INZERCE

Problémy s kontajnerovou dopravou jsou převážně v oblasti Afriky. Foto: Pixabay

Obchodní bilance ČR giganticky rostla, export do prioritních zemí ale šel dolů

Ekonomika v roce 2015 dynamicky vykročila kupředu. Česko upevnilo pozici exportní ekonomiky. V některých oblastech se ale nedaří. Vyplývá to ze studie Ministerstva průmyslu a obchodu ČR.

Ekonomický deník prostudoval Zprávu o plnění Exportní strategie České republiky –  analýzu MPO, která mimo jiné potvrzuje, že HDP loni vzrostl o 4,3%. Z podstatné části byl ekonomický růst tažen stále intenzivnější obchodní výměnou – zahraniční obchod přepsal dosavadní rekordy a pokračoval v růstu. Export celkově dosáhl téměř 4 bilionů korun (3,89 bilionu korun).

Obrat zahraničního obchodu stoupl o 8 % na 7375,2 miliard Kč. Zatímco dovoz rostl o 8,5 %. Celková obchodní bilance skončila v kladných číslech na 429 miliardách. Oproti roku 2014 se jednalo o pokles 0,3 miliardy Kč. I přesto byl loňský rok rekordním . „Potvrzuje to  výraznou konkurenceschopnost českých firem a schopnost udržet si pozice na zahraničních trzích, zejména na náročných evropských trzích,“ uvádí se ve zprávě.

Export EU do Eurozóny a vybraných zemí. Zdroj: MPO
Export EU do Eurozóny a vybraných zemí. Zdroj: MPO

Prioritní země moc nezajímáme

Příliš velký zájem  však nebyl ve skupině takzvaných „prioritních zemí“. Podle Exportní strategie ČR se jedná o 12 zemí zvýšeného významu (Brazílie, Čína, Indie, Irák, Kazachstán, Mexiko, Ruská federace, USA, Srbsko, Turecko, Ukrajina, Vietnam), které by měly přispět ke zvýšení a diverzifikaci českého vývozu s tím, že se česká politika bude aktivně podílet na tom, aby se zlepšila pozice českých firem na těchto trzích. Klesající export do těchto „pritoritních zemí“- za rok 2015 je bilance -6,4% – však nenasvědčuje tomu, že by česká obchodní strategie byla úspěšná. Ministerstvo podotýká, že obchodování s některými zeměni z této skupiny ovlivnily jak tamní vnitropolitické spory, tak postoj celé EU k některým státům.

Mezi negativní faktory patří zejména pokračující konflikt na Ukrajině a trvající protiruské a ruské sankce. Vývoj cen ropy dále omezil nákupní možnosti nejen Ruska, ale i Kazachstánu. V uvedených relacích proto došlo ke snížení českých vývozů, které v porovnání s rokem 2014 poklesly u těchto tří zemí celkem téměř o třetinu (30,8 %),“ uvádí se ve zprávě. Ta však zmiňuje i úspěchy v „prioritních“ zemích. .„Na druhé straně se úspěšně vyvíjel český export do dalších prioritních zemí – zejména do Iráku, Vietnamu, Mexika, USA, Indie a Číny, Turecka a Srbska, kde byl za tuto skupinu zaznamenán růst o 10,9 %“ Zajímalo nás, jaké MPO přijme opatření, aby se pokles neopakoval také v roce 2016. Do uzávěrky článku jsme však neobdrželi odpovědi.

Čína, Turecko a Indie rostou

„Hlavní položkou českých vývozů do ČLR byly v roce 2015 stroje a dopravní zařízení, zejména osobní automobily a jejich komponenty (Čína je pro Škoda Auto, a.s.největším vývozním trhem) a dále energetická a elektrická zařízení, obráběcí stroje, optická a telekomunikační zařízení, čerpadla a řada dalších průmyslových výrobků,“ uvádí mj. ve zprávě MPO.

