Včerejší den se v Evropském parlamentu nesl ve znamení debaty ohledně stavu EU a jejího dalšího směřování poté, co nová předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen přednesla svou vůbec první zprávu o stavu Unie. Mezi plány, které oznámila je návrh na snížení emisí do roku 2030 o nejméně 55% a investice do digitálních technologií. Von der Leyen mluvila také o tom, že EU musí zrychlit tempo při přijímání nové legislativy. Zatímco druhý cíl nejvyšší česká politička v Bruselu Dita Charanzová (místopředsedkyně EP) chválí, u prvního vidí velké riziko.
Zatímco v Praze se v novém konferenčním centru O2 Universum sešly asi tři desítky odborníků na energetiku na konferenci „Financování energetiky při přechodu na bezemisní ekonomiku“, aby si sdělili názory na to, jak dostát závazkům Evropské unie při přechodu na nízkoemisní energetiku a jak dostát a kde „vzít“ na cíle „Green Dealu“ v poměrech České republiky, v Bruselu vystoupila s každoročně očekávaným projevem o stavu Unie předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen. Její projev zneplatnil některé části připravených prezentací se kterými vystoupili jak zástupci státního aparátu (ministerstvo životního prostředí, ministerstvo průmyslu a obchodu), tak byznysu (ČEZ). Předsedkyně Evropské komise totiž podle očekávání vyhlásila ambicioznější „zelené“ cíle, než se dosud oficiálně připouštělo. Nový celoevropský cíl pro snížení emisí skleníkových plynů v EU do roku 2030 je alespoň 55 % oproti roku 1990 (dosud bylo 40 %). Rychlejší tempo snižování emisí také urychlí rozvoj obnovitelných zdrojů. Jen v dodávkách elektřiny by měla do deseti let zelená složka tvořit až 65 %.
„Cíl 55 % je pro některé příliš mnoho, pro jiné příliš málo. Avšak je to cíl dosažitelný. Zatímco emise skleníkových plynů po roce 2005 klesaly, naše ekonomika rostla. Dopadové analýzy ukazují, že naše hospodářství to zvládne,” řekla předsedkyně Komise. Úředníci Komise podle jejích slov zohlednili hlasy firem od těch nejmenších po ty největší, včetně více než 150 vrcholných manažerů společností, jako jsou IKEA, Google nebo Unilever.
Celý projev si můžete prohlédnout zde:
Nejvýše postavený zástupce ČR v Evropské parlamentu – místopředsedkyně Dita Charanzová (ANO/renew europe.) k ekologickým cílům doufá, že debata o nich nebude vedena ideologií, ale zdravým rozumem. „Všichni bychom si samozřejmě přáli čistou planetu, nemůžeme ale přenášet tíhu politických rozhodnutí na výrobce a zákazníky. Papír snese všechno, je ale třeba dávat si jen reálné cíle. Obávám se, že se další snižování emisních limitů zásadně podepíše zejména na automobilovém průmyslu. Nemůžeme předpokládat, že do deseti let bude půlka Evropy jezdit v elektroautomobilech,“ uvedla Charanzová.
Podle europoslance Tomáše Zdechovského byl projev velmi ideologický. „Řadě navrhovaných opatření chybí jakákoli opora v realitě, nebyly zveřejněny žádné studie dopadů na ekonomiky jednotlivých států. Je jisté, že část současných průmyslových odvětví zanikne, ale velmi nejisté, zda vzniknou odvětví nová. Pokud EU těmito kroky podkope svou mezinárodní konkurenceschopnost, nebude mít peníze nejen na zajištění dobré životní úrovně svých občanů, ale dojdou jí i peníze na skutečnou ochranu životního prostředí,“ dodala europoslankyně Veronika Vrecionová.
Skopeček: Je to šílené!
