaměstnanců, že se stávky zúčastní či ji podporují. Po 17:00 před třídírnou stávkovalo podle Pohla asi pět desítek lidí.
„Doufám, že někteří, kteří ještě přijdou do práce na šestou hodinu, se připojí. Zatím z toho celkového počtu nejsem zrovna nadšený,“ uvedl Pohl.
Doplnil, že jde o výstražnou stávku, která v žádném případě neovlivnila chod přepravního uzlu. Brněnská třídírna funguje pro celou jižní Moravu. V plném provozu denně zpracuje až milion dopisů. Za hodinu zvládnou dva listovní třídiče asi 90 tisíc zásilek.
„Zaměstnancům je na pracovištích vyhrožováno, pokud do stávky půjdou, odejmutím části odměn, dokonce i okamžitým zrušením pracovního poměru,“ prohlásil tehdy místopředseda stávkového výboru Pohl.
Jan Hrbáček
