Jednodušší přeshraniční vymáhání pokut za dopravní přestupky i delší platnost řidičských průkazů, návrh novely zákona o provozu na pozemních komunikacích a silničním provozu zavádí do českého práva novinky pro řidiče. V připomínkovém řízení ale narazil na zásadní výhrady úřadů i Nejvyššího soudu.
Návrh novely reaguje na nová evropská pravidla, která mají usnadnit přeshraniční výměnu informací o dopravních přestupcích i vymáhání pokut. Podle unijního předpisu musí být směrnice o přeshraniční výměně informací o dopravních přestupcích převedena do českého práva do 20. července 2027.
„Prosazujeme účinnější přeshraniční vymáhání pokut. Kdo poruší pravidla, musí nést odpovědnost bez ohledu na to, ve které zemi má registrované auto,“ uvedl již dříve ministr dopravy Ivan Bednárik (SPD).
Rozsáhlejší seznam přestupků
Materiál ministerstva dopravy také rozšiřuje zároveň okruh přestupků, a to z 8 na 18. Do seznamu spadá mimo jiné překročení nejvyšší povolené rychlosti, řízení pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek, nedodržení bezpečné vzdálenosti nebo nebezpečné předjíždění.
Úprava se dotkne postupů pro elektronickou výměnu údajů o vozidlech, jejich provozovatelích a řidičích, doručování písemností i samotné vymáhání.
Rozsáhlé výhrady k návrhu novelu připojilo Nejvyšší státní zastupitelství (NSZ). Novela by měla umožnit úřadům využívat záznamy z policejního sledování při rozhodování o odebrání řidičského oprávnění. A to v případech, že ho někdo získal podvodem. Podle NSZ by stát mohl použít záznamy, které byly pořízené pro účely trestního řízení v jiném řízení, a to ještě před pravomocným ukončením případů.
Nepřiměřený zásah do soukromí
Takové rozšíření využití citlivých informací ale podle Nejvyššího státního zastupitelství nepřiměřeně zasahuje do práva na soukromí. Návrh navíc neobsahuje dostatečné záruky pro nakládání se záznamy.
„Nejvyšší státní zastupitelství nezpochybňuje legitimitu sledovaného cíle ani význam ochrany bezpečnosti silničního provozu a důvěry veřejnosti v řádný výkon veřejné správy. Má však za to, že navrhované řešení představuje významné prolomení stávající koncepce využívání výsledků sledování osob a věcí,“ uvedlo zastupitelství v připomínkách podepsaných nejvyšší státní zástupkyní Lenkou Bradáčovou.
Výhrady má i Nejvyšší soud. Institut sledování osob a věcí je podle něj značným zásahem do základních práv a svobod. Použít je ho možné v konkrétní trestní věci pouze za přísně vymezených podmínek a za dodržení postupů stanovených v trestním řádu. Podle Nejvyššího soudu přitom nic nebrání příslušnému správnímu orgánu použít například institut pozastavení řidičského oprávnění a tím zamezit využívání řidičského oprávnění dotyčnou osobou.
Vyšší náklady pro obce
Před zvýšenými náklady pro obce varuje v připomínkách Moravskoslezský kraj. Žádá vyčíslení jednorázových a provozních nákladů krajských úřadů a obcí s rozšířenou působností a chce konkretizovat způsob jejich finančního krytí.
„Vyhodnocení má být provedeno ve spolupráci s územními samosprávnými celky. Má zahrnovat rovněž pracovní kapacity nezbytné pro nové úkony,“ dodává v připomínce. Zahrnout je podle něj potřeba přípravu a kontrolu individuálních překladů nebo doručování zahraničních písemností včetně místního šetření.
Nejasný zdroj financování
Zvýšené náklady uvádí ve své připomínce také ministerstvo vnitra. Důvodová zpráva podle resortu neobsahuje žádné informace o výši nákladů na novou činnost, ani o tom, z jakých zdrojů mají být nové kompetence financovány.
Varuje i před zvýšením nákladů v souvislosti s větším rozsahem sledovaných dat. Úřady budou muset podle resortu shromažďovat a vykazovat řadu nových údajů. To si podle ministerstva vyžádá úpravy informačních systémů, další financování i školení zaměstnanců. Kritizuje také nejasnosti v tom, které instituce mají data vykazovat, jak evidovat některé přestupky a jak postupovat v případech, kdy řidič současně požije alkohol i drogy.
Vzít klíčky nebo značku
Resort zároveň navrhuje možnost, aby policisté mohli zabránit řidičům v jízdě. Například tím, že jim odeberou klíčky od vozidla nebo zadrží registrační značku.
„Současná právní úprava omezuje oprávnění policisty pouze na použití technického prostředku nebo odtažení vozidla. Což je v praxi často logisticky, časově i finančně náročné,“ uvedlo ministerstvo vnitra. Úřad uvádí, že navrhované rozšíření umožní efektivněji a operativněji zabránit další jízdě, aniž by bylo nutné vozidlo odtáhnout nebo zablokovat technickým prostředkem. Ministerstvo dodává, že obdobná oprávnění v současnosti využívá i řada evropských států.
Návrh novely prodlužuje například i platnost nově vydávaných řidičských průkazů vybraných skupin z deseti na 15 let. Týká se to skupin AM, A1, A2, A, B a B+E. Jde zejména o průkazy na motocykly, osobní automobily a osobní automobily s přívěsem. Úřad nebude automaticky prodlužovat dobu platnosti už vydaných průkazů.
Obytné vozy budou moci jezdit rychleji
Zvyšuje také nejvyšší povolenou rychlost vybraných obytných automobilů na dálnicích z 80 na 100 kilometrů za hodinu.
Jde o komunikace určené pro vyšší rychlost. „Na ostatních pozemních komunikacích mimo obec i nadále zůstane zachována nejvyšší dovolená rychlost 80 kilometrů za hodinu a v obci rychlost 50 kilometrů za hodinu,“ uvedl už dříve mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka.
Změny mají platit u automobilů s hmotností nad 3 500 kilogramů do nejvýše 7 500 kilogramů. Majitelům vozů změna podle ministerstva usnadní cestování na dovolenou i delší přejezdy a přiblíží podmínky jejich provozu pravidlům v zahraničí a aktuálním technickým možnostem obytných vozidel.
