Český obranný průmysl má technologicky vyspělé firmy. V evropském obranném výzkumu ale stále nezískává takový podíl prostředků, který odpovídá jeho technologickému potenciálu. Právě to se může stát jedním z klíčových témat dalších let. Kde to zaznělo?
Na okraji tradičních Dnů NATO a Dnů Vzdušných sil AČR se uskutečnil 6. ročník Ostravské vyzbrojovací konference. Letošní ročník nesl název „Modernizace ozbrojených sil v podmínkách rychlého technologického růstu“.
Jedním z hlavních témat byla spolupráce státu, armády a soukromého sektoru. Podle ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) musí Česká republika svou účast v mezinárodních programech dále posilovat.
Český obranný průmysl potřebuje evropské projekty
Zůna upozornil na technologickou úroveň českých firem. Ty podle něj využívají nástroje NATO i Evropské unie pro výzkum a vývoj. České firmy se už zapojují například do programu DIANA. První úspěchy mají také v Evropském obranném fondu (EDF). Ministerstvo obrany zároveň zvyšuje prostředky určené na výzkum a vývoj.
Důležitou změnu má přinést také plánovaná novela zákona o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků. Ta má umožnit financování mezinárodních projektů obranného výzkumu s českou účastí ze státních i soukromých zdrojů.
České firmy se zapojují, peněz ale získávají méně
Na problém upozornila také viceprezidentka Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Kristýna Helm. České firmy se podle ní stále častěji zapojují do mezinárodních výzkumných konsorcií. Podíl prostředků, které získávají z evropských programů, však podle dat AOBP zůstává pod jejich technologickým potenciálem.
Data AOBP řadí Českou republiku mezi méně úspěšné státy Evropské unie podle objemu získaných prostředků. Helm zároveň upozornila na význam současných konsorcií. Právě ta budou podle ní v dalších letech ovlivňovat evropský obranný výzkum a vývoj.
Rozhodující proto může být už samotné zapojení do projektů v jejich rané fázi. Pokud se české firmy nezapojí včas, mohou podle Helm přijít o přístup k projektům financovaným z budoucího rozpočtu Evropské unie.
Armáda chce rychleji testovat nové technologie
Na konferenci vystoupil také generálmajor Petr Milčický, ředitel Sekce rozvoje sil ministerstva obrany. Představil současné plány rozvoje schopností Armády České republiky.
Součástí jeho vystoupení byl také plán vytvořit Inovační experimentální jednotku AČR. Jejím cílem má být rychlejší testování a zavádění inovativních technologií.
Digitalizace má změnit fungování armády
Na digitalizaci armády se zaměřil brigádní generál Petr Šnajdárek, ředitel Sekce komunikačních a informačních systémů ministerstva obrany. Podle něj digitalizace neznamená pouze převod existujících procesů do elektronické podoby. Jde také o zásadní změnu samotného fungování procesů. Šnajdárek proto upozornil na potřebu aktualizovat Procesní model ministerstva obrany z roku 2008.
Firmy představily zkušenosti z DIANA a EDF
Své zkušenosti s evropskými programy představily také firmy Goldilock, Dronetag a VVÚ, s. p. Jejich zástupci hovořili především o zapojení do programu DIANA a Evropského obranného fondu.
Konference tak nabídla pohled nejen ministerstva a armády, ale také samotných podniků, které se do výzkumných a vývojových projektů zapojují.
Odpoledne patřilo průmyslu
Odpolední panel spojil zástupce CzechInvestu, ministerstva průmyslu a obchodu, společnosti Thalor Group, PBS Velká Bíteš a VR Group. Diskuse nabídla různé pohledy na zapojení českých firem do obranných projektů.
Část firem řeší především financování projektů. Jiné narážejí na omezený přístup k odborníkům, informacím nebo údajům důležitým pro potřeby armády.
Firmy chtějí větší otevřenost
Účastníci konference se shodli na významu užší spolupráce státu, armády a soukromého sektoru. Zástupci firem zároveň upozornili na problémy při orientaci ve vnitřních procesech ministerstva obrany. „Jako firmy často tápeme v tom, jaké jsou vnitřní procesy a postupy ministerstva obrany. Větší otevřenost a komunikace by významně pomohly rychlejšímu zavádění inovací,“ zaznělo v závěru diskuse.
Konference tak spojila několik témat. Patřil mezi ně obranný výzkum, evropské programy, modernizace armády, digitalizace i rychlejší testování nových technologií.
Pro český obranný průmysl přitom zůstává důležitá otázka jeho dalšího zapojení do evropských výzkumných a vývojových projektů.
