Většina Čechů přeceňuje své znalosti ohledně měření elektřiny. Zatímco jednoduchý údaj o spotřebě přečte z elektroměru téměř každý, s rozlišením vysokého a nízkého tarifu nebo s vyhledáním identifikačního čísla přístroje si poradí jen menšina domácností.
Osmašedesát procent dotázaných v průzkumu energetické společnosti se domnívá, že se v datech na elektroměru orientují dobře. Realita je ale jiná. Prostou hodnotu spotřeby dokázalo správně přečíst 93 procent respondentů. Identifikační číslo měřidla už jen 45 procent z nich. Nejhůře dopadlo rozlišení hodnot vysokého a nízkého tarifu. Zvládla ho pouhá třetina lidí. Přitom provoz spotřebičů podle nízkého tarifu si aktivně přizpůsobuje 17 procent domácností.
Nízký tarif má stále víc rodin, málokdo ale ví, kdy přesně platí
Nízký tarif, tedy časové pásmo s levnější elektřinou, které distributor spíná zejména ve chvílích nižší zátěže sítě nebo přebytku energie v ní, podle odhadů využívá zhruba 35 procent českých domácností. Typicky jde o odběratele s takzvanou dvoutarifní distribuční sazbou. Nejčastěji se jedná o ty, kteří elektřinou topí nebo vaří, dále chalupáře a podobné odběratele.
Podíl domácností s nízkým tarifem přitom rychle roste: zatímco v průzkumu z roku 2024 ho mělo zavedený 26 procent respondentů, letos už je to 35 procent. Téměř třetina Čechů však vůbec neví, zda ho jejich domácnost využívá.
Ani mezi těmi, kdo nízký tarif mají, není samozřejmostí, že ho umí efektivně využít – přesné časy spínání zná jen 43 procent z nich. Více než 15 procent respondentů se navíc mylně domnívá, že nízký tarif platí vždy jen v noci mezi 22:00 a 6:00. Ve skutečnosti se harmonogram liší podle distribuční sazby a konkrétního odběrného místa. Levnější proud tak může téct i v několika různých úsecích během dne. Přes pětinu Čechů by navíc nevědělo, kde přesné časy spínání vůbec dohledat.
Kde časy zjistit a proč se to vyplatí
Podle propočtů energetické společnosti může aktivní využívání nízkého tarifu na ročním vyúčtování ušetřit i několik tisíc korun. U dvoučlenné domácnosti se spotřebou 2,5 MWh vychází modelová úspora oproti jednotarifní sazbě na přibližně 4000 Kč ročně, u čtyřčlenné domácnosti se spotřebou 4,5 MWh na zhruba 7000 Kč.
Rozhodující je podíl spotřeby, který domácnost skutečně přesune do levnějšího pásma. O výsledné úspoře rozhoduje především to, jak velká část celkové spotřeby připadne do nízkého tarifu. Největší efekt proto nepřináší jen občasné spuštění jednoho spotřebiče ve správný čas, ale zejména pravidelný odběr, například při ohřevu vody, vytápění nebo nabíjení elektromobilu. U běžných spotřebičů s načasováním pomůže odložený start, časovač nebo chytrá zásuvka.
