Úterý, 24. května, 2022

Obrana může splnit závazek na rozpočet ve výši 2 procent HDP nejdřív v roce 2025

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Investování dvou procent hrubého domácího produktu do obrany členských zemí Seveoatlantické aliance je zásadním požadavkem Spojených států, jejichž obranný rozpočet tvoří více než dvě třetiny celkových vojenských výdajů členů aliance. Česká republika se tomuto závazku ale léta moc nepřiblížila. Potenciální ministryně obrany za koalici Spolu Jana Černochová pro Ekonomický deník predikuje, že by země mohla závazek dodržet poprvé v roce 2025.

Z výroční zprávy NATO vyplývá, že státy Severoatlantické aliance v loňském roce zvýšily své výdaje na obranu, přestože se potýkaly s hospodářskou krizí způsobenou koronavirem. Třicet členských zemí financovalo své armády celkovou částkou přes 1,1 bilionu dolarů (24,2 bilionu korun). Většina zemí, včetně České republiky, se ovšem i přes nárůst výdajů zatím dvěma procentům hrubého domácího produktu (HDP) nepřiblížila.

Investování dvou procent HDP do obrany je zásadním požadavkem Spojených států, jejichž obranný rozpočet i nadále tvoří více než dvě třetiny celkových vojenských výdajů aliančních zemí.

„Finance na naši obranu nejsou vydávány takovým tempem, jak bylo slibováno představiteli tohoto státu v posledních letech,“ tvrdí možná budoucí ministryně obrany za koalici Spolu Jana Černochová (ODS).

Politička predikuje, že 2 procent HDP by mohlo financování resortu dosáhnout poprvé až v roce 2025.

„Podle aktuální makroekonomické predikce ministerstva financí pro rok 2021 by 2 procenta HDP tvořila cca 120 miliard korun. To znamená, že by bylo třeba navýšit rozpočet ministerstva obrany celkově o více než 35 miliard. Vždy jsem tvrdila, a je to objektivní fakt, že tyto prostředky nelze takto navýšit skokově, protože musí být připraveny projekty a plán využití těchto peněz,“ vysvětluje Jana Černochová.

Doplňuje, že ministerstvo obrany plánuje ve víceletém rámci.

„Zejména akviziční procesy jsou realizovány v delším časovém horizontu. Proto je žádoucí, aby k navyšování docházelo postupně během několika let. Koaliční smlouva vznikající vlády počítá s tím, že hranice 2 procenta HDP by byla dosažena nejdřív v rozpočtu na rok 2025. Postupně by tedy měl být rozpočet ministerstva obrany navyšován o přibližně 10 miliard korun ročně, což není žádná dramatická částka. Toto je náš plán na prosazení tohoto cíle,“ konstatuje Černochová.

Letos by to muselo být 117 miliard

„Kdybychom se bavili o 2 procentech letos, musel by být rozpočet ministerstva 117 miliard korun. Reálně činí letošní rozpočet ministerstva obrany 85,4 miliardy, což je 1,46 procent HDP,“ uvádí mluvčí ministerstva obrany Jan Pejšek.

Jestliže chce nová vládní koalice dávat na obranu 2 procenta HDP v roce 2025, v té době by tato částka činila podle současných ekonomických predikcí cca 140 miliard korun.

Rozpočty ministerstva obrany v uplynulých pěti letech ve srovnání s HDP činily:

  • 2016 – 47,8 mld., 1 % HDP
  • 2017 – 52,5 mld., 1,1 % HDP
  • 2018 – 58,9 mld., 1,15 % HDP
  • 2019 – 66,7 mld., 1,2 % HDP
  • 2020 – 72,6 mld., 1,3 % HDP
  • 2021 – 85,4 mld., 1,46 % HDP

„Pominu-li fakt, že rozpočet na obranu si neurčuje ministerstvo obrany a je k němu nutná všeobecná shoda, protože ho sestavuje ministerstvo financí, schvalují vláda a Poslanecká sněmovna – bylo by jakékoliv skokové navýšení problematické. Obzvláště, pokud nejsou připravené projekty, za které lze výrazně vyšší finance smysluplně utratit,“ doplňuje Jan Pejšek.

Podle Pejška chtěla končící vláda původně dosáhnout hranice 2 procent HDP na rozpočet ministerstva v roce 2024. Dnes už je jisté, že se tento plán neuskuteční.

„Vinou pandemie a jejího dopadu na ekonomiku od tohoto záměru ustoupila,“ dodal mluvčí ministerstva obrany.

Nechci dělat kompromisy

Vůči výdajům na obranu vlády Andreje Babiše byla Jana Černochová mimořádně kritická například v roce 2018.

