Investice do jaderných zbraní se zvyšují. Loni do firem zabývajících se jejich výrobou investovalo o 15 procent více finančních institucí. V době mezinárodního napětí a rostoucích vojenských výdajů tak může hrozit eskalace, varují zástupci nevládních uskupení z organizace Mezinárodní kampaň za zrušení jaderných zbraní (ICAN) v novém dokumentu.
Mnoho odborníků se obává rizika nových závodů v jaderném zbrojení. Státy vyzbrojené těmito ničivými zbraněmi jsou zapleteny do konfliktů v Evropě, Asii i na Blízkém východě. Dlouhodobé úsilí o odzbrojení a nešíření jaderných zbraní zřejmě ztrácí na síle, konstatuje organizace, která v roce 2017 obdržela Nobelovu cenu míru.
Kdo pohání jaderné vyzbrojování
ICAN si spolu s další protijadernou organizací Pax všímá rostoucího zájmu řady finančních institucí o firmy, které pracující na vývoji a modernizaci arzenálů devíti jaderně vyzbrojených států. Podle výroční zprávy s názvem „Nesázejte na bombu“, která zahrnuje data do září 2025, investovalo do společností zapojených do výroby jaderných zbraní 301 bank, penzijních fondů, pojišťoven a dalších finančních institucí, meziročně o 15 procent více. Předtím tyto investice roky klesaly, připomíná zpráva.
„Poprvé po letech roste počet investorů, kteří se snaží profitovat ze závodů ve zbrojení,“ poznamenala programová ředitelka ICAN a spoluautorka zprávy Susi Snyderová. „Jedná se o riskantní krátkodobou strategii, která přispívá k nebezpečné eskalaci,“ varovala. Zdůraznila také, že „není možné profitovat ze závodů ve zbrojení, aniž byste je podněcovali.“
Dohoda USA-Rusko vypršela
Devět států, které jaderné zbraně aktuálně vlastní, své arzenály v současné době modernizují nebo rozšiřují. Jde o Rusko, Spojené státy, Čínu, Francii, Velkou Británii, Pákistán, Indii, Izrael a Severní Koreu. Platnost odzbrojovací smlouvy New START mezi USA a Ruskem o omezení počtu strategických jaderných zbraní vypršela v únoru.
Zpráva si všímá prudkého nárůstu tržní kapitalizace mnoha velkých zbrojních firem. Zaznamenává také rostoucí tlak ze strany vlád, zejména v Evropě. Naléhají na investory, aby zrušili etická omezení ohledně investic do zbrojních společností.
Vlády v Evropě mění postoj tváří v tvář ruské hrozbě a rostoucím obavám z Ruska. Argumentují, že se už nemůžou spolehnout na ochranu Washingtonu. Investice do evropského znovuvyzbrojování by tak podle nich neměly svazovat etické úvahy. Některé země, jako třeba Británie, dokonce tvrdí, že je to morální imperativ.
