Armádu potřebujeme při zvládání pandemie i pro případy budoucích krizí a kalamit. Radikální škrty v oblasti modernizace vojenské techniky by se nemusely vyplatit. Zapojení domácího průmyslu do armádních nákupů může naopak pomoci při ekonomické obnově po hospodářském šoku, způsobeným pandemií koronaviru.
Vlády po celém světě připravují v novodobých dějinách nevídané výdajové programy, aby zabránily drastickému propadu ekonomiky v důsledku koronavirové pandemie. Řada ekonomů srovnává možné ekonomické důsledky s Velkou Depresí z let 1929 až 1933, kdy se ekonomika měřená HDP zmenšila o třetinu a nezaměstnanost vystřelila na 25 % ve Spojených státech a 33% v řadě jiných zemí. V Americe se nezaměstnanost udržela nad hranicí 10% až do druhé světové války. Tehdy válečná ekonomika srazila nezaměstnanost na jednociferná čísla.
Ohromné výdajové programy mají zachránit světovou ekonomiku od temných scénářů, kterými jsme si prošli v meziválečném období. Navýšení letošního deficitu českého státního rozpočtu ze 40 na 200 miliard korun proto prošlo Poslaneckou sněmovnou minulý týden vládě Andreje Babiše (ANO) jako nůž máslem. Nikdo neprotestoval, i ti nejpravicovější z pravicových opozičních poslanců podpořili historicky největší deficit s vědomím, že si vláda zřejmě v brzké době přijde říci o další peníze na dluh.
Jednou z prvních obětí koronaviru se v rámci této operace však stala armáda, která přišla o 2,9 miliardy na nákup vojenské techniky. Minulý týden jsme informovali o tom, že ministerstvo „oželí“ 2 miliardy na nákup techniky a uskromní se v mandatorních výdajích. Politici i experti pro to mají porozumění, varují však před unáhlenými rozhodnutími. „Armáda nemůže padnout za oběť této krizi, protože třeba v příští krizi budeme potřebovat primárně i ji. To, že jsou nám proti koronaviru k ničemu nová bojová vozidla pěchoty, neznamená, že při příští krizi je nebudeme potřebovat. Musíme skutečně postupovat systematicky a hledat podporu napříč politickým spektrem. Nechť se nejprve ministerstvo obrany podívá na své koncepce a plány. A pak se pojďme bavit o tom, co je nezbytné a co může počkat. Nicméně neměli bychom se vzdát cíle dosažení 2 procent HDP, klidně v dlouhodobějším horizontu,” řekla v rozhovoru pro Ekonomický deník předsedkyně sněmovního Výboru pro obranu Jana Černochová (ODS).
Mohlo by vás zajímat
Veďme diskusi o tom, co mít ve výzbroji dříve a co později
Přestože výdaje na obranu v následujících letech nemusí dosahovat plánované úrovně, armádní nákupy mohou být nakonec i součástí opatření na podporu ekonomiky. „Pojďme vést diskusi o tom, co můžeme mít ve výzbroji dříve a co později. Máme tu řadu českých firem, které soutěží o zakázky Armády České republiky, minimálně v těchto oblastech by se mělo pokračovat dál, protože tímto se rozhýbává tuzemská ekonomika,” myslí si poslanec Karel Krejza (ODS). „Podle mě tady bude vůle, aby se strategicky významné produkty vyráběly více na našem území. Druhým dechem dodávám, že by se to mělo řešit společně na úrovni EU, abychom mohli své kapacity sdílet navzájem,” poukazuje na další aspekt, který jasně vyplynul ze současné krizové situace, poslanec Pirátů František Kopřiva.