„Projednávání státního rozpočtu na rok 2019 se blíží ke konci. Vadí mi v něm řada věcí, ale nejvíce asi to, že finance na naši obranu nejsou vydávány takovým tempem, jak bylo slibováno představiteli tohoto státu v posledních letech. Proto jsem se rozhodla podat pozměňovací návrhy a přidat přes čtyři miliardy korun na konkrétní výdajový okruh rozpočtu ministerstva obrany,“ napsala v komentáři k tvorbě státního rozpočtu pro rok 2019 Černochová. 

V září 2014 podepsali tehdejší představitelé koaličních stran – ANO, ČSSD a KDU-ČSL – Smlouvu koaličních stran o zajištění obrany České republiky. V ní stojí, že do roku 2020 dosáhne rozpočet ministerstva obrany 1,4 % HDP a do roku 2024 neklesne pod tuto úroveň. Programové prohlášení stávající vlády Andreje Babiše, ve které jsou ANO i ČSSD, jejichž představitelé podepsali dohodu v roce 2014, hovoří o tom, že ona 1,4 procenta HDP budou dosažena až v roce 2021. Což se povedlo, rozupočet dosahuje 1,46 procent HDP.

„To je posun o rok. Navíc v prohlášení není nic o výdajích na obranu ve výši 2 procenta HDP, které sliboval do roku 2025 bývalý ministr obrany Stropnickýpremiér Babiš i třeba expertní a poradní tým prezidenta, na němž byl i ministr obrany Metnar. Ostatně o nich nic nenapovídá ani rozpočet na obranu na příští rok. Ano, celková suma roste, ale zaostává za tím, co bylo plánováno i slibováno, a pokud nepřijde v příštích letech výraznější ochlazení ekonomiky, je vysoce nepravděpodobné, že se podaří 2 procent výdajů na HDP dosáhnout,“ analyzovala v roce 2018 poslankyně ODS a pravděpodobná budoucí ministryně.

Zajištění obrany státu je podle Jany Černochové jeho primární funkcí.

„To znamená, že je zapotřebí na výdaje na obranu vždy nalézat finanční prostředky. Zvláště v době ekonomického růstu. Jsem toho názoru, že pokud máme peníze na dotace různého druhu, musíme je nalézt i na obranu a pokud tak vláda nečiní, je odpovědností nás poslanců, vládní rozhazovačnost na různých dotacích a příspěvcích usměrnit,“ zacílila na přípravu předloňského rozpočtu ministerstva obrany Jana Černochová.

Dvě procenta HDP v rozpočtu Jana Černochová vnímá jako zásadní fundament pro rozvoj a obranyschopnost české armády. Vyplývá to podle ní například i z Koncepce výstavby Armády ČR, kterou schválila vláda. Podle Černochové je podfinancovanost armády obrovská. Odkládání a rozkládání modernizačních projektů v čase situace zhoršuje. A nejde jen o nákupy nové techniky, ale obnovu výstroje a údržbu infrastruktury. Černochová připomněla, že přezbrojování armády ručními zbraněmi trvá víc než dekádu.

„Ta dvě procenta jsou zárukou, že bude dost na rychlejší modernizaci, a ve chvíli, kdy se dosáhne nějaké úrovně, mohou výdaje oscilovat kolem hranice dvou procent. Bojím se, že jsme v takovém stavu, že bychom jednorázově měli vynakládat mnohem více, abychom dohnali, co se zanedbalo. Tendr na nová pásová bojová vozidla pěchoty je včetně DPH za více než 50 miliard korun. Máme pocit, jak vysoká je to částka. Ovšem blížíme se okamžiku rozhodnutí o nadzvukovém letectvu a tam se můžeme bavit o částce ještě vyšší. Postupně se budou nahrazovat těžké vrtulníky, což se musí řešit do roku 2030, a tam se můžeme bavit o podobných částkách. A tak bych mohla pokračovat,“ řekla Černochová před nedávnem týdeníku Euro.

Strategické nákupy se podle ní v takto nastaveném prostředí realizovat nedají. Takový stav pak nutí resort hledat řešení typu salámové metoda, kdy jsou jednotlivé projekty odkládány rozkládány jednotlivých částí a výsledkem je, že armáda má od všeho trochu.

„Nepopírám, že armádní rozpočet v posledních letech rostl a jsem za to ráda. Ale dluh, který máme, je natolik velký, že nepůjde dohnat pomalým přidáváním peněz. Možná by nebylo od věci určit si projekty, jež považujeme za strategické, a financovat je z vládní úrovně, tedy nikoli z rozpočtu ministerstva obrany. Pokud jsou totiž tyto obrovské projekty v nestabilním rozpočtu, dochází pouze k tomu, že vytlačují projekty menší. Ty jsou ovšem významné a žádoucí, například v oblasti robotiky, respektive bezpilotních prostředků, průzkumu, pozemní techniky, logistiky a podobně,“ podotkla ještě v týdeníku Euro Jana Černochová.

Jan Hrbáček

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY

FacebookTwitter