Podle poslance domácího parlamentu Jana Skopečka (ODS) chce předsedkyně Komise Zlikvidovat evropský průmysl (a pracovní místa). „Dnes to v projevu ohlásila její předsedkyně von der Leyen, když přišla se zpřísněním již drakonických emisních limitů. Nově mají do roku 2030 klesnout o 55 %. V době rekordního hospodářského propadu jde o šílenství!,“ napsal ekonomický expert ODS Jan Skopeček na twitteru.
Opačného názoru jsou – logicky – Asociace z oblasti moderní energetiky. Ty se shodují, že Česko může zvládnout navýšení podílu obnovitelných zdrojů a efektivně tak snížit emise, pokud správně využije prostředky z Evropské unie, které do Česka míří.
„Česko může přispět k evropské ochraně klimatu, pokud naše vláda přestane ignorovat rozvoj obnovitelných zdrojů energie. Již dnes nabízí výstavba solárních a větrných elektráren ekonomicky nejefektivnější náhradu fosilních paliv. Pro rozvoj zelené energetiky můžeme navíc smysluplně využít stovky miliard, které získá Česko z Evropy v rámci programů na oživení ekonomiky zasažené koronavirem nebo na podporu realizace Zelené dohody pro Evropu,” upřesňuje české souvislosti dnešního rozhodnutí programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák. „Investice do nových obnovitelných zdrojů pomohou české ekonomice a vytvoří nová pracovní místa například v regionech, ve kterých dojde postupně k útlumu těžby uhlí. Další řešení z oblasti moderní energetiky pak podpoří nástup inovací do české ekonomiky. Jde zejména o akumulaci energie nebo elektromobilitu,” míní Sedlák.
Jak reagovali europoslanci?
Většina europoslanců vyjádřila v následující debatě podporu iniciativám, která šéfka Komise oznámila. Upozornili ale také na další oblasti, kam se má podle nich Evropa soustředit.
Podle předsedy lidovců, německého poslance Manfreda Webera, má být prioritou vytváření pracovních míst. „Vezměme si příklad Itálie, kde je 40 % mladých lidí stále nezaměstnaných. V dnešní Evropské unii nemůžeme akceptovat další ztracenou generaci,“ apeloval Weber. „Peníze z fondu obnovy můžete utratit pouze jednou a naší prioritou je budoucnost mladé generace Evropy,“ dodal. Zdůraznil také to, že EU musí mluvit jednotným hlasem v zahraniční politice. Ohledně Běloruska prohlásil, že pokud chceme být důvěryhodní, musíme „lidem v ulicích Minsku ukázat, že Evropa je na jejich straně.“
Předsedkyně skupiny sociálních demokratů, Španělka Iratxe García Pérez, hovořila o různých výzvách, kterým Evropa čelí. Abychom mohli investovat do ekologické transformace, která bude zároveň transformací sociální a nikoho nenechá mimo, potřebujeme podle ní daň z finančních transakcí. Iratxe García uvítala nový cíl snížení emisí do roku 2030, ale připomněla, že „lidé jsou součástí tohoto přechodu, takže potřebujeme strategii boje proti chudobě, včetně dětské chudoby a včetně garance minimální mzdy“, což šéfka Komise von der Leyen zmínila se ve svém úvodním projevu. García vyzvala k podpoře kulturního sektoru a vytvoření evropské platformy, která by „umožnila mladým lidem spolupracovat a posílila by kulturní výměny v Evropě“.
Ryszard Legutko konstatoval jménem frakce konzervativců, že poslední desetiletí bylo turbulentní a že je Unie dnes v horším stavu než před deseti lety. „Každý rok v posledním desetiletí jsme slyšeli od každého předsedy Komise, že nás čeká zářivá a slavná budoucnost. Ta nás ovšem čeká za předpokladu, že Evropská komise a evropské instituce získají více kompetencí,“ prohlásil polský poslanec. Podle něj tuto zprávu bere vážně čím dál tím méně Evropanů.
Jiří Reichl, -red-