Místopředseda výboru pro obranu Radovan Vích (SPD) jde ještě dál: „Dlouho připomínám důležitost používat na vojenské zakázky v co největší míře především náš vlastní domácí průmysl. To se teď se situací ohledně pandemie koronaviru a zavřených hranic zase potvrdilo. Protože v případě podobné pandemie, přírodních katastrof nebo dokonce vojenských konfliktů můžeme počítat jen s těmi výrobními kapacitami, které jsou na našem území nebo případně na území geograficky blízkých přátelských států (V4). Výroba pro armádu na území České republiky může v situaci, kdy hrozí nová finanční krize a s ní související nezaměstnanost, zmírnit starost, kde zaměstnat ty, kdo přišli o svou dosavadní pracovní pozici. Firem i státních podniků schopným různých vojenských dodávek nemáme málo. Namátkou VOP CZ, LOM, Tatra Defence Vehicles, Vojenský technický ústav, Meopta, Česká zbrojovka, a mnoho dalších,” vyjmenovává Vích. Bude však potřeba jistá flexibilita jak v postojích vedení ministerstva obrany, tak armádních špiček. „Armáda ČR bude muset rozhodně přehodnotit svoje priority. Třeba dělo 155 mm ráže NATO není zase tak důležité. Je třeba se vrátit k modernizaci 152 mm ShKH DANA a tím zapojit naše zbrojní podniky, než dávat peníze výrobci mimo republiku. Určitě teď není doba, aby si velení Armády stavělo vzdušné zámky. Musíme se v této době zaměřit na racionální řešení modernizace. Na výboru pro obranu se bude určitě diskutovat, jak danou situaci řešit a politici musí dát armádě jasný rámec, jak dál,” vysvětluje vládní poslanec Pavel Růžička (ANO).
Předseda podvýboru pro akvizice a obchod s vojenským materiálem Jan Řehounek (ANO) však nabádá k obezřetnosti: „Vždy jsem podporoval a podporuji armádní nákupy především od domácích výrobců, to je moje dlouhodobá politika. Nicméně s ohledem na to jak „nakupoval“ exnáměstek Říha, říkám rovnou, že musí skončit praxe, kdy naše armáda je pro domácí podniky, a to i pro státní podniky v gesci Ministerstva obrany „dojnou krávou“,“ upozorňuje Řehounek. K pádu náměstka ministra obrany Říhy významně přispěly právě podivnosti v procesu nákupu pasivních sledovacích systémů od firmy ze skupiny Omnipol. (Psali jsme podrobně v textu Náměstek ministra obrany zodpovědný za zakázky rezignoval).
Přestože nebude vojenská výroba pro stabilizaci české ekonomiky nejzásadnější, jde i tady podle ekonoma a poslance Jiřího Dolejše (KSČM) najít příležitosti. „Nejde ale o šíři sortimentu nýbrž o specializaci. Jde o pozici ČR v územní dělbě práce. Pro nás je schopnost
exportovat se ziskem klíčová,“ vysvětluje Dolejš. „V případě armádní techniky bychom měli vždy, kdy je to jen trochu možné, preferovat domácí výrobce. Je to věcí národní národní bezpečnosti, a to jak z vojenského, tak ekonomického hlediska. Jenom je nutné, aby domácí výrobci dokázali poskytnout obdobnou kvalitu i cenu, jako výrobci zahraniční. Vzhledem k velice neklidné době, ve které se nacházíme a která se, bohužel, asi hned tak neuklidní, bych já osobně výdaje na obranu rozhodně nesnižoval. Jak říká jedno staré rčení „Ti, kteří své meče přetavili na pluhy, nakonec vždy skončí zapřaženi v pluzích těch, kteří si své meče ponechali,” míní poslanec Jaroslav Foldyna.
Padne největší nákup v historii Armády České republiky?
Ministerstvo obrany i Armáda jsou dlouhodobě pod palbou kritiky ohledně svých schopností realizovat nákupy vojenské techniky. Kromě nesčetných skandálů doprovází resort také pověst “zpomaleného vlaku”, díky němuž nemají vojáci potřebné moderní vybavení, které by potřebovali. To se může podepsat i na historicky největší akvizici armády – plánovaném nákupu bojových vozidel pěchoty (BVP) – jejíž hodnota je plánována přes 50 miliard korun.
O problémech s historicky největším armádním kontraktem jsme psali například v tomto textu:
Obrana nestíhá zakázku BVP, smlouvu uzavře až na konci roku 2020. Plánovala září 2019
O jejím možném zrušení zauvažoval nahlas i předseda vlády Andrej Babiš (ANO). „V této situaci je každému nad slunce jasné, že nejspíš nákup BVP je už pouze historie. Pokud by ministerstvo obrany bylo pružnější, mohl být nákup již dávno podepsán a realizován. Myslím, že neúměrná délka výběrového řízení tuto akvizici stáhla ke dnu. Spíš se mi zdá, že pro některé to bude vysvobození,“ myslí si již zmiňovaný poslanec Pavel Růžička (ANO).
