INZERCE

Ekologické zátěže 2005. Zdroj: MŽP ČR

Finance nesouhlasí s kritikou NKÚ ohledně likvidace ekologických zátěží

Ministerstvo financí se podivuje nad kritickým tónem tiskové zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu k ukončené kontrolní akci zabývající se stavem likvidace starých ekologických zátěží.

Ministerstvo financí souhlasí s většinou závěrů NKÚ, ovšem některá tvrzení považuje za nutné upřesnit. Z Kontrolního protokolu z července 2017 je zřejmé, že NKÚ identifikoval problémy při odstraňování starých ekologických zátěží, ale zároveň v protokolu uvádí, že současné vedení MF tyto problémy řeší. „Vzhledem k tomu, že NKÚ toto sám uznává, Ministerstvu financí není jasné, proč je v rozporu s tímto zjištěním formulace kontrolního závěru a tiskové zprávy jednostranně kritická,“ uvedl v reakci MF ČR mluvčí Michal Žurovec.

Podle něj po krachu tzv. velkého ekotendru z let 2008-2012, který znamenal prodlevu 4 let v řešení ekozakázek, je od roku 2014 nastaven vysoce účinný systém odolný vůči snahám o účelové předražování sanací. MF se dnes bohužel musí zabývat řadou ekozakázek, které měly být dávno vyřešeny Fondem národního majetku v 90. letech. MF pracuje s maximální rychlostí, kterou mu umožňují lhůty stanovené zákonem o veřejných zakázkách, přičemž klade důraz na kvalitu provedených sanací a efektivitu prostředků vynaložených z veřejných rozpočtů. Díky otevřenému soutěžení a konkurenci podaných nabídek MF dosahuje řádově třetinových cen oproti cenám hrazeným za zakázky zadávané v minulosti v uzavřeném řízení bez soutěže.

„NKÚ se nemýlí, že u 57 tj. třetiny z nedokončených akcí sanace dosud nezačala. Již však nezmiňuje, že ve 25 případech je hotov projekt sanace nebo projektová příprava probíhá. Dalších 22 akcí je ve fázi analýzy rizika – vyhodnocuje se, zda bude na lokalitě možné přirozené postupné odbourávání kontaminantů přírodními procesy (tzv. atenuace). Takový proces je samozřejmě časově náročný, na druhé straně je nejhospodárnější a vůči životnímu prostředí nejšetrnější. MF od roku 2014 aktivně přistoupilo k ukončování ekologických smluv, kde byly k ukončení nutné pouze administrativní úkony. Výsledkem je, že letos MF ukončilo nejvíce ekologických smluv za posledních 17 let,“ upřesňuje Žurovec v prohlášení.

NKÚ ve svém závěru také kritizovalo navýšení počtu pracovníků zabývajících se touto činností. „Od roku 2014  pracovníků zabývajících se touto problematikou navýšilo z původních 18 na 25 pracovníků. Vzhledem k personálnímu zabezpečení je MF schopno ročně zahájit jen 10 veřejných zakázek zadaných podle zákona o veřejných zakázkách. MF navíc zadává veřejné zakázky transparentním způsobem v otevřených řízeních, která jsou administrativně náročnější. Proces odstraňování SEZ se tak výrazně neurychlil,“ napsali kontroloři do své zprávy.

Podle Michala Žurovce má příslušný odbor Ministerstva financí ČR skutečně 25 zaměstnanců. Není pravda, že by ročně zahajoval pouze 10 veřejných zakázek. „Celkový počet zaměstnanců je možné rozdělit do 3 skupin, kterými jsou pracovníci realizující zadávací řízení dle zákona o veřejných zakázkách, proces zadávání veřejných zakázek malého rozsahu (7 zaměstnanců). Odbor ročně zadává 10 podlimitních či nadlimitních veřejných zakázek v rámci uzavřených ekologických smluv, současně 13 podlimitních či nadlimitních veřejných zakázek v rámci mezirezortních programů na revitalizaci krajiny a zároveň s tím ročně v průměru cca 180 veřejných zakázek malého rozsahu. Zaměstnanců, jejichž hlavní náplní jsou činnosti spojené se samotnou realizací prací je 9. V současné době odbor spravuje cca 200 tzv. živých realizačních smluv, tzn. smluv s probíhajícím plněním. Tuto agendu má na starosti zbývajících 9 zaměstnanců. Do jejich činnosti spadá např. účast na kontrolních dnech, zpracování podkladů a výstupů souvisejících s realizací prací a mnoho jiných souvisejících úkonů, včetně účastí v komisích. pracovníci zajišťující zejména právní a  organizační  zázemí, ekonomické, řídící a administrativní činnosti spočívající v plnění dalších souvisejících prací a úkolů, jako např. správa zvláštního účtu privatizace, smluvní dokumentace, archivu, databází apod,“ dodal mluvčí MF ČR.

Kontroloři také varovali před možnými žalobami nabyvatelů kvůli pomalé likvidaci zakázek. „Na základě jedné takové žaloby muselo MF podle rozhodnutí soudu ze zvláštního účtu kromě výdajů na sanaci a supervizi ve výši 14,6 mil. Kč uhradit i úroky ve výši 3,8 mil. Kč, soudní poplatky ve výši 0,6 mil. Kč a náklady advokáta žalobce ve výši 0,5 mil. Kč,“ uvedli ve zprávě.

Podle ministerstva byly zmiňované částky uhrazeny v souvislosti se soudním sporem vedeným se společností KOPOS Kolín a.s. z roku 2011.