Dále se v ní dočteme, že za posledních deset let se ztrojnásobil Česko-turecký obchod. „Turecko je tradičním trhem pro české vývozy energetických zařízení. Mezi položky českého vývozu patří automobily a jejich díly, elektronické součástky, čerpadla, stroje a zařízení, elektrická zařízení a další výrobky,“ uvádí zpráva. Před několika týdny byla dokončena jedna z nejostřeji sledovaných zakázek v Turecku – stavba elektrárny Yunus Emre, kterou realizovaly Vítkovice Power Engeneering podnikatele Jana Světlíka. On sám se nechal slyšet, že jen obchody s Tureckem pro jeho skupinu Vítkovice představují zhruba třetinu vývozu.

Pakliže obchody s Tureckem vzrostly za posledních deset let třikrát, business s Indií „pouze“ dvojnásobně. „Na českém vývozu do Indie se nejvýznamnější měrou podílejí osobní a nákladní automobily a jejich komponenty, energetická zařízení, obráběcí stroje a další strojírenské výrobky, dálepak telekomunikační zařízení, chemikálie, optická vlákna, skleněné a papírové výrobky,“ stojí ve zprávě. V listopadu loňského roku byl podepsán Protokol o spolupráci MPO ČR a Ministerstva těžkého průmyslu Indie, který vytváří prostor pro dodávku obráběcích strojů a dalšího zařízeno pro modernizaci indického strojírenství v hodnotě cca 2,5 mld. Kč.

Kde se dařilo?

Do zemí EU loni mířilo 83,3 procenta vývozu, nejvíce do Německa a to za 1,26 bilionu Kč. Meziročně tak došlo k růstu o 8,7 %. Intenzivnější obchod byl také s rozvojovými zeměmi, kam export vzrostl o 11,7 % a dosáhl celkem 17,5 miliard Kč. Podíl na celkovém českém vývozu posílil o 0,2 procentní body na 4,5 %. Kupříkladu vývoz do Číny vzrostl o 7,2 %,.

Exportérům se dařilo stále více vyvážet do Severní Ameriky. Ve Spojených státech došlo k růstu vývozu o 13,5 %, v Kanadě dokonce o 19,9 %.

Podíl EU, priortiních a zájmových zemí na exportu. zdroj: MPO
Podíl EU, priortiních a zájmových zemí na exportu. zdroj: MPO

S čím se nejvíce obchodovalo?

Není překvapivé, že dominance Česka v mezinárodním obchodě je v komoditní struktuře v oblasti strojů a dopravních prostředků. Tato skupina měla největší vliv na dobrém výsledku českého zahraničního obchodu v roce 2015. Důvodem bylo oživení zahraniční poptávky, které zvýšilo vývoz strojů a dopravních prostředků na celkových českých vývozech o 0,5procentních bodů na 55,5 %. Celkem u této skupiny rostl vývoz o 8,4 %.

Druhým nejobchodovanějším artiklem byly. polotovary(výrobky z kůže, pryže, papíru, korku, dřeva, přízí a tkanin až po výrobky ze železa, oceli, neželezných kovů, apod). Tato skupina však svůj podíl na vývozech meziročně snížila o 0,7 procentních bodů na 15,7 %, export však rostl o 3,1 %. Třetí nejvýznamnější skupinou bylo průmyslové spotřební zboží, kde byl zaznamenán největším růstu – o 12,2 %.

Úspěch českých vývozců se také projevuje na objemu vyvezeného zboží na jednoho obyvatele. Zatímco v roce 2011 se na jednoho obyvatele vyvezlo zboží v hodnotě 273,18 tisíc korun, v roce 2015 už se jednalo o 370 tisíc . Na druhé straně je potřeba připomenout, že koncem roku 2013 byl český export podpořen intervencemi ze strany České národní banky, které oslabily českou korunu.

Podle ministra průmyslu Jana Mládka jsou slabinami českého exportu především nízká přidaná hodnota vývozu, závislost na trzích EU a nedostatek odborné pracovní síly. Podle něj by se mohla posílit konkurenceschopnost českých firem ve třetích zemí prostřednictvím dohody o volném obchodu. „Nadále aktivně participujeme na negociačních procesech jednotlivých dohod a prosazujeme obchodní zájmy v pracovních orgánech EU,“ uvedl Mládek na konferenci na podporu českého exportu Trade Forum 2016.

Arsen Lazarevič