INZERCE

Než vypukne rozpočtová bitva

V roce 2014 činil strukturální deficit 1,4 % HDP a pro letošní rok je plánovaný dokonce na úroveň 1,7 % HDP. 

Do vypuknutí rozpočtové bitvy v Poslanecké sněmovně sice ještě nějaký ten pátek zbývá, ale v návrhu státního rozpočtu na rok 2016 v podobě, kterou na svých stránkách uveřejnil Odborový svaz pracovníků zemědělství a výživy – Asociace svobodných odborů České republiky, lze nalézt několik zajímavostí, které vybízejí k podrobnějšímu pohledu. 

Hned v úvodu materiálu se můžeme seznámit fiskálními cíli vlády na roky 2016 až 2018, v němž mimo jiné najdeme minulý vývoj a budoucí výhled sald rozpočtu vládních institucí. Salda jsou členěna na strukturální a celkové, přičemž pro posuzování schopnosti vlády smysluplně hospodařit je důležité saldo strukturální. V roce 2014 je však patrný dramatický obrat ve fiskální politice. Zatímco od roku 2010 se strukturální rozpočtový deficit stabilně snižoval z 3,7 % HDP na 1,2 % HDP v roce 2012, a v roce 2013 bylo dokonce dosaženo strukturálního přebytku ve výši 0,1 % HDP, tak od roku 2014 se z hlediska vyrovnanosti veřejných financí vrátila Česká republika před rok 2012. V roce 2014 činil strukturální deficit 1,4 % HDP a pro letošní rok je plánovaný dokonce na úroveň 1,7 % HDP. Jinými slovy, zatímco Kalousek to všechno dělal špatně a Babiš to dává do pořádku, tak současný stav rozpočtu vládních institucí je daleko horší, než byl za Kalouska. Samozřejmě, pokud nebereme v potaz vliv hospodářského cyklu.

Evergreenem je pak vývoj daňových příjmů, zejména daně z přidané hodnoty. Za prvních sedm měsíců letošního roku je její výběr stále nižší než v roce 2014 a zhruba na stejné úrovni jako v roce 2013, kdy naši ekonomiku ještě sužovala recese. Za celý letošní rok se počítá s výběrem DPH ve výši 231,3 miliard korun. Pro rok 2016 ministerstvo financí očekává nárůst výběru DPH na 244,4 miliard (+13,1 mld. Kč) a v roce 2017 se má na DPH vybrat o dalších 11,3 miliardy více, tedy 255,7 miliard korun. To představuje každoroční nárůst o více než 5 %. Jelikož vztah mezi ekonomickým růstem a vývojem výběru DPH není 1 ku 1, ale výběr DPH v závislosti na růstu HDP roste pomaleji, dá se dovodit, že Adnrej Babiš velmi spoléhá na efekt on-line pokladen.

Zajímavý je rovněž vývoj mandatorních výdajů, tedy výdajů, jejichž výši predeterminuje legislativa. V roce 2013 dosahovala jejich výše 82,6 % z celkových výdajů státního rozpočtu, a to včetně kvazimandatorních výdajů. V roce 2015 se má jejich podíl mírně snížit na 82,2 %, ale do roku 2017 má opět narůst na stejnou výši jako v roce 2013. Podobný vývoj mají zaznamenat také sociální výdaje. Na nějakou aktivní fiskální politiku tak vládě každoročně zbývá pouhých 200 miliard korun.

V neposlední řadě je třeba se také zaměřit na vývoj výdajů kapitoly ministerstva obrany. Jako členská země Severoatlantické aliance jsme přijali závazek vydávat na obranu nejméně 2 % HDP. Ještě za Nečasovy vlády Česko vydávalo na obranu 1,14 % HDP, ačkoli byl trend mírně klesající. V roce 2014 se tyto výdaje dostaly na 0,96 % HDP, pro letošní rok je počítáno s 0,98 % a nad 1 % se máme dostat až v roce 2017 (1,01 % HDP).

Celkově se dá říci, že vládní návrh státního rozpočtu má spíše udržovací charakter, neboť nepřináší žádné razantní změny ve struktuře příjmů ani výdajů. Vláda se pramálo snaží využít poměrně příznivého ekonomického vývoje, který jí umožňuje prosadit taková opatření, díky nimž by státní rozpočet mohl opět začít fungovat jako ekonomický stabilizátor: tedy v dobách ekonomicky tučných vytvářet přebytky na doby ekonomicky hubené, kdy výpadky příjmů jsou financovány z předtím vytvořených rezerv.

Petr Musil