Mnozí jiní se však přiklánějí spíše k postoji předsedkyně obranného výboru Poslanecké sněmovny Jany Černochové. Výběrové řízení na nákup bojových vozidel pěchoty by nerušili, ale spíše prodloužili harmonogram dodávek například podle požadovaných modifikací vozidel. Armáda by mohla rozhodnout zda potřebuje dříve například zdravotnickou nebo ženijní modifikaci či průzkumnou nebo vyprošťovací verzi. V době nutných ekonomických stimulů v době po pandemii může navíc sehrát důležitou roli požadavek na 40% zapojení domácího průmyslu, který je v podmínkách pro dodavatele zakomponován. Například český výrobce speciálních kabeláží Ray Service může dodat také vozidlové subsystémy jako světla, hasící nebo diagnostický systém. Ray Service s ohledem na aktuálně platné normy NATO vyvinul systém řízení vozidel prostřednictvím CanBus sběrnice. Její výhodou je kromě toho, že vyhovuje normám NATO, také fakt, že tento „nervový systém“ vozidel umožňuje kromě řízení též jejich diagnostiku. Výrazně sníží množství nezbytné kabeláže a ušetří místo ve vozidle i jeho hmotnost. O následcích omezení dodávek a dalších opatřeních okolo Koronavidu jsme hovořili se zakladatelem společnosti Ray Service Petrem Gabrielem. Renomovaný tradiční český podnik Meopta může zase dodat optický systém. Několik významných hráčů z řad potenciálních českých dodavatelů pro projekt BVP se spojilo v organizaci nazvané Optický klastr. Na prvním místě to logicky je přerovská Meopta. Firma je ve světě vnímána jako elitní světový výrobce v oblasti optických systémů pro obrněná vozidla a tanky. V oblasti sledování, průzkumu, zpracování dat a komunikace vyniká expertíza dalšího člena Optického klastru, společnosti Pramacom.
Vojenská technika pomáhá i s desinfekcí, požáry, přírodními katastrofami a následky teroristických útoků
Potřeby armády se samozřejmě neomezují pouze na bojová vozidla pěchoty. Ve hře zůstávají samohybná děla ráže 155 mm ve verzi NATO. I tady se dá zapojit domácí průmysl. Hovoří se o systémech řízení palby dělostřelectva, minometech, raketometech, protiletadlových kompletech krátkého dosahu SHORAD, zanedlouho bude potřeba řešit stíhačky. České a moravské firmy však mohou mohou nabídnout i produkci, kterou možná využijeme naléhavěji nejen pro vojenské ale i pro civilní účely. Například šternberská firma Excalibur Army vyrábí dekontaminační vozidla DECON, sloužící k dezinfekci i dekontaminaci. Vozidlo je v civilní verzi vhodné i pro povrchové čištění vozovky. Zachovává si přitom stejné přednosti jako vojenská verze, je schopné dekontaminace vnějších povrchů vojenských vozidel, osob, zbraní, vybavení a výstroje, včetně velmi rozměrné techniky, terénu, letadel nebo budov.
Hasiči zase nedávno obdrželi speciální pancéřová vozidla TRITON, na jejichž výrobě se podílí vedle zmíněné Excalibur Army také TATRA TRUCKS a THT Polička. Jeho využití je přitom široké. Od nasazení při požárech s rizikem výbuchů v prostorách s nebezpečným nebo explozivním materiálem a municí, přes použití při haváriích v chemických provozech, v oblastech zamořených jedovatými látkami nebo například při přírodních katastrofách či lesních požárech, ale také při odstraňování následků teroristických útoků.
Česko-slovenská spolupráce
Armáda by v současné době, kdy poskytuje součinnost na hranicích a při zavádění inteligentní karantény, zcela jistě ocenila i obnovu zastaralého parku terénních osobních vozidel, jenž nyní spočívá z velké části na 630 zastaralých sovětských vozech UAZ-469 ze 70. let minulého století. Po zrušeném výběrovém řízení z konce loňského roku se přitom nabízí řešení, které by zajistilo bezpečnost dodávek i zapojení českého průmyslu v rámci česko-slovenské spolupráce. Zakázka by mohla být zadána tzv. “strategickým způsobem” společným nákupem s jinou členskou zemí Evropské unie firmě Jaguar Land Rover Slovakia se sídlem v Nitře. Armáda by tak získala zcela nový typ světově špičkového Land Rover Defenderu, na kterém se čeští subdodavatelé podílejí při dodávkách dílů.
-IN-
