Nižší administrativní zátěž a podpora v době covidu: Loňský vývoj podnikatelského prostředí z pohledu státu

Zprávu o stavu podnikatelského prostředí za rok 2020 předložilo k vnitřnímu připomínkovému řízení ministerstvo průmyslu a obchodu. V materiálu vypočítává zejména opatření ke snižování administrativní zátěže podnikatelů a výše podpor pro malé a střední podnikatele. S ohledem na probíhající pandemii dokument obsahuje i údaje o schválených a vyplacených covidových podporách – ministerstvo průmyslu a obchodu loni vyplatilo více než 462 tisíc žádostí za 111,867 miliardy korun. V součtu i s ostatními rezorty bylo vyplaceno více než 308 miliard korun.

K poslednímu dni loňského roku evidovalo ministerstvo celkem 2 581 680 právnických a fyzických osob. Z toho 2 076 010 tvořily fyzické osoby a 505 670 právnické osoby. Ke stejnému datu u nás bylo 3 921 322 platných živnostenských oprávnění, což představuje oproti roku 2019 nárůst o 89 530 oprávnění (o 2,34 procenta). Podíl malých a středních podniků na celkovém počtu aktivních podnikatelských subjektů činil 99,92 procenta.

Digitalizace a úvěry pro rodinné firmy

Živnostenský balíček, který ministerstvo zpracovalo už v roce 2019 a který přinesl například poskytování zvýhodněných úvěrů a záruk rodinným firmám, propojení Registru živnostenského podnikání a Portálu občana či omezení statistických průzkumů, se podle ministerstva podařilo splnit stoprocentně. 

Celkem devadesát opatření a 21 projektů na digitalizaci státní správy obsahuje Plán systémového snížení administrativní zátěže. Devět opatření se věnuje statistickému zjišťování a očekávaná úspora administrativních nákladů představuje 126,38 milionů korun. Předběžná úspora z dostupných dat se odhaduje na 8 629,89 milionů korun.

Z plánu na roky 2019 až 2022 se prozatím podařilo splnit 57 opatření. Jde o otevřený dokument, a tak mohou jednotlivé orgány státní správy opatření navazující na legislativní změny průběžně doplňovat. 

Podpora v době pandemie

V rámci covidových podpor směřovalo k českým podnikatelům nejvíce peněz z ministerstva průmyslu a obchodu (111,867 miliardy korun) a z ministerstva práce a sociálních věcí (60,8 miliardy korun). Naopak nejméně peněz poskytnul rezort zemědělství (0,191 miliard korun) a dopravy (0,985 miliard korun).

V oblasti start-upů bylo schváleno 98 žádostí v celkové dotaci 0,029 miliardy korun, na výzkum, vývoj a inovace šlo zhruba 18,3 miliardy korun (2 720 projektů).

Z COVID programů v rámci ministerstva průmyslu a obchodu směřovalo nejvíce peněz na Program záruka COVID III (52,560 miliardy korun) a na Záruční program COVID II (11,921 miliardy korun). Nejméně se vyplatilo v souvislosti s programem Výzva inovační vouchery (0,002 miliardy korun) a Czech Rise up (0,103 miliardy korun).

Na jarním, podzimním a novém kompenzačním bonusu vyplatilo ministerstvo financí na základě 2,425 milionu žádostí celkem 43,95 miliardy korun.

Programy pro dopravce

Jeden program COVID BUS loni vypsalo ministerstvo dopravy. Celkem 1023 žadatelů z něj získalo celkem 0,985 miliardy korun. Například u provozovatelů zájezdové autobusové dopravy to v řadě případů byla jediná pomoc, na kterou dosáhli. Podle dopravců tak byla podpora nedostatečná. Jejich ztráty totiž kvůli pokračující pandemii pokračovaly i v dalších měsících loňského roku.

