NKÚ: Na levnější lesní práce šla 8násobně vyšší dotace. Ministerstvo: Kvůli povodni

Nejvyšší kontrolní úřad prověřil, jak jsou dotovány lesní práce, ať už z evropských, anebo ze státních zdrojů. Zjistil, že Ministerstvo zemědělství v některých případech nestanovilo oficiální finanční limity. Takže na opravu lesní cesty mohla jít osmkrát vyšší dotace, než na jiný projekt, který běžně bývá nákladnější. Ministerstvo vysvětluje, že limity odvozovalo ze soukromého katalogu stavebních prací a roli hrály taky specifické lokální podmínky, například živelné pohromy.

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) prozkoumal, zda je lesnictví dotováno legálně, účelně a hospodárně. Zaměřil se především na roky 2011 až 2016, přičemž největší pozornost věnoval evropským Programům rozvoje venkova, kde jde o více než 2 miliardy Kč. (Tuto finanční sumu však úřad sečetl ze širších období: 2007 až 2013 neboli PRV7+ a 2014 až 2020 neboli PRV14+).

“Systém financování lesnických opatření z PRV7+ je v zásadě funkční a účelný,” konstatuje úřad. Avšak kritizuje ekonomické podmínky, protože Ministerstvo zemědělství “nestanovilo limity způsobilých výdajů u většiny projektových lesnických opatření”.

Kontroloři uvádějí konkrétní příklad – rekonstrukce lesních cest: Jedna přidělená dotace byla 8násobně vyšší, než jiná, pokud srovnáme ceny za metr. Přitom oprava, na kterou šla vyšší veřejná podpora, patří do kategorie, “která je obecně méně nákladná”.

Ministerstvo zemědělství vysvětluje, že vyšší dotaci získalo místo, které bylo předtím zasaženo “ničivou povodní”. “Věcný rozsah škody byl dokládán výpisy z katastru nemovitostí,” argumentuje Ministerstvo. Při výpočtu dotace stanovilo jako maximální způsobilé výdaje “limity podle katalogu stavebních prací a materiálu RTS, a.s.”. Jmenuje brněnskou akciovou společnost, která podle svých webových stránek vyvíjí softwary “pro stavební dodavatele, projekční kanceláře i veřejnou a státní správu”.

Většina krajů příliš nekontrolovala dotované projekty

Kromě Ministerstva zemědělství byl kontrolován taky Státní zemědělský intervenční fond a dále například i 5 krajů: Středočeský, Ústecký, Královéhradecký, Jihomoravský a Olomoucký. Právě kraje totiž administrují takzvané “finanční příspěvky na hospodaření v lesích”, což ve sledovaném období znamenalo asi 265 milionů Kč. Většina samospráv na místě (v terénu) nezkontrolovala ani desetinu projektů, což od srpna 2014 formálně nevadí, díky nové směrnici Ministerstva.

V důsledku volnějšího režimu však různé kraje kladly na příjemce dotací odlišná kritéria. “Systém kontrol finančních příspěvků na hospodaření v lesích tak NKÚ nepovažuje za plně funkční,” konstatuje úřad. Chybu způsobilo svými nejasnými pokyny Ministerstvo, které dále komplikovalo situaci, když “každoročně instalovalo u krajských úřadů informační systém v polovině roku, čímž docházelo k průtahům při administraci příspěvků”.

Ministerstvo již přislíbilo, že novelizuje Směrnici č. 45820/2014-MZE-16221, “o postupu krajských úřadů při poskytování finančních příspěvků a služeb na podporu hospodaření v lesích”. Informační systém považuje za vyřešený, protože už funguje průběžně, je tedy použitelný od začátku roku.

Úřad nezjistil žádné nedostatky, pokud jde o “Národní program ochrany a reprodukce genofondu lesních dřevin”, kam v kontrolovaném období plynulo přes 27 milionů Kč. Upozorňuje však, že “hlavním strategickým dokumentem pro oblast lesnictví” je materiál z roku 2008: “Národní lesnický program pro období do roku 2013”. Úřadu chybí aktualizace textu. Ministerstvo proto nyní navrhuje “vypracovat samostatný strategický materiál pouze pro oblast dotační politiky lesního hospodářství a zajistit jeho pravidelné vyhodnocování”.

Zkontrolována byla necelá desetina prostředků, které jmenovanými programy v uvedených obdobích protekly: asi 231 milionů Kč z celkových 2,384 miliardy Kč. Úřad vydal svoje závěry vloni. Ministerstvo zemědělství předkládá svoje stanovisko letos, v návaznosti na požadavek předsedy vlády.

Petr Woff