Hospodářským výborem poslanecké sněmovny prošel návrh novely horního zákona, díky níž získá Babišův resort další peníze do rozpočtu. Na úkor obcí.
Hospodářský výbor poslanecké sněmovny posvětil před třetím čtením návrh novely zákona o ochraně a využití nerostného bohatství (tzv. horní zákon). Pokud zákon projde úspěšně legislativním procesem, změní se dvě věci: 1. zvýší se poplatek za využití dobývacího prostoru, 2. změní se poměr, v jakém je poplatek za vydobytý nerost z povrchové těžby uhlí rozdělován mezi obce a stát. A to tak, že na tom vydělá především stát, tedy Babišův resort financí.
U poplatku za dobývací prostor se zvyšuje nejnižší sazba za hektar plochy dobývacího prostoru ze 100 korun na 300 korun. Pokud je v dobývacím prostoru povolena hornická činnost spočívající v přípravě, otvírce a dobývání výhradního ložiska, budou těžaři odvádět za hektar celou tisícikorunu. Poplatek za dobývací prostor má i nadále zůstat příjmem obce nebo obcí, v jejichž katastru se dobývací prostor nachází.
U poplatku za vydobytý nerost je poplatek stanoven sazbou nejvýše 10 %, přičemž konkrétní sazby podle typu vydobytého nerostu bude stanovovat vláda. Poměrně radikální změna však nastává u rozpočtového určení poplatků za vydobytý nerost.
Doposud se poplatek za vydobytý nerost rozděluje tak, že 75 % plyne do rozpočtu obcí, v jejichž katastru se těží, a zbývajících 25 % bylo příjmem státního rozpočtu. Ministerstvo průmyslu a obchodu, které je předkladatelem návrhu, však chce, aby se tyto poměry změnily. Vesměs na úkor obcí.
U povrchové těžby hnědého uhlí, tedy u nejvýznamnějšího nerostu, který se v Česku těží, půjde do obecních rozpočtů jen třetina poplatku za vydobytý nerost a zbývající dvě třetiny do státního rozpočtu.
Jaký bude skutečný dopad na obecní rozpočty nelze zcela přesně určit. Podle předkladatelů má být však neutrální. Jisté je, že v případě poplatků za dobývací prostor se obecní příjmy zvýší. Odhady hovoří o tom, že až o 86 milionů. U poplatků za vydobytý nerost naopak zcela jistě poklesnou. O kolik, se nedá přesně říci, neboť výše poplatku je závislá na tržní ceně uhlí, která v nejbližší době bude spíše klesat, než růst.
„Navrhoval jsem, aby rozpočtové určení poplatků za vydobytý nerost zůstalo beze změny, tedy 25 % stát a 75 % obce,“ řekl Ekonomickému deníku poslanec TOP09 Michal Kučera, který je zvolen za jeden z obvodů Ústeckého kraje, kde bude mít navrhovaná změna největší dopady. „Jako druhou přijatelnou variantu jsem si dovedl představit i rozdělení poplatků tak, aby co nejvíce peněz zůstalo v kraji, tedy 45 % stát, 30 % kraj a 25 % obec. Bohužel ani tento návrh neprošel,“ dodal Kučera. „Nerozumím tomu, že i při hlasování v hospodářském výboru u mých kolegů, kteří jsou zvoleni za Ústecký kraj, převládla loajalita vůči koalici s ANO nad zájmem voličů, které reprezentují,“ kroutil Kučera nad výsledkem hlavou.
Podle lounského poslance je důležité, že když už se v Ústeckém kraji hnědé uhlí těží, měl z toho kraj alespoň něco mít „Kraj tím přijde o nemalé peníze, které by mohl využít na budování a zkvalitňování infrastruktury, například na modernizaci nemocnic,“ uzavřel Kučera. Stát si podle odhadů změnou v nastavení dobývacích poplatků polepší téměř o půl miliardy korun.
-usi-