Zájezdoví autobusoví dopravci si stěžovali také na to, že ani přes řadu upozornění nedokázal stát zajistit stejné podmínky zájezdové dopravy, jako měla ta pravidelná. V letošním roce stát schválil program Covid Bus 2.

Pomaleji než dříve?

Snižování administrativní zátěže podnikatelů se sleduje prostřednictvím opatření. Mezi lety 2017 až 2020 se jich podařilo uvést do praxe 49.

Jedním z nich je projekt eNeschopenky, tedy zavedení elektronického rozhodování o dočasné pracovní neschopnosti. Došlo tak ke zjednodušení, zrychlení a zpřehlednění všech procesů souvisejících s administrací dočasných pracovních neschopností i zrychlení předávání informací mezi lékaři, okresními správami sociálního zabezpečení, zaměstnavateli a práce neschopnými pojištěnci.

Zavádění tohoto projektu do praxe s sebou přitom neslo nevoli zejména ze strany lékařů a zaměstnavatelů. Ti si stěžovali, že proces zpracování elektronické neschopenky ze strany České správy sociálního zabezpečení trvá příliš dlouho, což pak komplikuje případné další kroky, třeba předání pacienta ke specialistovi. Někteří lékaři dokonce uváděli, že jim zpracování eNeschopenky trvá déle než u té papírové.

Budoucnost podnikání v Česku

Pro oblast podpory malých a středních podniků stanovilo ministerstvo pro následující období celkem sedm klíčových oblastí: podnikatelské prostředí; přístup k financím; přístup na trhy; pracovní síla; dovednosti a vzdělávání; výzkum, vývoj a inovace; digitalizace; nízkouhlíková ekonomika a účinné nakládání se zdroji.

V oblasti pracovní síly upozorňuje ministerstvo na to, že Česká republika trpí výrazným nesouladem mezi dovednostmi pracovní síly a potřebami trhu. „Je potřeba k řešení této situace přistoupit s vědomím propojení trhu práce a systému vzdělávání a nutnosti spolupráce zainteresovaných institucí na různých úrovních, a to vzhledem k tomu, že trh práce bude vyvolávat nové trendy spojené s prohlubující se digitalizací ekonomiky,“ uvádí se ve zprávě.

Opatření v této oblasti proto směřují k rozvoji dovedností žáků a studentů v souladu s požadavky trhu práce, k podpoře a posílení spolupráce škol a firem a také k zavedení nových moderních metod výuky a podporu vybavení moderními přístroji na školách za účelem lepšího využití potenciálu ICT. 

Úkol č. 1: snižování emisí

Rozvoj a konkurenceschopnost malých a středních firem výrazně ovlivní i aktuální snaha o změnu klimatu. Nezbytné tak bude poskytnout podnikatelům dostatek podpůrných nástrojů. „Právě investiční podpora totiž představuje klíčový předpoklad pro zavádění opatření, která mají přispět ke splnění energeticko-klimatických cílů. 

Cílem je i zvýšení podílu malých a středních firem, které budou efektivně využívat zdroj. Patří sem zejména zavádění prvků oběhového hospodářství a efektivní hospodaření s vodou.

Jak dříve upozornil Svaz průmyslu a dopravy, české firmy se v této oblasti snaží být aktivní a do moderních technologií investují nemalé částky.

 „Zvýšení klimatických ambicí přinese nejen příležitosti, ale také rizika a vysoké náklady pro řadu odvětví průmyslu v České republice. Řada sektorů nemá v současnosti komerčně dostupné technologie, aby ještě rychleji snižovala své emise. Náklady na zpřísnění cíle pro snížení emisí v roce 2030 ze 40 na 55 procent Evropská komise odhadla na nejméně 94 miliard eur za rok pro celou Evropskou unii,“ uvedl 1. viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Daniel Beneš.

Dodal, že náklady pro Českou republiku však budou s ohledem na strukturu jejího hospodářství disproporčně vyšší.

Lucie Přinesdomová