Jednalo o ojedinělý případ, kdy nabyvatel pro nečinnost MF realizoval sanační práce sám a jejich úhradu nárokoval následně na MF. Podle „financí“ byl průběh případu následující:

–          Fond národního majetku ČR uzavřel se společností KOPOS Kolín dne 5.11.2001 smlouvu o vypořádání ekologických závazků vzniklých před privatizací. V této smlouvě bylo sjednáno, že FNM uzavře smlouvu na dodávky, provedení a poskytování služeb za účelem splnění ekologických závazků, přičemž bude postupovat podle zákona o veřejných zakázkách. Dále se FNM ve smlouvě zavázal, že uhradí zhotoviteli prací cenu provedeného díla představující účelně vynaložené náklady na splnění ekologických závazků.

–          Dne 7.6.2004 vydala ČIŽP rozhodnutí, kterým uložila společnosti KOPOS Kolín dle § 42 odst. 2 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, opatření k nápravě spočívající v realizaci sanačních prací zaměřených na odborné zneškodnění kontaminovaných zemin za současného sanačního čerpání kontaminovaných podzemních vod

–          Dne 11.6.2004 vyzval žalobce FNM k zajištění realizace procesu odstranění ekologické zátěže.

–          Vzhledem k nečinnosti FNM KOPOS Kolín uzavřel dne 1.10.2004  smlouvu o dílo se společností GEOSAN GROUP a.s. po provedení výběrového řízení s několika zájemci. Uvedenou smlouvou se spol. GEOSAN zavázala provést likvidaci staré ekologické zátěže. Cena byla sjednána ve výši 14.458.595,- Kč bez DPH. Dílo bylo společností GEOSAN splněno dne 27.12.2007.

–          KOPOS Kolín zaplatil spol. GEOSAN cenu díla ve výši 14.458.595,- Kč a dále zaplatil spol. VODNÍ ZDROJE a.s. částku ve výši 145.250,- Kč bez DPH za provedení supervize.

–          Dopisem ze dne 19.5.2008 pak vyzval MF k úhradě zaplacené ceny díla ve výši 14.603.845,- Kč. MF dopisem ze dne 10.6.2008 zaplacení odmítl. Z tohoto důvodu podal KOPOS Kolín předmětnou žalobu.

NKÚ kritizuje lagun v Ostramo. Finance tvrdí, že je ve správě nemají, patří pod MPO

NKÚ za jeden z případů, kdy je postup v likvidaci lagun špatný, označil ty v podniku Ostramo. „Sanace této zátěže trvá 20 let a MF za tuto dobu uhradilo již 2 800,22 mil. Kč, přesto dosud nejsou známy: technické řešení pro dokončení odstranění SEZ, výše dalších potřebných finančních prostředků na její dokončení, termín jejího dokončení.
MF proplatilo v souvislosti s odstraněním zátěže lagun Ostramo 136,12 mil. Kč za
technické zařízení pro nepřímou termickou desorpci, které nebylo nikdy použito.
V důsledku nedostatečného dohledu státu na nakládání s vytěženými a zpracovanými
kaly lagun Ostramo budou nezbytné další finanční výdaje, které jsou odhadovány na
nejméně 40 mil. Kč,“ uvádí kontroloři ve své zprávě.

Finance se však brání tím, že tato ekologická zátěž nespadá do jejich kompetence. „Zadavatelem a smluvním partnerem zhotovitele je státní podnik DIAMO řízený Ministerstvem průmyslu a obchodu,“ uvedl Žurovec.

Podle zástupců ministerstva financí úřad dlouhodobě deklaroval ochotu ujmout se řešení tohoto problému. V letech 2014 a 2015 formou vládního materiálu ministerstvo navrhovalo převod kompetencí zadavatele a smluvního partnera, vláda však k tomuto rozhodnutí nepřistoupila. „I tyto informace byly NKÚ v průběhu kontroly postoupeny a jsou uvedeny v Kontrolním protokolu. Objektivita této části kontroly je sporná, neboť DIAMO ani MPO nebyly kontrolovanými osobami a MF nedisponuje některými informacemi, jichž se NKÚ dožadoval,“ dodal mluvčí.

O kompetenčních sporech v této oblasti jsme psali loni v tomto textu:

Další kolo kritiky „financí“ tentokrát za pomalé tendry na likvidaci ekologických zátěží

Na základě tohoto textu pak vznikla mezi dnes už bývalými ministry Janem Mládkem (ČSSD-MPO) a Andrejem Babišem (ANO-MF) ostrá slovní přestřelka. Podrobně jsme ji popsali v textu Hádka mezi Mládkem a Babišem kvůli textu Ekonomického deníku

Na nedostatek peněz nutných k financování ekozakázek MF již dříve poukazovalo a problém systémově vyřešilo. V září letošního roku byl usnesením vlády č. 610 schválen materiál Koncepce stabilizace finančního stavu zvláštních účtů privatizace, kterým MF zajistilo ukončení výdajového přetěžování těchto účtů, z nichž jsou dle zákona ekologické závazky státu financovány. Zároveň je připravována novela zajišťující omezení výdajových titulů i legislativně. Na ekologické i revitalizační závazky státu bude počínaje rokem 2018 na zvláštních účtech vyčleněno 4,5 mld. Kč ročně.

Podle Žurovce je MF přesvědčeno, že díky nástrojům, které v uplynulých letech zavedlo, se podaří v horizontu 10 let zadat zakázky na sanaci všech zátěží.

Jiří Reichl

Odstraňování ekologických zátěží – stát neví, jaké zátěže má likvidovat, pracuje neefektivně a neúčelně.

Další kolo kritiky „financí“ tentokrát za pomalé tendry na likvidaci ekologických zátěží

Hádka mezi Mládkem a Babišem kvůli textu Ekonomického deníku